Když to jinak nejde, tak si zaběhnu půlmaraton ráno a odpoledne si dám zápas. Ale trenér to nesmí vědět, říká s úsměvem Muž kola Lukáš Fessl

Děkuji ke gratulaci. Vůbec jsem nevěděl, že jsem se vešel do sestavy kola a že jsem ji dokonce i vyhrál, protože poslední dobou to moc nesleduji. V kabině ani nikdo nic neříkal a o to je to pro mě větší překvapení. Nikomu konkrétnímu tedy asi poděkovat nemůžu, ale předpokládám, že hlasovali hlavně spoluhráči. Takže jim, ale i všem ostatním co hlasovali děkuji.

Ano, ale nejen to. Umístění do sestavy kola je oceněno zvlášť. V béčku se to tolik neřeší, ale v áčku už to mám započítané.

Myslím, že zásluhu na tom má celý tým, nejen pendlové z áčka. Hra kluků z béčka jde každým zápasem nahoru. Obrana také hraje v celkem stálém složení a konečně si všichni na sebe začínají zvykat. Výsledkem jsou pak obdržené jen 3 branky v posledních čtyřech zápasech, což je docela pěkný, když to srovnám s podzimem. To se stávalo i to, že jsme dostali i 3 branky za poločas. To že porazíme Borek i Lokomotivu B asi nikdo nečekal. Neměli jsme co ztratit a tak jsme vždy šli do zápasu s klidnou hlavou, zahrát si prostě fotbal, což pro nás byla možná výhoda, třeba oproti zápasu s Chrášťany, kdy jsme chtěli vyhrát.

Z mého pohledu začala Lokomotiva poměrně laxně. Sice se hned za začátku dostali k nějaké pološanci, ale nic z toho nebylo. Pak ale několikrát chybovala jejich obrana a my se dostali do velkých šancí, které jsme ještě nedokázali využít. V 10‘ se pak ale dostal Lísi k balonu na hranici velkého vápna a levačkou poslal takovou šmudlu do brány, které se sotva do šourala a my jsme se dostali do vedení. V ten okamžik jsem si řekl, že s nimi musíme něco uhrát. Do nějaké 25‘ to bylo vyrovnané, ale pak jsme dostali takového blbého góla. Hráč hostů zachytil míč rukou při odkopu obránce a srovnal. Rozhodčí ji bohužel neviděl. Tenhle gól hosty nakopl a po zbytek poločasu byly lepším týmem. Hrozili hlavně ze standardek, protože měli značnou výškovou převahu. Naštěstí do branky nic nepadlo. Druhý poločas nás trochu zmáčkli, ale my se nikam netlačili, poctivě jsme se bránili a čekali na nějakou šanci k brejku. Nakonec chyboval jejich obránce. Honza Kunst mu vypíchl balon a šel sám. Na vápně pak přihrál do druhé vlny Barymu, který dal do prázdné a zase jsme vedli. Hostům přihrávky za obranu létaly do autu, kvůli mokrému terénu. Střely létaly také všechny mimo branku, a tak jsem nějak doufal, že to už zvládneme a nedostaneme.

Tak určitě. I když to bude ještě hodně těžké. Tipoval jsem, že spadnou Chrášťany, které měly velké manko na konci podzimu, ale na jaře hrají dobrý fotbal a vypadá to, že se zachrání. Nám hodně bodově pomohli trochu nečekané výhry s Borkem a Lokomotivou. Rozhodující bude ale následující duel s Kolodějemi. Jako postupující bych viděl Úsilné, které předvádělo asi nejlepší fotbal z první trojice týmů co jsem viděl.

Spokojenost určitě panuje, ale ještě není nic hotové. Do konce zbývá ještě pět zápasů a potřebujeme uhrát 4 body. To sice není moc, ale žádný tým v Okresním přeboru není jednoduché porazit. Většinou všichni hrají dobrý fotbal. Všichni si důležitost následujících utkání uvědomují, a tak se do týmu vkrádá i trochu nervozita. Rádi bychom ty 4 chybějící body získali co nejdříve. Kdo by postoupit nechtěl. Ale asi to příští sezonu na další postup nebude. I.B jsem nikdy nehrál, tak nedokážu říct jak to bude těžké. V přípravě jsme sice s pár týmy z I.B hráli a i poráželi, ale soutěž bude něco jiného. Uvidíme. Myslím, že by nám vyhovoval klidný střed alespoň první sezónu, a pak se uvidí.

Kopat se za uši jsem začal v Boršově v deseti letech. Tehdy jsem se tam dostal přes kamarády, kterým to bohužel moc dlouho nevydrželo, a za rok skončili. Poslední rok ve starších žácích jsem přešel na Včelnou, protože v Boršově skončili. Pak jsem hrál za dorost ještě dva roky na Včelné. První rok se vytvořil docela silný tým a postoupili jsme. Nějak se přeskočilo více soutěží a dostali jsme se až do I.A. Bohužel tam jsme dlouho nevydrželi, protože nás opustilo hodně lidí a zas se spadlo nazpátek. Na další rok se v Boršově založil již dorost, a tak si mě stáhli nazpátek a vydržel jsem zde až do teď. Nikdy jsem tedy vlastně nehrál nic vysoko a vždycky jsme se pohybovali kolem posledních příček. Až když jsem přišel do mužů, tak se to všechno nějak změnilo a postup do Okresního přeboru a možná i letos ten postup do I.B beru jako svůj a týmový největší úspěch.

Fotbalový vzor žádný nemám. Fandím Dynamu a Plzni.

Kromě fotbalu hraji ještě florbal, kde nastupuji na pozici brankáře. Pak ještě rád běhám a účastním se některých běžeckých závodů, jako jsou třeba půlmaratony a podobně. Bohužel se ale nejvíce běhají přes jaro a podzim, takže to docela koliduje se zápasy. Když to ale jinak nejde, tak si ho zaběhnu ráno, a odpoledne si dám zápas, ale trenér to nesmí vědět. (smích)

No ještě zbývá uhrát 4 body, takže ani po případné výhře na Srubci není rozhodnuto. Určitě ale nepůjde o jednoduchý zápas. Rozhodně se nedá počítat s tím, že když jsme doma Srubec porazili 6:0, že to bude i teď to samé. Na Srubec jedeme hlavně s tím neprohrát, takže asi i bod bude dobrý.