Tomáš Daněk: Myslím si, že ještě máme co ukázat

Ahoj, děkuji moc. No, největší zásluhu na tom má určitě moje rodina v čele s přítelkyní a její mnohočetnou rodinou (směje se), čehož si nesmírně vážím. Velké díky ale patří také všem, co si mě mezi ostatními hráči vybrali a poslali mi svůj hlas.

Řekl bych, že se nemáme za co stydět. Vždy jsme do každého zápasu dali všechno, ale někdy to prostě nestačilo. Tak už to ve fotbale bývá. Závěr nám sice úplně nevyšel, ale skončili jsme třetí, což je dobrá startovací pozice do letní části sezóny. Myslím si, že ještě máme co ukázat.

Pohár PKFS má rozhodně co nabídnout. Je to výborná možnost, jak si zahrát proti kvalitním soupeřům, kteří hrají zpravidla minimálně o soutěž výše. Právě v takových zápasech se ukazuje, jak moc dobře je tým připraven jak po herní, tak fyzické stránce. Zároveň se ale jeví i jako výborná příležitost právě pro hráče, kteří nejsou herně tak vytíženi během sezóny. Mají šanci se ukázat a nasbírat herní praxi, která je velmi důležitá.

Adam je člověk na svém místě a dává do týmu 120% své energie. Má jasný cíl a přesně ví, co od nás požadovat. Máme mezi sebou kamarádský vztah, ale zároveň vůči němu chovám velký respekt. Především díky němu máme tak silný kolektiv a panuje mezi námi dobrá nálada. Jelikož je milovníkem ofenzivního fotbalu, tak podle toho vypadají i tréninky. Ale to, že jeho práce dává smysl, se nejednou projevilo v závěrečných částech zápasu (viz. zápas se Sušicí v poháru PKFS).

Kdybych měl vybrat jeden jediný, bylo by to asi vítězství doma proti béčku Klatov. Po prvním zápase v Mochtíně nás hodně lidí odepisovalo, v utkání s klatovskou „benfikou“ jsme ovšem ukázali, že jsme schopni porazit i tak silného soupeře. Tohle vítězství nám vlilo adrenalin do žil a nakoplo nás do dalších zápasů. Stejně jako naši fanoušci, kterým bych chtěl poděkovat za jejich podporu.

Ano, přesně tak. Složení tréninků bylo celkem jednoduché. (směje se) Kopačky jsme vyměnili za běžecké boty a zelenou trávu za tartan. Sem tam jsme to měli proložené posilovnou a 2x jsme byli ve wellness. Ale od února na nás prý už čeká i míč. V přípravných zápasech vyzveme například Chodov nebo Lokomotivu Českou Lípu.

Popravdě se snažím zapracovat úplně na všem. Jak se říká, vždycky to může být lepší. Hlavním cílem je, abych byl co nejvíce nápomocný svému týmu na cestě za vítězstvími.

Je to vlastně takový náš splněný sen z dětství. Vždy jsme si s bráchou dělali srandu z toho, že bychom si spolu někdy chtěli zahrát. Určitě to je skvělý spoluhráč, jehož motivace a chuť zvítězit je někdy až neskutečná. Kdo z nás dvou je lepší je asi nemožné hodnotit. Každý z nás je typologicky trochu jiný hráč. Nutno ještě podotknout, že brácha je o 5 let mladší, takže je teprve na úplném začátku s mužským fotbalem. Ale věřím, že pokud bude makat jako do teď, máme se ještě na co těšit.

Ve volném čase se rád věnuji i ostatním sportům, jako je florbal, plavání, tenis nebo horolezectví. Většinu svého času věnuji práci, studiu a zbytek především své přítelkyni, rodině a kamarádům.