Na ten legendární vlastňák teď už s klukama vzpomínáme s legrací, vzpomíná na jeden z podzimních zápasů hráč 23. kola

Určitě nejvíce moje manželka, ta hlasovala poctivě a pravidelně.(smích) Pak počítám, že další členové rodiny a hlasy určitě poslali i spoluhráči. Moc všem za hlasy děkuju. Potěší to.

To uvidím jak mě donutí, protože jsem u nás pokladníkem v kabině, ale něco ze mě dostanou. (smích)

Pro nás to bylo klíčové utkání v boji o záchranu. Abychom si udrželi naději na záchranu, potřebovali jsme naplno bodovat a to se nám nakonec povedlo. Do zápasu jsme vstoupili dobře, první poločas jsme měli více ze hry a dostali jsme se do vedení 2:0. V druhé půli se do hry dostal více soupeř, povedlo se mu srovnat a nakonec mohl zápas i otočit, ale naštěstí svoje šance neproměnil. V závěru se nám podařilo skórovat z penalty a nakonec do prázdné brány upravit na 4:2.

Atmosféra je dobrá. Cíl je jasný a to záchrana. Začátek jara se nám povedl. Pak přišli soupeři ze špičky tabulky a výsledkově se nám zápasy nedařili, herně to bylo na dobré úrovni. Teď se nám podařilo vyhrát a snad nás to pozitivně nakopne do zbylých zápasů, které pro nás budou nejdůležitější.

Na ten legendární vlastňák teď už s klukama vzpomínáme s legrací.(smích) Jinak v Rokycanech nás čeká podle mě fyzicky náročný zápas, protože soupeř aktivně napadá. Budeme muset poctivě bránit, protože v posledních třech zápasech dali 15 branek. My zase budeme bojovat o každý míč a pokusíme se využít standartních situací ke skórování.

Je to tak, ještě když jsem byl v 1.FK Příbram v dorostu tak se mi povedlo nakouknout do ligy, bohužel se mi nepovedlo se tam prosadit dlouhodobě. Poté jsem hrál chvili juniorskou ligu za Příbram, ale pak se vrátil do Sedlčan, které tehdy hráli ve Středočeském kraji. Ze Sedlčan jsem si odskočil na půl roku zkusit divizi v Úvalech. Nakonec jsem ale skončil v Sedlčanech, kde jsem s fotbalem začínal a povedlo se nám dostat do divize, kde nyní působíme.

Na to se nedá zapomenout. Sešlo se tenkrát hodně věcí dohromady, na první domácí zápas tady máme pouť, to bývá vždycky více lidí. Poté první zápas v divizi před domácími diváky, přijel asi tehdy nejlepší soupeř a to Karlovy Vary a s nimi i velká část jejich fanklubu, do Sedlčan se vrátil Míša Kdolský a byl připraven speciální program na tento zápas, takže tohle vše se sešlo a byla z toho parádní atmosféra, rekordní návštěva a pěkná vzpomínka. Jsem rád ze jsem to zažil.

Já bych chtěl poděkovat všem co pro mě hlasovali a chtěl bych poděkovat fanouškům, kteří chodí v hojném počtu i když se nám tuto sezónu tolik nedaří. Díky.