Lhota míří do Kraje. Trenér Nykles: Byl jsem optimista, ale takhle jsem to nečekal

Pane trenére, co nyní, odpočíváte?

V současné době máme volno tři týdny, protože přestávka je krátká. Nyní zkouším a hledám vhodné mladší typy kluků z devatenáctek na doplnění kádru. Brzy již začne příprava a nebude moc prostoru.

Jak bude probíhat samotná příprava?

V půlce července začínáme. Hrajeme přípravu s Pačejovem, se Zručí a generálku s divizními Rokycany. Chceme trénovat alespoň třikrát týdně, plus k tomu přidáme o sobotách zápasy. Navíc ještě zkoušíme zařídit i nějaké duely v týdnu, opravdu máme na všechno krátký čas.

Bylo těžší v závěru hráče namotivovat?

Bylo. Tam přišly dvě porážky za sebou a náskok se hodně ztenčil. Začalo nastávat takovéto coby kdyby.. Nechci říct, že následovaly pohovory, ale přišla i z vedení výstraha. Jeli jsme tedy do Mýta a to byl náš nejlepší zápas v sezoně. Tam jsme potřebovali bod, ovšem od nás to bylo odježděný, odbojovaný a na sto procent odmakaný. Vyhráli jsme a definitivně rozhodli.

Jaká byla dokopná?

Byl divoká (úsměv). Béčko hrálo ráno, A-tým odpoledne. Musel jsem sám i hrát, protože kluků bylo málo. Bylo vedro a věkově už na to asi nemám, takže jsem večer i brzy odpadl (smích). Ale kluci si to určitě užili, někteří slavili do večera druhého dne.

Vy jste nehráli doma, proč?

Přišla dotace od svazu, takže jsme měli v rekonstrukci trávník. Hledali jsme zázemí jinde a i co do finanční stránky nám vyšly nejlépe Dobřany. Je to kousek, asi tři kilometry od nás. Po Plzni to bylo moc nákladné, to by bylo dražší než nová tráva (úsměv). Je to nyní ovšem nádhera, úplně něco jiného. Krásné, rovné, žádné drny ani nerovnosti. Ještě by to asi chtělo chvilku nechat v klidu, zima pro trávu nebyla ideální. Odehráli jsme tam jen jeden zápas a koberec je nádherný.

Kdo pro vás byl v lize největším soupeřem?

Mýto. S tím jsme postupovali z B třídy, nyní jde s námi i do Kraje. To je takový náš rival, mají výborné diváky i zázemí, na ty jsem koukal nejvíce. Dále neměl špatný mančaft Chodský Újezd, pro nás byl nepříjemný i Pačejov, se kterým, jak jediným v celé lize, máme zápornou bilanci.

Jaký zápas vám nejvíce utkvěl v hlavě?

Utkání s Žichovicemi, kterým jsme před tím přenechali první místo. Měly tak na nás náskok a nakonec odjížděli se osmigólovým přídělem. Obávali jsem se toho duelu, ovšem vstřelili jsme nejrychlejší gól, který jsem snad viděl. I rozhodčí říkali, že šestou vteřinu nepamatují. V osmé minutě to již bylo 3:0, kluci do toho prostě vlétli a chtěli to utkání vyhrát.

Zdobil vás nejlepší útok i obrana, dá se říci, že tedy vítězství je zasloužené?

Byl jsem optimista, ale takhle jsem to nečekal. Za to klukům patří můj velký obdiv a dík. Až ke konci jsme dvakrát prohráli, když jsme měli hodně zraněných. Ale ovládli jsme nejlepšího střelce, tabulky doma i venku, nejlepší obrana i útok…

Co čekáte od nové soutěže?

Já tam dlouho působil, chodím se na některé zápasy i dívat, takže věřím, že současný kádr a i s možným vhodným doplněním na to má. Nebojím se, že propadneme nebo budeme hrát o záchranu. Tomuto kádru s pokorou předpovídám, že má na horní polovinu tabulky.

Jak se díváte na západočeský unikát – penalty za nerozhodnutého stavu a baráže?

Má to něco do sebe, je to pro lidi a proto ty se fotbal hraje. Pro nás trenéry jsou penalty i baráže ovšem další nervové vypětí (úsměv). Obzvláště specifická je tato soutěž, kdy za jednu sezónu ji může opustit deset týmů ze šestnácti. Můžete hrát o postup a najednou padat. Ale zase je o co hrát až do konce.

Otázka na závěr, jak se vám líbí fotbalunas.cz ? 

Určit se líbí. To tady chybí  chybělo. Já už jsem také pamětník, pamatuji si, jak kdysi dávno vycházela novinová verze fotbalpress. Kluci to sledují a i pro trenéry to je dobré. Mohu pozorovat soupeře, kdo dával góly, povídání o zápasech, takže jednoznačný přínos.