Hopko: Věděl jsem, že bude penalta. A že ji budu mít. Roudnice? Jako druhá rodina

Jistý výkon podpořený několika důležitými zákroky. Brankář Roudnice Miroslav Hopko se stal hrdinou derby zápasu v Kunčicích, kde jeho tým nakonec vyhrál 4:1. Strážce roudnické svatyně zlikvidoval pokutový kop soupeře a zabránil několika gólovým šancím. „Výhra v Kunčicích chutná vždy nejvíc,“ přiznává nejlepší hráč 5. kola 1. A třídy.   

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Utkání s Kunčicemi ti vyšlo skvěle. Spokojenost?
Asi bych úplně neřekl, že mi vyšlo. Bylo to takové střídavě oblačno, což je u mě tak nějak běžné. Ale gólmani prej rostou po třicítce, tak mám ještě čas (směje se). Naštěstí se mi povedlo důležité situace zvládnout a pomohlo to týmu k výhře.
Chytil jsi penaltu a další šance soupeře. Který zákrok či situace byla pro tebe nejtěžší?
Nejtěžší asi bylo přistoupit na hru Kunčic. Celý zápas nakopávané balóny do vápna bez nějaké větší kreativity. Nevím proč, ale v ten den jsem věděl, že penalta bude, ale zároveň i to, že ji budu mít. Věřil jsem si na ní a vyšlo to.
Vyhráli jste 4:1. Úspěch v derby je vždy o něco víc. Souhlasíš?
Výhra v Kunčicích chutná z celé sezony vždy nejvíc. Je to úplně jiný zápas, úplně jiné emoce, v tomhle derby nechceš prohrát.
Roudnice je jedním z favoritů 1. A. třídy Jaké jsou cíle?
Cíle jsou dané, ale před sezonou jsme si řekli, že už o nich nebudeme mluvit a půjdeme zápas od zápasu.
Ty sám působíš v Roudnici už poměrně dlouho. Co pro tebe klub znamená?
Mám dojem, že už tam jedu osmý rok. Už je to pro mě jako druhá rodina. Máme skvělou partu od áčka přes béčko i skrze lidi okolo. Neznám klub, kde to takhle funguje.
V minulých sezonách jste se střídali v brance s kolegou. Teď jsi asi jasnou jedničkou. Užíváš si to o to více?
Já jsem v tomhle asi trochu jinej. Důvěry si strašně vážím, ale nemám problém se protočit se svým parťákem. Myslím si, že vzájemný respekt ke druhému gólmanovi, ještě k tomu, když nás to neživí, je daleko důležitější než být za každou cenu jednička.
Co čekáš od letošní 1. A třídy?
Letos čekám vyrovnanou soutěž plnou překvapení od začátku až do konce.
Je největším favoritem soutěže Česká Skalice?
Myslím, že Skalice už třetím rokem dokazuje, že tam, kde je, není náhodou.
Popiš svoje fotbalové začátky.
Já to měl už odmala tak nějak předurčený. Jsem z fotbalové rodiny. Můj děda byl dlouholetý funkcionář v Předměřicích, kde jsem taky s fotbalem začínal, táta i jeho dva bratři hráli také, plus i mamka má něco odehráno, takže mě k tomu přivedli, podporovali, vozili mě po všech čertech, jak bylo potřeba a já si to dodnes zamiloval.
S kým ze současné kabiny si nejvíce rozumíš?
Se všemi, nemáme tam žádný rušivý element. Máme výhodu, že jsme tam všichni přibližné ročníky a většina jsme spolu hráli v žácích FC HK nebo dorostu Olympie.
Co tvoje fotbalové cíle a plány?
Moje karierní cíle jsou v podstatě týmové cíle. Chtěl bych hrát v Roudnici jednou stabilně krajský přebor, a tak dlouho, jak jen to zdraví dovolí a budou mít o mě zájem (usměje se).

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.