Devět postupů během deseti let. A vše z prvního místa! Úspěch, který jen tak nikdo nepřekoná

JOSEF HÁJEK

Jako téměř každého kluka, i Josefa Hájka bavil fotbal. Nejen, že se tedy chopil píšťalky a pobíhal s hráči po hřištích v "černém dresu" až na krajské úrovni, pracoval od osmdesátých let také na OFS v Opavě ve funkci předsedy STK. Když jeho syn začal hrát fotbal, rozhodl se na počátku devadesátek vstoupit aktivněji do podpory Slezského fotbalového klubu. Ovšem s příchodem privatizace z opavského klubu odešel a podporoval mládež pouze "inkognito" prostřednictvím kamaráda, p. Jakoubka.

Privatizace přeci jen i pro něj znamenala výhru. Psal se rok 1994, když do Jakubčovic nad Odrou přišel pan Josef Hájek, který zde po výhře v privatizačním konkurzu převzal rozlehlý kamenolom, se kterým se mu v následujících letech velmi dařilo. A rok 1999 byl pro jakubčovický fotbal zlomový. Do klubu přišel právě majitel místního kamenolomu s nabídkou spolupráce a cílem dostat klub minimálně na krajskou úroveň. 

KRAJEM CESTA NEKONČÍ

Jak se ale začalo vítězit a jeden jednoznačný postup střídal ještě jednoznačnější postup, tak se stropem nestal krajský přebor, divize, ani MSFL. Klub z Jakubčovic nad Odrou se zastavil po sérii sedmi postupů z prvního místa až ve druhé lize! Postupy až do takových výšin nebyly úplně plánované, ale byly vyústěním všeho kladného, co se v klubu dělo a úspěch byl tedy v podstatě nevyhnutelný.

Nicméně Josef Hájek věděl, že na vesnici se profesionální fotbal nedá dlouhodobě udržet. Proto v roce 2005, po krachu opavského fotbalu, nabízel městu spolupráci s postupným převodem soutěže právě do Opavy. Nakonec se ale obě strany nedohodly a když se v roce 2006 dostaly Jakubčovice do 2. ligy, začal jednat o převodu práv s jiným subjektem.

ZÁKEŘNÁ NEMOC A PLNĚNÍ VELKÝCH SNŮ

V průběhu působení Jakubčovic ve 2. lize se již vědělo, že další sezónu zde profesionální fotbal nebude. Na motivaci to hráčům ovšem neubralo, jelikož si byli všichni, kteří po sezóně s fotbalem neskončili, vědomi, že hrají o své další působení v profesionálním fotbale v jiném klubu.

Jakubčovice se ve 2. lize představily ve velmi dobrém světle. Skončily na 11. příčce, pouze o rozdíl ve skóre a pro další sezónu tak byla zajištěna druholigová licence. Převod práv byl následně stvrzen ve prospěch FK Dukla Praha a po dlouhých 10 letech dříve "slavný klub" Dukla Praha se tak vrátil na profesionální scénu. Pan Hájek převedl v podstatě druholigová práva mezi "svými" kluby, jelikož jako majitel Jakubčovic, byl zároveň akcionářem Dukly Praha. 

Pan Hájek nebyl pouze fanoušek fotbalu, ale také koní a dostihů. V roce 2005 se rozhodl zakoupit devastovaný areál bývalého státního plemenářského podniku Albertovec a s vervou sobě vlastní začne uskutečňovat další sen – stát se vítězem Velké pardubické.

V létě 2006 se Josef Hájek dozvídá o zákeřné nemoci, která se mu později stala osudnou. Nejdříve přichází o zrak, takže na fotbaly dochází pouze s doprovodem a 13. října 2008 si následky nemoci vybraly svou daň. V den Velké pardubické skonal v novojičínské nemocnici. A jakoby té smůly v onen den nebylo málo, tak kůň Amant z jeho stáje ve Velké doběhl první, ovšem byl diskvalifikován. A druhý kůň Klip, který se na Velké přestavil, musel být po nepříjemném zranění na překážce utracen.

VZPOMÍNKA Z JAKUBČOVIC

Pro vzpomínku za jakubčovickým úspěchem jsme se spojili s ředitelem SFC Opava, Jaroslavem Rovňanem ml., který právě před zastáváním funkcí v Opavě, "dělal fotbal" v Jakubčovicích, kde jeho otec trénoval.

