Ani po 6 letech se mi nepovedlo manželku přesvědčit, že jsem ve fotbale dobrý, říká Michal Prais z Chotíkova

Ano, funkci pokladníka už zastávám asi 5 rokem. A myslím si, že odvádím skvělou práci. Na každou akci máme vybráno dost peněz, abychom měli hezkou zábavu. Většina peněz padne za alkohol, občerstvení a nějaký blbosti. Takže není šance, aby něco zbylo. Někdy je třeba i doplácet, ale to už kabina nevidí... Kluci vidí jenom co chtějí. A když si koupím něco nového (např. auto, oblečení) tak mi to dají pěkně sežrat (smích). Jinak být pokladníkem je fajn, na dokopné mám spoustu kamarádů (směje se).

Neřekl bych úplně oblíbenou, ale hezká písnička to je a Lucka Bílá taky. Kdyby byla mladší, zkusil bych si s ní dát duet. Text je docela složitý, není tam moc místa udělat chybu, prostě to musí být podobný originálu a o to se snažím. V sobotu mi čeká vystoupení, kdy opět zkusím svoje kvality a doufám, že aspoň refrén se povede.

Přezdívky se mění docela často, podle toho kdo, kdy, kde a co předvede. Přezdívka Vasil vznikla jednoduše - nechal jsem si udělat nový účes, který se moc nepovedl a vypadal jsem jako týpek ze stavby. Jirka Luňák je ještě lacinější, jelikož jsem zástupce trenéra a s trenérem v podstatě se vším souhlasím, tak zalézám i tam, kam já nechci (směje se). Bohužel si toho kluci všimli, a tak mám přezdívku Jiřina. Jinak mám nejradši, když se mi říká Míšo, Michy, Mišku, Migelíto... (redakce jej raději zastavila, možná by to naše servery nezvládly)

Uvedl bych to tak, že je to jedno z mála nejlepších rozhodnutí, co jsem v životě udělal. Samozřejmě mi k tomu pomohl trenér Petr Kučera, kterému bych chtěl tímto poděkovat. Parta tu je super, mám tu starší kolegy, který mi dávají rady do života a to se vždycky hodí. Doufám, že zde vydržím tak dlouho, jak budu hrát fotbal.

Do 40 let jsem chtěl hrát, ale už je laťka zase výše, protože spoluhráči M. Míkovi je 43 let a stále hraje. Já jsem soutěživý typ a chtěl bych kolegu překonat a zapsat se do historie Chotíkova jako nejstarší hráč v Krajském přeboru. Manželku mám hodnou, akorát nevím, zda mi podporuje ve fotbale na 100%. Aspoň jednou týdně se pohádáme, že mám zase trénink nebo zápas o víkendu. Ani po 6 letech se mi nepovedlo manželku přesvědčit, že jsem ve fotbale dobrý, doufám, že jednou to přijde (směje se).

To mi rozesmálo, ani nevím co napsat. Tyto služby jsou k nezaplacení a využívá je celá kabina. Dle mého jsou to super rady do života, ale spíše pro lidi, kteří nemají manželku, partnerku nebo partnera. Toto je jeden z mála benefitů, který Chotíkov poskytuje.

Tak to se povídá dobře. Samozřejmě zkušeností a bohužel už i věkem, mi připadla role trenéra. S tréninky a celkově s týmem, jsem byl nadmíru spokojený. Všechno co jsem řekl, kluci brali vážně. Ale co se týče postu trenéra, to bych dělat nechtěl. Musel jsem řešit i nepříjemnosti, jako jsou omluvenky na tréninky. Pořád jsme pouze banda amatérů a občas to tak i vypadá (smích). Sesadit trenéra určitě nechci, jsem rád, že je zpět a opět řeší všechny starosti.

Očekávání máme veliké a chtěli bychom se umístit na předních příčkách, max. do 3. místa. Myslím si, že v týmu máme kvalitu a chceme jí ukázat ve zbytku sezóny. Kabina je parádní, také ji obývám už skoro 10 let a těch zážitků a srandy co jsem s klukama zažil, je nepopsatelná. Doufám, že i nadále to bude fungovat. Mam vás rád klucí.

Tak kdo zná chotíkovského trenéra, tak moc dobře ví, co ho čeká. Není to s ním jednoduchý před zápasem a po zápase je to hodný člověk, ale musí se vydržet ty 2 hodiny zápasu, co se změní na blázna a řve a hádá se s každým (smích). V hospodě u piva už je zase kamarád a hodný kluk. Na tréninku je v pohodě do té doby, než se mu to nelíbí a začne opět křičet jeho nejoblíbenější hlášku ZASTAV, VRAŤ SE a 10 dřepů (směje se). A dokážou ho vytočit i maličkosti, třeba když na trénink nevezmeme cestářský kužele, rozlišováky, atd.. Prostě si vždycky něco najde, abychom běhali padesátky sprintem.

Závěrem za celý Chotíkovský tým... Máme trenéra rádi a přejeme pevné nervy, zdraví a hodně sil do dalších sezón.