Marek Dvořák: Když jsem viděl kluky, jak na mně většinou vyhoří, řekl jsem si, že se penalt ujmu sám

Nejlepší hráč uplynulého pátého kola 1.B třídy skupiny D, brankář Neplachova Marek Dvořák, nám odpověděl na několik otázek. Vítězství v anketě si zasloužil díky čistému kontu podpořenému několika skvělými zákroky ve velmi těžkém utkání na půdě Suchdola nad Lužnicí.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Proti Suchdolu jste si dost zachytal, jak byste popsal svůj výkon?
Ano, máte pravdu. Byl to zápas, na který jsem se speciálně těšil, protože se nám v posledních dvou letech v Suchdole nepodařilo nejen bodovat, ale ani skórovat. Byla motivace tuto nepříznivou bilanci změnit. Navíc jsem měl dvě čistá konta z předchozích dvou utkání, takže jsem chtěl svou sérii natáhnout. Suchdol měl v prvním poločase minimálně dvě čisté příležitosti, které se mi podařilo zlikvidovat. V první šanci šel protihráč ze strany vápna a snažil se mě prostřelit, ale střelu zblízka jsem stihl jen vyrazit na malé vápno, kde dobíhal domácí Černoch a měl odkrytou bránu. Byl jsem brzy na nohou a stihl jeho dorážku vyrazit na roh. V druhé jeho příležitosti jsem se snažil zmenšit střelci úhel rychlým vyběhnutím. Naštěstí jsem byl brzy u protihráče, který mě nedokázal propálit. V druhém poločase jsem čekal nápor domácích, kteří jsou výborní a velice nebezpeční ze standardních situací. Při jednom přímém kopu z dobré pozice se k míči postavili Černoch s kapitánem Kuchyňkou, kdy jsem čekal střelu prvního zmíněného, ale soupeř mě překvapil, že se exekuce ujal Kuchyňka. Balón prý směřoval do šibenice, ale měl jsem dobrý výhled na míč a dokázal ho vytěsnit na rohový kop. V posledních minutách utkání přišel nakopnutý balón ze středu hřiště do vápna, kdy jsem čekal do poslední chvíle na teč. Ta nepřišla a musel jsem reflexivně reagovat na propadnutý míč. Chtěl bych poděkovat celému týmu, že mi pomohli k další nule, a hlavně Lukáši Svobodnému, který odehrál vynikající utkání a má velkou zásluhu na mém úspěchu.
Jak byste zhodnotil utkání se Suchdolem z pohledu týmu?
Do utkání jsme šli s velkou pokorou, ale zároveň i s motivací nepříznivou bilanci na suchdolském pažitu změnit. Letos hrajeme ve velké pohodě. Takže jsme si na domácí mužstvo věřili, že je dokážeme poprvé obrat o body. Pro oko diváka se hrál nádherný fotbal za hezkého počasí, který dosahoval kvalit vyšší soutěže. Hra se přesouvala nahoru a dolů. Šancí bylo dost na obou stranách. Domácí brankář Rácik navíc dobře četl hru a hatil šance našeho týmu už v zárodku. Neúnavný maratonec Jarda Hruška nám dodal klid do kopaček, když vyslal Martina Dušáků do samostatné akce, který sice neuspěl, ale Jarda byl ve správný čas na správném místě a dorážel míč do prázdné brány. Ve druhém poločase jsme věděli, že musíme přidat druhou branku, aby se nám hrálo lépe. Přišla poměrně brzy, kdy můj bratr utíkal na domácího brankáře a poslal míč kolem jeho levé nohy a vedli jsme rozdílem dvou branek. S výbornými neplachovskými fanoušky v zádech jsme dokázali vedení udržet a konečně jsme zlomili nepříznivou bilanci na suchdolském hřišti. Velice si tří bodů vážíme.
Co jsou podle vás v brance vaše největší přednosti?
Mezi mé největší přednosti patří asi hra oběma nohama. Ruce k chytání už moc nepoužívám. Snažím se na kluky z obrany hodně mluvit a organizovat hru, protože to vidím zezadu nejlépe. Někdy mluvím až moc, což mi vyčítají jak hráči, tak i trenéři. S mými 195 cm tolik nechodím do centrovaných balónů, což bych chtěl určitě zlepšit, protože Lomnice má výborné hlavičkáře, tak abych jim překazil případné gólové radosti.
