Tomáš Diviš: Snad se nás kluků od Algidy najde víc, založíme tým a společně rozzáříme plzeňský fotbal

Ano, nějakou pochvalu jsem zaznamenal. Zápas proti Zruči se ale povedl všem, takže po zápase v kabině lítaly pochvaly do všech stran.

Před zápasem jsem si říkal, že to bude fajn se vrátit na moje rodné hřiště a zahrát si proti některým klukům, se kterými jsem hrál od přípravky do dorostu právě za Tachov. Že to nebude úplně tak fajn, jsem si začal uvědomovat okolo 30 minuty, kdy bylo skóre 4:0. Tuhle jednostrannou přestřelku budu mít od kluků z Tachova na talíři ještě dlouho (směje se).

Čekalo mě stěhování z Tachova do Plzně. Tak jsem napsal Liborovi (kapitán B týmu), se kterým jsem hrál po dorostu chvíli za Studánku, než odešel do Lhoty, jestli by nepotřebovali beka s vytříbenou levačkou. Přestup se uskutečnil a já přišel do úplně nového zázemí.

Nikdo jiný s tím nemohl přijít než Kohy. Vypadlo to z něj na tréninku. Moc mě to nerozhodilo, protože už takovou přezdívku máme s přítelkyní, která je stejně opálená jako já, ve společné partě kamarádů. Takže na přezdívky typu živí nanuci, švédi, albíni apod. jsme zvyklí.

Tak to rád slyším. Snad se nás kluků od Algidy najde víc, založíme tým a společně rozzáříme plzeňský fotbal. (směje se) Jinak pro společnou fotku někde v přítmí jsem rozhodně pro.

Ne ne určitě ne. Jsem rád, že jsem si mohl jít zkusit z B týmu kopnout za áčko, protože kvůli práci nestíhám tolik trénovat, jak by bylo třeba. Takže budu spokojený, když se udržím tam, kde jsem.

Občas je to nějaký to pivo s kamarády a hlavně rodina. Jsem přes týden pracovně pryč, tak se snažím trávit co nejvíc času s přítelkyní, se kterou teď ještě čekáme rodinu, takže o výplň už je postaráno. (usmívá se)