V Podbořanech jsme měli partu na první ligu a pozápasové zapíjení to dokazovalo každou sobotu, vzpomíná Václav Bláha

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 28. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Vítězem se stal Václav Bláha, nová jarní brankářská akvizice TJ Sokola Lhoty. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Venco, asi začneme tvým zjevením se ve Lhotě. Ještě na podzim jsi byl v kádru Slavie Karlovy Vary. Proč zrovna Lhota?
Před třemi lety se přítelkyně chtěla přestěhovat kvůli práci do Plzně, tak jsme se přestěhovali z rodné hroudy do Litic a dojížděl jsem denně do Varů. 31.12. jsem ukončil angažmá ve Slavii Karlovy Vary a nastoupil jsem přípravu ve Slavii Vejprnice - byl jsem tak domluven se šéfem Vejprnic, panem Valenčatem - kde jsem trénoval cca 3-4 týdny. Tréninky probíhaly na umělé trávě a po našem tréninku měla tréninky Lhota, takže takto jsem získal první zmínku o Lhotě. Ve Vejprnicích jsem se nedomluvil s trenérem, měli jsme každý jinou představu a zavolal jsem Pepovi Humeníkovi, který mi řekl, ať přijdu na trénink. Po prvním tréninku jsme se domluvili, že přestoupím do Lhoty a zbytek už je historie. Bylo to dobré rozhodnuti, jsem ve Lhote spokojený.
Máš už nějaký věk, přesto jsi v průběhu jara ze základu vytlačil Rojase a ten už ani v posledních zápasech nejezdil ani na lavičku. Je za tím i nějaké jeho zranění, rozhodnutí trenéra nebo si hledá jiné působiště?
Přišel jsem do Lhoty 14 dní před prvním mistrákem, takže bylo jasné, že určitě první kola nebudu chytat a že si musím počkat na šanci. Na druhém mistráku jsem nebyl z rodinných důvodů, třetí kolo jsem už chytal svůj první mistrák za Lhotu a vyhráli jsme 2:0 s Rapidem. Takže jsem začal s nulou a to vždy potěší - vlastně to je do dneška moje první nula ve Lhotě (směje se). Rojas měl nějaké drobné zranění, tak jsem se ho snažil zastoupit, snad bude brzo zdravý a začne zase naplno chytat.
Když jsem zmínil tvůj věk... Jak dlouho předpokládáš, že budeš ve výkonnostním fotbale na této úrovni ještě chytat? Nebolí už kolena?
Ano je mi 38 let a doufám, že budu chytat ještě hooodně dlouho, třeba do 50 let. Svůj vek neřeším, do občanky se nedívám, své šedivé vlasy neřeším a beru své zkušenosti jako výhodu. To je výhoda před ostatními, kterou mi nikdo nevezme. Kolena mě bolí, když se o tělo nestarám. Když se budeš o tělo starat, je jedno kolik ti je let. Měl jsem na jaře docela nepříjemné zraněni, měl jsem 3 cm trhlinu v břišním svalu. Většina hráčů by marodila a netrénovala x měsíců, já jsem vynechal asi 2 tréninky, když jsem byl na injekcích u doktora. Podle mě jsou tři důležité věci, abys mohl hrát ve starším věku: Za prvé, znát své tělo. Tím chci říct, že když tě něco bolí, tak děláš něco spatně a neznáš svoje tělo, ale když víš, jak zacházet se svým tělem, můžeš chytat tak dlouho, jak budeš chtít. Druha zásadní věc pro dlouhověkost, je mít kvalitního doktora, který tě vyléčí a třetí a podle mě nejdůležitější věc je milovat fotbal! Pokud opravdu miluješ chytaní, máš vyhráno a můžeš v bráně strašit fakt do 50 let i když je pravda, že často už můj pohyb vypadá hrozně a jsem někdy tvrdý jak štětec.
Prošel jsi různými kluby, naposledy zmiňovanou Slavií. Ale ve tvých záznamech jsou mládežnické začátky v Blšanech. Jak na ně vzpomínáš?
V Blšanech jsem prožil někdy krásných a někdy těžkých řekl bych tak 13-14 let. Hodně mě v Blšanech naučil trenér gólmanů pan Jiří Sedláček, který mě vedl jako trenér gólmanů od mala. Jezdili jsme po Evropě, zahrál jsem si mistrovství Evropy a světa klubů, dokonce jsme vyhráli mezinárodní turnaj v Paříži před mistrovstvím světa a rok jsem trénoval v ligových chlapech. Blšany byl můj druhý domov a v Blšanech se skvěle trénovalo. Areál má takové kouzlo, že se tam hráč rychle dokáže zlepšit a baví ho na tréninku makat. Já věřím, že existuji místa, kde je dobra atmosféra a kde se hráč dokáže rychle zlepšovat, ale také místa, kde tato atmosféra není a hráčovi na takovém místě dřina nechutná. Blšany byl právě ten první případ.
