Patnáct gólů jsem měl cíl na celou sezónu, takže bych mohl skončit, říká někdejší král ligových střelců Jiří Kowalík

V sezóně 2002/2003 získal korunu pro krále ligových střelců. V dresu tehdejšího 1. FC Synot vstřelil šestnáct branek. Poté se však nadějně rozjetá kariéra Jiřího Kowalíka téměř zastavila a kanonýr téměř zmizel z ligové scény. Nevytratil se ale z fotbalového dění úplně. I v této sezóně, kdy je mu 42 let, každý víkend obouvá kopačky a nastupuje za TJ Sokol Ořechov v 1.B třídě Zlínského kraje.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Po podzimu figurujete v TOP 500 střelců z celé republiky. Co na to říkáte?
Sice je pětistovka docela velké číslo, ale samozřejmě je to příjemné. Rozhodně bych to ale nepřeceňoval. V mém věku jsem si dával cíl patnáct gólů za sezónu a vstřelil jsem je už na podzim. Někdy se prostě takhle zadaří.
Jak hodnotíte podzimní část sezóny?
Z týmového hlediska nám chybí dva hráči, kteří jsou dlouhodobě zranění. Kdyby hráli, tak bychom možná měli o pár bodů víc. Takhle jsme ve středu tabulky. V soutěži jsou mužstva, která jsou fotbalově lepší, ale pár míst výše jsme být mohli.
Na kolik branek si troufáte na jaře?
Jak už jsem říkal, cíl na sezónu jsem měl deset až patnáct gólů, takže teoreticky už můžu skončit. Cíl mám splněný. Ale vážně. Těžko říct, protože nevím, jak na tom budu zdravotně. V mém věku už je to hlavně o zdraví. Na podzim jsem měl problémy s Achilovkou, tři zápasy jsem ani neodehrál. Jestli budu produktivní jako teď, kdy jsem využil téměř každou šanci, tak bych ještě třeba deset gólů mohl přidat.
Co spoluhráči, až si přečtou, že si věříte na 25 gólů za sezónu?
Někteří mi to určitě budou předhazovat, ale já myslím, že je dám.
Jak jste se dostal do Ořechova?
Dlouhou dobu jsem hrál ve Zlechově. Měl jsem otevřenou vinotéku a jezdil jsem do Polešovic pro víno. Tam byl jeden fotbalista, co hraje v Ořechově a ten mi poté zavolal, jestli bych nechtěl jít hrát do Ořechova. Ve Zlechově to bylo dobré, byla tam výborná parta, ale po pěti letech jsem chtěl zkusit něco jiného.
Jak na Vás reagují protihráči?
Teď si myslím, že už je to v pořádku. Ze začátku to bylo horší. Od diváků i protihráčů jsem si pár nepříjemných věcí vyslechl, ale já jsem takový flegmatik. Je mi celkem jedno, co na mě lidé pokřikují. Někteří hráči mají takové blbé připomínky, ale já to prostě neřeším. Většina jich je ale korektních a slušných.
Vraťme se dále do minulosti. Jak vzpomínáte na působení v Synotu?
Je to už dlouhá doba, ale člověk si na to někdy rád vzpomene. Když se jdu podívat na ligu, tak si říkám, že jsem toho mohl dokázat víc. Byla trochu jiná doba, hráli jiní fotbalisté a hrál se jiný styl fotbalu. Na Synot vzpomínám rád a je pěkné, že i lidi si to pamatují.
Na konci angažmá jste v Synotu odmítl prodloužit smlouvu a vyřadili Vás z kádru. Udělal byste dnes něco jinak?
Těžko říct. Dnes mám o dvacet roků víc a přemýšlím jinak. Když nad tím přemýšlím, tak bych určitě něco změnil. V té době mě obklopili nějací lidé, nějací manažeři a podobní lidé. Byl na mě strašný tlak. Jak to mělo pokračovat dál, tak to nepokračovalo, ale bohužel se tak stalo. Člověk se rozhoduje ze dne na den. Nikdy ale nevíte, co se stane v budoucnosti. Když se podívám zpátky, určitě bych se rozhodl jinak.
