Jako náhradník jsem převzal pásku po Čepelákovi a už mi zůstala, říká velimský kapitán Jiří Vlk

V prvé řadě děkuji za gratulaci. Mám dojem, že úplně první nejsem, před x-lety už jeden "velimák" ocenění získal. Byla to jedna z prvních sezon B-týmu (III.třída) a byl to brankář Pepa Hrouda, který dnes chytá v Bečvárech. Upřímně řečeno ocenění i nominaci do sestavy kola jsem nečekal. Můj výkon, ale i výkon celého týmu nebyl v zápase proti Bečvárům ideální, ale i tak výhra těší. Hlasování jsem tentokrát nesledoval, dozvěděl jsem se o nominaci a o mém průběžném vedení až ve středu dopoledne, těsně před uzávěrkou. Předpokládám, že na mém vítězství se podílela zejména rodina, spoluhráči a někteří kamarádi.

Do zápasu proti Bečvárům jsme chtěli vstoupit aktivně, jako do každého domácího zápasu, rychle vstřelit branku a dovést zápas v poklidu ke třem bodům. Bohužel jak se později ukázalo, bylo to z naší strany hodně nepovedené utkání. Celý zápas nám vázla kombinace, byli jsme bez pohybu, jak už tomu na podzim bývá, zahodili jsme další penaltu a dokázali jsme si vypracovat snad jen tři gólové šance. Z nich až ta poslední, po kombinaci od půlky na jeden dotek vedla k vítěznému gólu. Důležité jsou ale tři body do tabulky a jaký výkon k nim vedl si za týden nikdo nevzpomene.

Kapitánem B-týmu jsem myslím třetí sezónu. Vzpomínám si, že před těmi třemi lety se v Tuklatech zranil tehdejší kapitán Radek Čepelák a já jako jeho náhradník jsem převzal pásku a ta mi zůstala až dodnes.

Z našeho pohledu se nám podzimní část ne úplně vyvedla. Před sezonou jsme chtěli jako tradičně atakovat příčku nejvyšší. Ale potýkáme se s mizernou koncovkou, spálíme mraky šancí a na každý gól se hrozně nadřeme, tak doufejme, že přes zimu vypilujeme mušku a ještě vedoucí týmy potrápíme.

Třetí místo je určitě náš momentální cíl. Čekají nás ale dvě velmi těžká utkání, kdy vlastně budeme hrát dvakrát o třetí místo, protože i Krakovany jsou v těsném závěsu. V nedělním zápase s Kouřimí nás nečeká nic lehkého. Kouřim má letos vyrovnanější výsledky, než tomu bylo předchozí sezóny, kdy se pohybovala spíše uprostřed tabulky a trenér Malinovský určitě tamní mužstvo pozvedl. Pár kluků od nás ještě nedávno trénoval ve velimském A-týmu, tak doufám, že budou mít někteří o to větší motivaci Kouřim porazit a tři body zůstanou ve Velimi.

K fotbalu mě přivedl táta, za což mu patří velké DÍKY! Ten je zároveň z rodiny největší fanoušek a nenechá si ujít jediný zápas. Začínal jsem v šesti letech v Křečhoři. Krátce poté jsem se s rodiči přestěhoval do Velimi a začal hrát za žáky tam. Přes tamní mládežnické kategorie jsem se dostal až do dospělého fotbalu. Dva roky jsem byl v tehdejším "béčku", které hrálo 1.B třídu, kde jsem ale nedostával mnoho příležitostí a navíc kvůli škole nestíhal tréninky. V tu dobu mě oslovila i Křečhoř, která měla úmysl postoupit do vyšší soutěže, tak jsem neváhal a Velim opustil. V Křečhoři jsem strávil jednu sezónu, kdy mě následně kontaktoval tehdejší trenér Veletova Z. Sandholc (který mě vedl i ve velimském dorostu), abych je posílil. V tu dobu hrálo ve Veletově i několik mých kamarádů, velimáků. Po několika sezónách ve veletovském dresu, kdy jsme také hráli OP, jsem se vrátil do opětovně založeného B-mužstva ve Velimi.

V kariéře jsem zažil mnoho trenérů. Každý z nich mi dal něco, takže by nebylo asi fér vyzdvihnout jedno jméno.

Několikrát sem nakoukl i do přípravy našeho A-týmu. Ale zůstalo pouze u přípravy. Na základní jedenáctku to nebylo, a také pohodlnost přispěla k tomu, že jsem nechtěl zůstat jako střídající hráč a poprat se o to více. To jsem si raději šel zahrát v klidu devadesát minut za B-tým, kde bylo místo jisté :-D

Hodně zápasů jsem odehrál jako střední záložník, ať už to bylo v žácích, dorostu nebo i v dospělých. Nyní jsem se přesunul na pozici stopera, což mi s přibývajícím věkem vyhovuje čím dál víc :-)

Zhruba v polovině soutěže mají k postupu dobře nakročeno Žíželice a Nučice. Na opačné polovině tabulky to vypadá na trio týmů, které bude mít záchranářské starosti, ale máme před sebou ještě jarní část a tam se může stát cokoliv... V odehraných zápasech nebylo vyloženě týmu, který by nějak vyčníval, přehrával nás nebo více zaujal. OP je vyrovnaná soutěž, kde může porazit každý každého a záleží na momentálním rozpoložení daného týmu.

Troufám si tvrdit, že partu máme v B-týmu dobrou a zapadnou i kluci, kteří přijdou vypomoci z "áčka". Snažíme se ji utužovat po každém zápase pravidelným posezením u piva, či jiného místního drinku :-D. Největším hecířem, ať už na tréninku (zejména při "báčku" :-D) nebo v zápasech, je asi náš asistent a pokladník v jedné osobě Martin Kyncl, který mi toto ocenění určitě i řádně "zaúčtuje" do týmové kasy :-D