Pavel Dulovec: Nám je jedno, ve který soutěži budeme VÁLEC!

Já osobně jsem si myslel, že Sedlec bude lehčí soupeř. Přece jen, je to nováček soutěže. Spíš to bylo o nás, první poločas jsme vůbec nedrželi balón a měli jsme spoustu zkažených přihrávek. To samozřejmě nakoplo soupeře a chvíli to byla vyrovnaná partie. Naštěstí se ale trenér Klopp (smích) nebál sáhnout do sestavy a druhý poločas to byla úplně jiná písnička. Přišlo zásadní oživení hry a hráli jsme víc v klidu. No, samozřejmě díky střídání! (smích)

Na hvězdě jsem hrál vlastně jen ve starších žácích a chvíli v dorostu, ale nějak jsem se nenašel v kolektivu a můj odchod do FC ovlivnilo především to, že jsem tam měl spoustu kamarádů. Byl jsem tam dlouhý roky spokojený. V dorostu jsme měli suprovou partu a skvělý byl i přesun do chlapů. Bohužel, nic není navěky, nějak jsem se tam nepohodl s... víceméně se všmi. (smích). Ale ono je dost těžký se mnou vyjít a tam mí tolerovali dost věcí, přesto jsem se rozhodl odejít.

Tak, nedařilo... V téhle soutěži může prohrát každý s každým. Hlavně nás chodilo málo na zápasy a měli jsme co dělat, abychom vůbec dali dokupy 11 lidí. Museli se vrátit i někteří dědci ve výslužbě.

Lipová je super ve všech ohledech. Parta je parádní, právě proto jsem sem přišel. Nálada je vždycky dobrá, i když se prohraje, řídíme se tím, že nejsme kapela, abychom pořád vyhrávali.

Upřímně tabulku moc nesleduju, kdo je kde v tabulce, kdo dal kolik gólů, nebo tak, ale hrál jsem proti Chyši už víckrát a nikdy to nebyl jednoduchý zápas, ještě k tomu u nich. Samozřejmě do toho musíme šlápnout a vyhrát! Bude to hodně těžký zápas, ale jsem si jistý, že když budu hrát střed zálohy a trenér pochopí, že tam je moje místo, tak se postarám o to, abychom neodjeli bez tří bodů! (smích)

Já upřímně ani nevím, jestli se mi chce postupovat. (smích) Jestli skončíme náhodou první a jiný tým bude chtít postoupit, ať se mi ozve, dá nějakou nabídku a já to nějak vymyslím. (smích) Ne, sranda. Nám je jedno, ve který soutěži budeme VÁLEC!

Tak tohle je vrchol nesoudnosti. Nicolas je člověk s absolutně nulovou sebereflexí. Každý, kdo Nica zná a někdy s ním hrál jakýkoliv kolektivní sport ví, o čem mluvím. Všichni na něj musí makat, běhat, bránit. Já s ním hraju už nějaký ty roky a musím říct, že přicházím o vlasy, mám vrásky a ze stresu z něho se mi zhoršila štítná žláza a mám o dvacet kilo víc! Doufám, že si ho nějaký tým vezme, my ho klidně dáme a ještě k tomu přihodíme nějaký prachy. Jediný, co mu jde, je trenérský řiťolezectví! (smích)

Nejukecanější je určitě Jirka Žahourek, tomu se huba nezavře celej den. Největší opozdilec je Glazy, Tůma a možná, trošku, občas, já. (smích) Srdcaři jsme všichni, dýcháme jedině za Lipovou! Lenoch je jednoznačně Tůma. Pak taky Nicolas. A ještě Nicolas Tůma.

Hrozně rád vzpomínám na časy, kdy byl Nicolas na naší polovině hřiště a ubránil nějakého hráče.

Když dostanu pásku a budu hrát středu hřiště, možná o tom budu uvažovat. (smích) Ne, teď upřímně. Já už bych asi nikam jinam nešel. Jsem tu moc spokojený, to by jedině musel přijít Pavel Nedvědů s nějakou neodmítnutelnou nabídkou.