"Už zhruba v patnácti, šestnácti letech jsem začal dělat ve Slavii Opava sekretáře či administrativního činnovníka a hlasatele, jelikož otec zde trénoval 1.A třídu. A následně jsme se s otcem přesunuli do Jakubčovic nad Odrou, kam odešel otec trénovat poté, co jej oslovil pan Hájek," vzpomíná na svůj příchod do klubu.

Proč si pan Hájek vybral k investování zrovna Jakubčovický fotbalový klub? 

"Pan Hájek, jakožto místní podnikatel, který měl v Jakubčovicích kamenolom, v podstatě přes silnici od fotbalového hřiště, měl takovou myšlenku, že jelikož místním lidem hlukem a svou podnikatelskou činností znepříjemňuje život, že by se jim mohl odvděčit zvelebením klubu, jelikož s tímto měl zkušenosti z tehdy ligové Opavy. A ono se to povedlo."

Jak vzpomínáte na šňůru sedmi postupů za sebou? 

"Právě v roce 1999, kdy do klubu vstoupil pan Hájek, se začaly dít věci. Samozřejmě že vše bylo spojené s financemi, to nemusím zastírat. Oslovil nejen mého otce aby sem šel trénovat, ale také zajišťoval příchody kvalitních hráčů. V 1.B třídě zde hrál například půl roku Pavel Hapal, který poté odešel trénovat do Opavy, takže to celé mělo kolem pana Hájka hodně souvislostí s celým regionem. V klubu se v éře postupů objevili například Kamil Vrba nebo Pavel Hadaščok, kteří mají také vazby na Opavu. Na celou tu šňůru postupů se vzpomíná hodně hezky. Do dneška vlastně v Jakubčovicích visí osm cedulí odkazující na sedm postupů v řadě a poslední se záznamem o účastníkovi 2. ligy."

Co na to říkali místní?

"Samozřejmě že z počátku to nevnímali dobře, zejména proto, že zde hrálo čím dál méně místních hráčů. Ale postupem času a zejména zvyšující se kvalitou fotbalu, se jejich názory měnily a na fotbal chodilo čím dál více diváků. Bylo to také zapříčiněno tím, že se začal zvelebovat areál, celkově okolí hřiště, jakož i samotné hřiště, jelikož do té doby měla hrací plocha lichoběžníkový tvar, z důvodu blízkého svahu. Na hřiště se pokládal nový trávník dovezený z Rakouska, byly vytvořeny automatické závlahy. Vznikla nová tribuna pro fanoušky, budova se šatnami se zvedla o patro, kde se udělala klubovna a ubytovací prostory. Vedle hlavního placu se vytvořilo obrovské tréninkové hřiště o rozměrech hrací plochy 110 na 70 s plnohodnotným vybavením, včetně osvětlení. Lidé tedy začali vnímat, že se něco děje a to je na hřiště přitáhlo."

A co ostatní kluby v soutěžích?

"Připadali jsme si, že se na nás ostatní kluby připravují jak na Spartu nebo Slavii. Téměř každý zápas byl dosti vyhecovaný."

Představy byly ale jiné, než druhá liga, že?

"Pan Hájek si uvědomoval, že profesionální soutěž se na vesnici hrát nedá, i s ohledem na podmínky, které v Jakubčovicích, i přes pěkný areál, nebyly. Měl tedy Opavu, která tehdy hrála tuším krajský přebor, jako variantu číslo jedna pro přenechání licence. Opava ale tehdy šla jinou cestou, koupila soutěž myslím od Kroměříže, tak nezbylo nic jiného než druhou ligu odehrát. Soutěž jsme hráli ve Fulneku a tehdy právě u pana Hájka zasáhla nemoc. Stál o to, aby oněh sedm postupů a pozice ve druhé lize nebylo nejen zapomenuto, ale aby to bylo i využito dále. Domluvil se tedy s Duklou Praha, kam soutěž po sezóně převedl. Víceméně soutěž převedl sám sobě, jelikož byl tuším většinovým akcionářem FK Duky Praha. Po sezóně do Dukly odešli například trenér Günter Bittengel, ale i další hráči mladších ročníků."

Jaké byly výjezdy po celé republice?

"Na ty vzpomínám hrozně rád. Ať už to bylo do Opavy, Brna, nebo do Blšan či na Bohemku do Ďolíčku. Jezdili s námi fanoušci v plném autobusu, jejichž věkový průměr byl 60 plus. Bylo to hodně hezké, že si cestu k fotbalu fanoušci našli."