V klubu působí i váš bratr Ondřej. Připravujete se spolu i mimo oficiální tréninky?
Ondřeje jsem přivedl do Neplachova před dvěma lety, kdy se v Neplachově začala hrát 1. B třída. Byl ještě v dorosteneckém věku a začal teprve sbírat zkušenosti s dospělým fotbalem. Jsem k němu hodně kritický, ale musím ho pochválit, že se v posledních měsících hodně zlepšil. Začal poslouchat pokyny trenérů, což mu pomáhá být trénink od tréninku lepší. S Ondřejem jsme chodili hodně v rámci covidové pauzy hrát na jedno fotbalové hřiště, abychom nevypadli z formy. Ještě mám mladšího bratra Lukáše, kterému je 11 let a působí ve Veselí nad Lužnicí. Mým takovým malým snem je si jednou zahrát společně s oběma bratry v jednom týmu, ale to je hodně vzdálená budoucnost.
Jste prvním exekutorem penalt, jak jste se k nim vlastně dostal?
V tréninku si občas trénujeme penalty, ale když jsem viděl kluky, jak většinou na mně vyhoří, tak jsem si řekl, že se toho ujmu sám. Mám velké sebevědomí a na penaltu jdu s klidnou hlavou a nemám žádné nervy. Největším mým problémem je přeběhnout celé hřiště a pak se vracet zpátky. Začalo to v přípravných utkáních, kdy o nic defacto nešlo, a dostal jsem šanci proměnit penaltu v zápase. Musím se pochlubit bilancí 10/10, kterou jsem završil v posledním derby s Dolním Bukovskem. Děkuji trenérům za důvěru a věřím, že ještě pár gólů přidám.
V Neplachově jste také kapitánem přes kulturu, co tato pozice obnáší?
Tuto funkci mi přidělil Patrick Mohamed. Letos jsme byli s týmem tradičně na Moravě, kde jsme se měli účastnit velkého fotbalového turnaje v malém fotbálku, ale kvůli covidu se akce neuskutečnila. Nám to vůbec nevadilo a jeli jsme poznávat krásy Moravy i tak. Další akcí, která letos vznikla a chceme z ní udělat tradici, je týmová voda. Letos jsme vyrazili na Vltavu, kterou jsme na raftech spluli. Po sobotním zápase v Lomnici nás čeká teambuilding v Českých Budějovicích, kde doufáme, že budeme mít na kontě 18 bodů a to pivo nám bude chutnat o něco více. Všechny tyto a další akce se snažím organizovat a tmelit partu, kterou v Neplachově máme výbornou.
Jaké jsou vaše cíle a plány do další kariéry?
Mým cílem je si zahrát v Neplachově jednou 1. A třídu, do které máme letos pěkně nakročeno, ale čeká nás ještě velmi dlouhá cesta. Soutěž je náročná a ještě nejsme ani v její pětině. Máme nové zázemí, krásný pažit, na kterém je radost trénovat, a plno zapálených lidí, kteří v Neplachově fotbalem žijí. Věřím, že jednou si tam tu 1. A třídu zahrajeme a budeme se společně s našimi fanoušky bavit nadále fotbalem. Tímto bych chtěl poděkovat správci Petru Švecovi st., kterého vždy škádlíme, že nemáme trávník jak ligová mužstva, ale svou práci dělá více než na výbornou. Tímto bych ho chtěl poprosit o kruhové obrysy od středového puntíku na dalším domácím utkání. Další velké poděkování patří holkám, které se nám starají o každotýdenní úklid šaten a o chod hospody na hřišti. Obrovské díky patří také Lukáši Blažkovi aneb neplachovskému Peltovi, který se stará o chod klubu, finanční zázemí a mnoho dalšího, co možná ani nevidíme. Hlavně díky němu máme dneska tak krásný areál. Byl bych tu dlouho, když bych jmenoval všechny, kteří se na chodu fotbalu v Neplachově podílejí, ale všem patří jedno velké díky. Díky vám chodíme na tréninky v 15 lidech, protože se vždy těšíme a děláte nám to příjemnější.