Mimo Slávku a Blšany, jsi působil ještě v několika klubech. Povíš nám něco málo o každé ze tvých štací? A jaké jsi zaznamenal rozdíly mezi jednotlivými soutěžemi, které sis mohl vyzkoušet?
Zkusím tuhle otázku zkrátit, jinak by to byla dlouhá odpověď. Chytal jsem ještě v Kryrech, což byly Blšany "B", pak jsem chytal v Baníku Stříbro, Tatran Podbořany, pak zase v Kryrech, pak jsem šel znovu ještě jednou do Stříbra, poté do Podbořan, do Slavie K. Vary a teď jsem ve Lhotě. V Kryrech, coby Blšany "B" to bylo těžké. Byly tam partičky, každá partička si jela na svoje triko, z dnešního pohledu tam byli skvělí hráči, ale mančaft jako celek spatný. Bylo to trápení a mně se tam nikdy dobře nechytalo. V Baníku Stříbro byla dobrá parta, hráli jsme i pěkný fotbal, dokonce ve Stříbře chodili i dost lidi na fotbal, ale to už je taky historie a už je to nějakých 13 let. Do Podbořan jsem šel za klukama, za partou, tu jsme měli na první ligu a pozápasové zapíjení to dokazovalo každou sobotu. To byl svět ještě v pořádku a správně nastavená kabina byla základ úspěchu. Ve Varech se hraje 3 liga, v kabině jsme táhli za jeden provaz, drželi jsme spolu za všech okolnosti a ještě jsme někdy hráli i pěkný fotbal. Ve Varech jsme měli nejlepší kabinu, co jsem zažil a skvělého trenéra Roberta Žáka. Rozdíly v soutěžích jsou obrovské, jsou nesrovnatelné, jak v kvalitě a rychlosti samotné hry, tak v myšlení. Další velký rozdíl je kvalitou soutěži dnes a před 15 lety. Dříve i gólmani, co chytali B třídu nebo A třídu, byli gólmani, co uměli chytat. Dnes je to bohužel slabší.
Co bys řekl ke lhotskému kolektivu? Je během půl roku co hodnotit, nebo je to ještě brzy?
Ve Lhotě jsem spokojený, máme krásný stadiónek, výbornou partu a navíc se nám výsledkově daří - herně vždy ne, ale výsledkově ano. Takže hodnotím zatím své působiště ve Lhotě spokojeně a jsem rád, že můžu ve Lhotě být a že mě kluci přijali do kabiny a budu ve Lhotě na podzim dál pokračovat. Sebe hodnotit nebudu, ať mě hodnotí někdo jiný (směje se).
"O gólmanech koluje, že jsou, jak to říci, tak trochu gumy... Jak je to u tebe a dobírají si tě spoluhráči?" Tak přesně takovou otázku jsem na podzim dostal od tvého současného trenéra. Jak by ses s ní vypořádal ty?
Na tuhle otázku jsem zvyklý a když mi někdo řekne, že jsem brankářská guma, beru to jako poklonu. Mě učili, že gólman by měl vždy upřednostnit úspěch týmu před svým vlastním úspěchem, proto se gólman přizabije o tyč, jen aby chytil gól, proto gólman skáče hráčům pod nohy, aby vyřešil šanci. Gólman má posunutý práh bolesti. Takto vidím já definici brankářská guma. Který golman tohle v sobě nemá, nemá tu ochotu se přizabít pro úspěch týmu, není to pak ono. Jako příklad uvedu Jindru Staňka, který chytá na hraně svého zdraví a právě proto byl letos tak skvělý. Byl nejlepší golman v lize, takže pojem brankářská guma je poklona.

Související články

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.

Rozhovory






Tabulka Z Skóre B
1 FK Tachov 2 15:2 6
2 FC Chotíkov 1932 2 10:3 6
3 TJ Zruč 2 4:2 6
4 FK Okula Nýrsko 2 4:3 4
5 SK Petřín Plzeň B 1 3:0 3
Zobrazit celou tabulku

  Nejlepší střelci Góly
1 Giuseppe Lanfranchi 4
2 Lukáš Hudec 4
3 Miroslav Lopata 3
4 Patrik Sláma 3
5 Michael Džugan 2
Zobrazit celou tabulku

Jméno ZB Ú BE
Nebyla nalezena žádná data
Zobrazit celou tabulku