Měli jste své "B" mužstvo, které hrálo nějakou vyšší krajskou soutěž?

"Béčko bylo. Vlastně těmi postupy to potřeby klubu vyžadovaly, zejména pro vytíženost celého hráčského kádru. V klubu byla rezerva, byl tam dorost i mládež. Toho všeho také bylo potřeba proto, aby se neplatily pokuty. Mládež se vlastně sloučila s Vítkovem, který byl 10 km vzdálený a pomohlo se tak i místnímu klubu k restartu, jelikož tehdy se mu vůbec nedařilo. A vlastně po ukončení druhé ligy "B" mužstvo převzalo štafetu Áčka. Z I.A třídy se postoupilo do krajského přeboru opět z prvního místa a taktéž o rok později do divize."

Zde se vám ale také dařilo, skončili jste druzí o bod za rezervou Zlína.

"Největším paradoxem bylo, že jsme mohli postoupit do MSFL. Tehdy mi volal Petr Šindelář, který nám postup nabízel. My jsme se vraceli z utkání z Brumova a musel jsem ho zdvožile odmítnout. Stály za tím samozřejmě finance, syn pana Hájka nechtěl už toliko fotbal financovat, měl jiné zájmy, zejména koně a rozhodli jsme se tedy, že ať skončíme jakkoliv, tak budeme následující sezónu pokračovat v I.B třídě. Postupu se tak dočkal Hulín. Následně se Jakubčovice několikrát umístily v horních příčkách I.B třídy, až opět postoupily do I.A třídy a dnes hrají krajský přebor."

Jak to v Jakubčovicích funguje dnes?

"Funguje to zde myslím na velmi dobré úrovni. Jakubčovice nyní hrají krajský přebor, areál udržuje obec ve spolupráci s tělovýchovnou jednotou. Funguje zde do dnes hospůdka, ubytovna, klub jede a jak jsem říkal, klubu se daří a dnes je to opět postaveno na místních lidech, hráčích, místních podnikatelů a fotbal je baví. Což je nejdůležitější."

Na která velká jména, která klubem prošla, si vzpomenete?

"Asi největší osobností byl Jan Baránek, který po ukončení hráčské kariéry začal zde kariéru trenérskou. Jinak zde bylo mnoho osobností, mezi dalšími, které jsem dosud nezmiňoval třeba David Langer, bývalý kapitán a mistr ligy s Libercem. Také Radek Onderka, bývalý ligový hráč a hráč druhé Bundesligy. Nesmím zapomenout na trenéra Aloise Grussmanna, v současné době manažer Baníku Ostrava. Bylo jich opravdu spoustu a za vším stál pan Hájek, který klub podporoval a nebál se zde své peníze utratit."

Pan Hájek opustil svět celkem brzy, v 57 letech. Myslíte, že kdyby mu přálo zdraví, že by se v Jakubčovicích děly ještě větší věci?

"Pan Hájek byl velice chytrý člověk a věděl, že v Jakubčovicích nebude velký fotbal navěky. Byly zde plány na výstavbu dalšího hřiště, tréninkového centra a většího zázemí. Místa, kam by mohly ostatní kluby jezdit na soustředění. Využít polohy Jakubčovic, podél řeky a v Oderských vrších. Sice s ne moc klidem díky kamenolomu, ale příroda v okolí k tomu vybízela."

Slovo závěrem?

"Jsem moc rád, jak se klubu ujali místní lidé, a že zde fotbal funguje i na celkem vysoké úrovni. Toho myslím, že by si pan Hájek cenil."

V GALERII SE MŮŽETE PODÍVAT DO HISTORICKÁ DATA Z ÚSPĚŠNÝCH SEZÓN, ZÁROVEŇ I HISTORICKÉ FOTOGRAFIE AREÁLU, JAKUBČOVICKÉHO FOTBALU Z ÚSPĚŠNÝCH SEZÓN A TAKÉ ZÁZNAM Z HISTORICKÉ KRONIKY OD ZALOŽENÍ KLUBU AŽ K ROKŮM NEJVĚTŠÍHO ÚSPĚCHU KLUBU.

DALŠÍ STŘÍPKY SERIÁLU:

NOVÝ SERIÁL: Fotbalové vrcholy a pády

Fotbalové vrcholy a pády - 1. díl: TJ Sokol Čížová

Fotbalové vrcholy a pády - 2. díl: SC Xaverov Horní Počernice