Petr Pavlák - Fotbal miluju a rád bych u něj vydržel co nejdéle

Libchavský Petr Pavlák tento týden vyhrál naši anketu o hráče kola a nyní vám přináším rozhovor právě s ním. Nutno říci, že rozhovor neprobíhal úplně standardně a v porovnání s jinými rozhovory se několikanásobně protáhl, za což jsem já osobně rád. Petr se celkem rozpovídal a tím pádem mám z čeho čerpat a v rozhovoru se můžete dozvědět spoustu zajímavého. S Petrem Pavlákem si tykáme, takže je rozhovor veden v trošku odlišném duchu než všechny předchozí. Pojďme se podívat na to, co všechno mi prozradil!

 

Poslední zápas Petra Pavláka : Libchavy - Dlouhá Loučka

 

Sledujte náš kraj i na Facebooku! Fotbalunas.cz Pardubický kraj

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k výhře v anketě, věděl si o své nominaci?
Za gratulaci děkuji a ano, věděl jsem o ní od trenéra Martince. Celkově o vašem webu vím, takže to pro mě není žádná novinka.
Vraťme se k víkendovému zápasu s Loučkou, jak ho vidíš teď zpětně?
Loučku jako soupeře znám velmi dobře i z dřívějška a patří mezi moje oblíbené soupeře, což se dá říct o každém týmu, protože fotbal mám strašně rád. Na zápas jsem se těšil a naše jasná priorita bylo vítězství, všechno ostatní by bylo zklamání. Zápas byl ze začátku z obou stran dobrý a šance byly na obou stranách, do těch jsem se ale moc nedostával, až ke konci prvního poločasu jsem dostal krásný míč od Paukerta a z úhlu jsem gólmana Loučky prostřelil. Co nám určitě nepomohlo, bylo zranění Urbance, který se po srážce s protihráčem zranil a musel tak střídat. Patří mezi naše nejlepší hráče a v obraně nám strašně chyběl. V druhém poločase na nás Loučka vlítla, to jsme však nějak ustáli a zvládli jsme přidat další góly a vyhrát, ale Loučka u nás nepředvedla vůbec špatný výkon a my jsme za vyhraný zápas dostali odměnu.
O jakou odměnu šlo?
Byli jsme na fotbal golfu a šlo mi to tak moc, že jsem měl být ve fotbal-golfové reprezentaci, ale i přesto zůstávám věrný Libchavám, směje se.
Držíte si neporazitelnost, která trvá už sedm zápasů, čím si tohle vysvětluješ?
Nemůžeme říct, že by jsme byli v každém zápase stoprocentně lepším týmem, šlo i hodně o to, že mnohdy soupeř nedokázal využít svoje šance a nám to tam napadalo. Kolikrát jsme nehráli úplně to, co jsme měli, ale rozhodla naše úspěšnější koncovka.
Ve vašem posledním zápase došlo k již zmiňovanému zranění, jak to s Urbancem vypadá teď?
Bohužel bude muset na operaci. Naneštěstí se to stalo v nejméně vhodnou dobu, protože měl příští týden odjet s výběrem Českých drah na turnaj do Soči. Strašně se na to těšil, ale bohužel po takovém hokejovém bodyčeku si po pádu z výšky vykloubil klíční kost a podzimní část sezóny pro něho asi skončila. Doufáme, že na jaře už bude v pohodě a znovu nastoupí, všechno se odvíjí od té operace, která snad dopadne co nejlépe. Jak jsem už říkal, tak patří mezi pilíře naší obrany a vůbec patří k našim nejzkušenějším hráčům, takže nám bude hodně chybět.
V příštím kole jedete do Kunčiny, jak by to tam mohlo probíhat?
Kunčinu znám taky hodně dobře, mají zkušený tým, který je momentálně v takové menší krizi a nedaří se jim. To nám může hrát do karet, ale taky se na nás můžou „chytnout“, takže si uvědomujeme, že nás tam nečeká nic jiného a nesmíme je nijak podcenit.
Jak by pro vás jako klub měla ideálně vypadat podzimní část sezóny?
My jsme si řekli, že na podzim chceme minimálně třináct výher, s tím by jsme byli po podzimu spokojení.
Jak si se dostal do Libchav?
