Poločas 7:1

Převzato z facebooku SK Holubov 

"Letos již dvakrát kontumovaní hosté k nám přijeli v 16 lidech. Začátek jsme nepodcenili a v duchu posledních kol na soupeře vlétli, hned ve druhé minutě po faulu na Pečeného vylétla z trestňáku krásná plachta Michala Chromého a golman neměl šanci. Soupeře jsme mleli, za půlící čáru se prakticky nedostal. Ve 14. minutě po přiklepnutí Dana Trapla prostřelil skrumáž F. Kroiher – 2:0. Hosté přibrousili, 2 učebnicové šlapáky na Trapla potrestal perfektním centrem Chromý a ještě hezčí Hlavičkou M. Tomis – 3:0. Následně jsme zlenivěli a několika chybnými přihrávkami dostali soupeře do hry, provedli rychlý protiútok a Kasper prostřelil Lipše – 3:1. Ve 27. minutě už jsme se zase chytli, Michal Chromý lobíkem za obranu vyzval rychlíka Milana Tomiho, který se nemýlil. Ve 37. minutě se poprvé prosadil střídající J. Fuka, po kolmici Holuba, podobnou spolupráci chlapci zopakovali ještě několikrát. Ve 40. minutě ztratili hosté míč, Michal Chromý vysunul Bukovinského který z levého křídla servíroval F. Kroiherovi před prázdnou bránu – 6:1, a účet první půle uzavřel J. Fuka na 7:1.

Komedie v podání hostů

Po poločase jsme měli jedinou slabší chvilku v zápase, soupeř se přeskupil, přidal na důraze, technicky vybavení hráči se jeden na jednoho dokázali prosadit, obrana ale odolala, jednu těžkou situaci řešil v bráně Olda. Nutno ještě k úvodu druhé půle dodat, že se hostě pokusili nastoupit ve dvanácti hráčích, což bylo brzy odhaleno. O osudu tohoto utkání rozhodla 60. minuta. Vůdčí osobnost týmu hostí R. Dunka, který už v prvním poločase opakovaně napadl rozhodčího, náhle napadl Michala Chromého, strkanice veliká trma-vrma křik a řev, po zásahu pořadatelské služby ještě znovu vběhl na hřiště aby svůj cíl alespoň nakopl. Když běsnícího hráče pořadatelé definitIvně odvedli, zápas se dohrával v trapném duchu, hosté postávali laxně nad míčem, při našich akcích se příliš nesnažili, návrh Dunky od čáry ukončit utkání odchodem do kabin ale neakceptovali. Za všechny budu citovat stopera běžícího s míčem a křičícího: „Teď je všechny odpanim“. Nedoběhl ani za půlku. Do konce pak - většinou po přihrávkách aktivního Filipa Holuba naši útočníci pravidelně navyšovali skóre. V jednu chvíli hráli hosté v osmi, i když jich mohlo být na hřišti deset. Po zápase ještě jedna strkanice u kabin a hosté pomalu odjeli. "Doufám, že s tímto týmem se v tomto ani dalších ročnících už nepotkáme." zní přání z tábora domácích!"