Jakub Vaníček, FK Komárov: Shodou okolností jsem dal gól přesně po roce. Rozhovor s hráčem 10. kola Středočeského KP

Ano, tenhle zápas mi nějak sednul, prakticky téměř z každé standardní situace jsem ohrozil bránu. Můj gól padnul po přízemním centru z rohového kopu, kdy Půža pustil balón mezi nohama a já vstřelil gól, ze vzdálenosti cca penalty. Druhý gól padnul také po rohovém kopu, kdy na zadní tyči hlavou jsem umístil balón do šibenice, gólman to vytáhnul na tyčku a míč se odrazil ke Kubáncovi (Lukavský) a ten už to měl připravené.

Shodou okolností jsem se trefil úplně přesně před rokem v Lysé nad Labem, kde jsme tak vyhráli 5:0 a doufám, že to teď zopakujeme o víkendu.

Kosoř je náš tradiční soupeř, který s námi postupuje už od B. třídy každý rok, zápasy jsou vždycky vyhecované a panuje tam rivalita. V minulých sezónách jsme bývali vždycky lepší my, letos je Kosoř silná. Je to hlavně příchodem Milana Černého, naštěstí jsme těžký zapas zvládli. Kosoř dobře kombinovala, možná měla více ze hry, ale gól dali jen z penalty a my dva. Takže prostě výhra.

Začínal jsem v 5 letech v mě rodné vesnici, kde hraje místní Sparta Podluhy, poté jsem žákovské kategorie odehrál v Horovicích a v 15 letech jsem přestoupil do Viktorie Plzeň. Tam jsem strávil 4 roky a poté hrál divizi v Rokycanech, v Horovicích jsem si zahrál ČFL a půl roku poté, jsem odehrál v Cerhovicích 1.A třídu a teď hraju za Komárov.

Za FK Komárov hraji už 4 roky a abych pravdu řekl, tak je to nejlepší angažmá ze všech, super parta, chodí na nás dost lidi, celkem se nám minulé sezóny dařilo…Prostě super.

Kondici si udržuji výchovou mé malé dcerky a stavbou rodinného domu, který vlastně stavím sám se strejdou a taťkou. No a občas se zajdu kouknout na trénink.

Ano, jak sem zmínil, mám zaměstnaní časové náročné, k tomu rodina, stavba a už moc volného času nezbývá, takže jsem rád, když stihnu 1 trénink týdně a zápas.