V době, kdy jsem hrál za Čistou, jsem po zápase s nimi v Libchavách zůstal, protože tam mám přítelkyni. S klukama z Libchav jsem se seznámil a po nějaké době jsem k nim přestoupil.
Kdy a kde si s fotbalem začal?
Začínal jsem v nějakých sedmi letech za Litomyšl a hrál jsem fotbal současně s hokejem. Ze starších žáků jsem se dostal do Pardubic, kde jsem hrál nějaké dvě sezóny. Tam jsem hrál i s Josefem Kaufmanem, který to dotáhl až do Teplic, Slávie a tuším, že byl i někde v Norsku. Z Pardubic jsem se vrátil zpátky do Litomyšle, ze kterého jsem v devatenácti šel na sezónu do divizních Svitav, z těch jsem se vracel zpátky do Litomyšle. Pak jsem se kvůli práci odstěhoval na pět let do Brna a nebylo moc času na trénink. Začal jsem hrát v Litomyšli za „béčko“, kde mě to vcelku bavilo. Dostal jsem se i do Čisté, která mě koupila a kde jsem vlastně fotbalově vyrůstal. Měl jsem tam babičku s dědou a spoustu kluků jsem tam znal a z Čisté jsem poté šel už do Libchav.
Musel jsi se někdy rozhodovat mezi fotbalem a hokejem?
Ano, zrovna v době, kdy jsem byl v Pardubicích a zvolil jsem fotbal. Potom jsem chtěl jít studovat na sportovní gympl, kam jsem se bohužel skrze matematiku nedostal a opět jsem se vrátil i k hokeji, který mi vydržel až do teď.
Jaké jsou tvé fotbalové priority?
Tak hlavně dávat góly a vyhrávat. Nesnáším, když se prohraje a mám to tak zaryté nejen z fotbalu, ale i z hokeje. Já osobně miluju tu pozápasovou radost po vyhraném zápase a strašně si to užívám. Jsem schopný chodit v dresu a trenkách tak dlouho, až mě nahánějí kvůli tomu, že to musí dát prát. Jsem prostě ten typ, který si tohle strašně moc užívá a jednoduše miluju tu radost a oslavy po vyhraných zápasech.
Máš nějaký fotbalový vzor?
Nikoho asi přímo nemám. Národ se hodně rozděluje na skupinu Messiho a Ronalda a já jsem na té Messiho straně. To je ale asi vše, opravdu žádný jiný vzor nemám. Hlavně se soustředím sám na sebe a chci dávat co nejvíc gólů a pomáhat tak týmu.
Jak vidíš svoje další fotbalové roky? Chtěl by si ještě do vyšší soutěže?
Furt mám dveře otevřené v Litomyšli a Dolním Újezdu, ale myslím si, že v dalších letech se priority trochu změní a příjde na řadu rodina a podobné věci, na nějakou vyšší soutěž by nemusel být čas. Samozřejmě uvidíme, jak to dopadne letos v Libchavách.
Co by jsi chtěl ve fotbale ještě dokázat?
Jednoznačně postoupit z B třídy, tenhle postup mi zatím chybí. Zažil jsem už postup z okresu i A třídy a tohle podle mě patří mezi to nejlepší, co se ve fotbale dá zažít.
Když se podíváme na tvoji hokejovou kariéru, máš něco, co ti utkvělo v paměti?
Vyhráli jsme Přebornický titul a s Litomyšlí jsme hráli o druhou ligu. Na zimák chodila spousta lidí, fungoval fanklub, bubny a prostě všechno co k tomu patří. Za nejlepší moment bych asi vybral to, když jsme předloni postoupili do play-off a hráli jsme proti silně favorizované Chocni a dokázali jsme ji 3:2 na zápasy porazit, kdy jsme dokázali vyhrát poslední rozhodující utkání vyhrát u nich na zimáku.
Jak dlouho by si chtěl u fotbalu vydržet?
Já jsem v tomhle blázen, nedám vůbec na zdraví a hraju pořád. Rád bych vydržel co nejdéle, protože mě to nesmírně baví.
Co si myslíš o našem webu?
Strašně se mi líbí koncepčně a nějaká vyšší sledovanost je jenom otázkou času. Když budou redaktoři odvádět podobně dobrou práci jako ty, tak si myslím, že web musí fungovat a začne ho sledovat víc a víc lidí.
Já moc děkuji za vyčerpávající rozhovor a přeji spoustu dalších, nejen fotbalových úspěchů!

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.