Martin Straka: "Stejně jako Horvy mám rád v týmu dobrou náladu a smích."

30.09.2021 15:49 Michalec Martin

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 7. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Je jím útvinský univerzál Martin Straka. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Byl jsi zvolen hráčem kola za svůj výkon v Bochově, kde jsi z pozice předstopera vyhrál snad každý souboj, který jsi podstoupil, a výrazně tak přispěl k výhře 3:1. Jak ses v zápase cítil? A jak dlouho sis léčil rány?

Tahle pozice mi vždy seděla a hrát jí po boku Marka Hejkala je vždy snadnější. Hodně poradí, pomůže. Dobře jsme se doplňovali. Zápas bolel a bolí ještě teď. Z každého zápasu se dlouho dostávám, není to jako v mládí - nastoupit za dorost, pak odehrát zápas za B tým a ještě si jít občas kopnout za A tým. Dnes po každém zápase jsem rád že můžu v pondělí dojít do práce (smích).

Ty jsi před Útvinou působil ve III. třídě v Krásném Údolí. Moc jsi tam ale nehrál. Proč a jak dlouhou jsi měl pauzu a jak se na tobě podepsala?

Chodil jsem hodně málo, hlavně kvůli pracovnímu vytížení. A taky už jsem pochopil že mě fotbal asi živit nebude a jsou přednější věci. Ale líbilo se mi že na takovou soutěž nemusím trénovat a v pohodě si to tam odehraju. Teď jsem nehrál 2 roky. Ztratil jsem chuť, nějak mě to omrzelo.

V Údolí jsi hrál křídlo a v Útvině jsi už stihl nastoupit ve středu zálohy a na předstoperu. Jaké další posty bys ještě zvládl odehrát?

V Údolí jsem dlouho ukecával trenéra, aby mě posunul trochu dopředu. To křídlo mi sedělo, sice je tam víc běhání ale taky jsem byl víc ve hře. Rád bych se někdy podíval do útoku, tam mě nikdo nikdy nechtěl pustit (smích).

A je nějaký post, který bys nezvládl? A proč?

Určitě brankář - sice bych nemusel běhat, nezadejchal bych se, ale kdo se sebou může dobrovolně mlátit o zem? Pár skoků a nezvedl bych se (smích).

Když jsi nastoupil ve středu zálohy, říkal jsi o sobě, že jsi Horvy. V čem vidíš podobnosti? Vždyť Horvy je levák, zatímco ty pravák…

Zkušenosti. Jako Horvy nevynikám rychlostí, mám trochu nadváhu, ale umím podržet balón, rozdat ho dopředu, a hlavně klukům okolo sebe poradit. To je důvod, proč jsem byl k týmu přizván, abych byl pro kluky inspirací, mentorem. Moc rád jim poradím, navedu je, předám trochu svých zkušeností. A taky, stejně jako Horvy, mám rád v týmu dobrou náladu a smích.

Je ještě nějaký sportovec, ke kterému by ses přirovnal?

V Kolové mě někdo z protihráčů nazval Krmenčíkem, ale takový kopyto zase nejsem (smích). Rád bych řekl Messi, ale k tomu mi chybí jen být menší, hubenější, rychlejší a techničtější.

Jak bys popsal svůj herní styl a jaké máš přednosti a slabiny?

Tvrdost, síla, umění kopat oběma nohama, nevypustím souboj. Rána střely. To jsou asi mé přednosti. Slabiny? To bude asi rychlost a fyzička, ale když hraješ hlavou tak tolik běhat nemusíš.

Už jsi jako nováček v týmu dal do útvinské kabiny nějakou flašku?

Po tomhle článku asi budu muset dát dvě (smích).

Než jsi předsedovi klubu, Víťovi Červenkovi podepsal přestup, měl jsi nějaké podmínky?

Měl. A zatím se toho moc nedodrželo. Kapitánskou pásku, místo v útoku, po zápase večeři, a masáž od jeho dcery (zatím se dočkal pouze masáže od rozhodčího, když ho v Kolové chytla křeč, pozn. red.). Zatím bylo jen pár pivek po zápase, uvidíme, jak se bude snažit dál. Velký vliv na můj přestup měl můj dobrý přítel Michal Diviš. Jemu pomáhám nejen na hřišti, ale i v životě (smích).

V kolika letech jsi začal s fotbalem a kdo tě k němu přivedl?

Začal jsem asi v 7 letech, kdy mě k tomu přivedli kluci ze školy. Rodiče chtěli mít hudebníka pro můj talent ke hře na klavír, což se později v dospívání trochu pralo mezi sebou a jak to už bývá, kolektiv byl silnější a u fotbalu jsem zůstal. A je fajn i po tolika letech s některými na tom hřišti kopat společně.

Kam jsi to nejvýš dotáhl, případně na co jsi ve svém fotbalovém životě nejvíc hrdý?

Vyzkoušel jsem si divizi dorostu za Toužim. To byla dobrá zkušenost. V mužích jsem sbíral zkušenosti v A třídě a pomohl jsem Útvině k postupu do Krajského přeboru. Největší zážitek byl asi zápas s Toužimí v Kraji. Derby plné dobrého fotbalu, gólů, a hlavně atmosféry několika set diváků na malém hřišti v Útvině. Zážitek skoro jako hrát ligu.

Jaké máte s týmem ambice? A jaké máš ty osobně?

Po té delší covidové pauze je důležité teď tým pořádně sehrát, dostat se do formy. Hrát pohledný fotbal pro fanoušky, vyhýbat se zraněním, a hlavně mít z té hry radost. Hrát vrch soutěže a pomalu pomýšlet na to dostat útvinský fotbal zase trochu výš, tam kam patří. A proto jsem k týmu byl povolán a věřím že pomůžu.

Autor: Michalec Martin