Příští kolo hrajete opět venku, v Lomnici, jaký čekáte zápas?
Pro mě speciální utkání, protože v Lomnici jsem nějakou dobu působil. Kluky z Lomnice znám a těším se vždy na toto utkání. Očekávám velmi těžký zápas, protože Lomnice skládala staronový tým a zatím nevyhrála. V posledním domácím utkání odvrátila nepříznivý stav se Suchdolem a ukázali sílu mužstva. Na někom se musí vítězně chytit, tak doufám, že to nebude na nás. Věřím, že pokud budeme hrát naši hru, která nás letos zdobí, kdy střílíme hodně branek, tak Lomnici moc šancí nedávám a vyhrajeme 0:3.
Hrál jste i ve Veselí nebo v Soběslavi, kde jste se cítil nejlépe?
V Soběslavi jsem hrál v žacích, kdy jsem byl rád za zkušenost si zahrát s jinými spoluhráči a poprvé jsem okusil krajský přebor žáků. Převážnou část své kariéry jsem strávil ve Veselí nad Lužnicí, kde jsem s fotbalem i začínal. Dneska je rád chodím podporovat na jejich utkání, protože tam mám hodně přátel. Když přišel dospělý fotbal, tak jsem zkusil hostování v Neplachově z důvodu přetlaku brankářů ve Veselí a dneska už otevírám sedmou sezónu v tomto klubu. Když jsem přicházel, tak jsme byli poslední v okresním přeboru a hrálo se o záchranu pomalu každou sezónu. Neplachov se pohyboval mezi 3. třídou a okresním přeborem. Fotbal v Neplachově se za poslední roky hodně změnil a zvednul. Omladil se kádr, přišli noví trenéři, dala se tomu nějaká kultura a pomalu začalo jít všechno nahoru. Řekl bych, že začíná chodit čím dál více lidí i z okolních vesnic a fotbal má zde zase jinou úroveň. Momentálně se pohybujeme na špičce 1. B třídy, kdy prožíváme suprovou sezónu. Společně s Petrem Švecem ml. doufáme, že v našem snu budeme nadále pokračovat, navlékat korálky a jednou tu 1. A třídu lidem do Neplachova přineseme.
Jaké jiné koníčky máte kromě hraní fotbalu?
No hodně toho dělám. Třeba to – nohejbal. Ne, samozřejmě si dělám srandu. Hlášky ze seriálu Okresní přebor jsou u nás v kabině na denním pořádku. Rád se jezdím koukat na ostatní fotbaly, jezdím s Petrem Švecem na kole, občas zajdu s bráchou Ondřejem na ryby. Letos jsem si dodělal řidičský průkaz na velkou motorku, tak doufám, že si něco na jaře pořídím a budu jezdit s mými kamarády na vyjížďky. Velmi rád svůj čas trávím s přáteli, kterým zároveň moc děkuji za hlasy, kterými mě dostali na první místo v sestavě kola. Na závěr bych chtěl poděkovat i autorovi těchto otázek panu Lukáši Hulcovi, který dostal na starost 1. B třídu skupinu D na portále fotbalunas.cz. Dělá to velmi dobře s velkým zápalem a rychlostí přidávání příspěvků. Vždycky je moc fajn si něco přečíst o svých kamarádech, spoluhráčích či protihráčích nebo jiných týmech v soutěži. Sportu zdar a fotbalu zvlášť.

Související články

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.

Rozhovory






Tabulka Z Skóre B
1 FK Sokol Třebětice 10 34:5 30
2 FK Studená 10 33:25 22
3 TJ Sokol Olešnice 10 34:23 21
4 TJ Sokol Neplachov 10 29:10 18
5 TJ Sokol Kardašova Řečice 10 27:22 17
Zobrazit celou tabulku

  Nejlepší střelci Góly
1 Libor Dvořák 21
2 Daniel Trmal 10
3 Jiří Havel 9
4 Patrik Raab 9
5 Vojtěch Habr 8
Zobrazit celou tabulku

Jméno ZB Ú BE
1 Martin Koky 50 74% 1
2 Stanislav Drtina 45 64% 1
3 Radek Bašta 45 64% 0
4 Radim Horelica 43 61% 0
5 Vojtěch Novák 43 61% 1
Zobrazit celou tabulku