Do střelecké formy už jste se nevrátil ani v Teplicích a v Brně. Přišlo i vážné zranění kolena. Co se Vám tehdy honilo hlavou?
To bylo další těžké období. V Brně už jsem se dostával do nějaké formy. Odehrál jsem dobré zápasy se Zlínem a s Příbramí a právě v duelu s Příbramí jsem se zranil. Poté přišly nějaké další komplikace, což je ale na knížku a ne na rozhovor. Poté jsem se vrátil do Teplic, ale bohužel už jsem se do toho nedostal. Po tom zranění jsem mohl začít hrát až za rok.
Nastupoval jste i v nižších soutěžích v Rakousku. Jaká je tam úroveň?
Byla to úroveň jako u nás krajský přebor. Nevím, jak vypadá krajský přebor u nás, takže se to těžko posuzuje. Řekl bych ale, že u nás je to fotbalová kvalita vyšší. Oni hodně spoléhali na cizince, co měli v týmu, což jsou většinou Češi a Slováci. Ti domácí hráči jsou na tom jinak myšlenkově a fotbalově jsou horší, než Češi. Se mnou tam byl ještě hráč z Jihlavy a spoléhalo se na nás dva. Dnes už můžou nasadit čtyři nebo pět cizinců.
Jak žijete po konci profesionální kariéry?
Normálně chodím do práce. Podnikání, kdy jsem měl vinotéku, jsem před rokem zrušil. Mám práci v Ořechově, je to trochu spojené s fotbalem. Jinak žiji normální život. Mám dvě děti a třetí je na cestě.
Zajdete se podívat na ligu?
Chodím. Když jedu k rodičům, tak zajdu do Ostravy. Hodně chodíme se synem na Slovácko. Syn hraje také fotbal ve Starém Městě.
Nejhezčí gól kariéry. Který se Vám vybaví?
V paměti mám gól v Teplicích, kdy jsme sice prohráli 1:2, já jsem byl lehce zraněný, měl jsem výron. Balón se ke mně odrazil na šestnáctce a já jsem halfvolejem trefil přímo šibenici. Chytal tehdy Tomáš Poštulka. Potom mi v kotníku znovu křuplo a druhý poločas už jsem nehrál.
Jak dlouho budete chtít hrát fotbal?
To je otázka, kterou si pokládám už tři nebo čtyři roky. Když se vždycky podívám, kolik nás v Ořechově je, tak ještě hraji dál. Zájem mladých kluků o fotbal téměř není. Trénuji dorost a vidím, kolik jich má a nemá zájem hrát. Teď ještě jaro odehraji a potom se uvidí. Myslím, že se to ale nedá prodlužovat pořád. Bude mi 43 let a s tím tělem je to horší a horší. Pokud budu zdraví, budu mít chuť a budu cítit, že jsem na hřišti platný, tak budu hrát dál. Mohu jít i o soutěž níže.
Hrajete i nějaké exhibiční zápasy?
Účastním se toho rád. Jezdíme na Slovensko, jsou nějaké halové turnaje a podobně. Když je možnost a mám čas, tak pozvánku rád přijmu.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.

Rozhovory






Tabulka Z Skóre B
1 FK Spartak Kaplice B 12 51:16 31
2 FK Slavoj Český Krumlov B 12 41:20 27
3 TJ Sokol Kájov 12 35:17 26
4 TJ Smrčina Horní Planá 12 41:24 24
5 FK Nová Ves - Brloh 12 32:25 23
Zobrazit celou tabulku

  Nejlepší střelci Góly
1 Petr Janura 20
2 Karel Krauskopf 15
3 Ondřej Zdobnický 14
4 Milan Tomi 13
5 Jan Pouzar 13
Zobrazit celou tabulku

Jméno ZB Ú BE
1 Tomáš Kordík 53 60% 0
2 Michal Koutsky 53 60% 0
3 Ruda Schwarz 53 61% 0
4 Václav Loucký 52 59% 0
5 Petr Kostínek 51 58% 0
Zobrazit celou tabulku