Čím více bodů uděláme na podzim, tím lépe, protože víme, co se děje na jaře na určitých stadionech, říká Dan Houdek

V kabině jsem nezaznamenal jedinou změnu, pořád na mě po příchodu na trénink či zápas zírá stádo tupých obličejů, v některých případech i s nádechem retardace. Příchodem mladších kusů se stávají humorné příhody, jako že David Lehký místo zápisného musí domů, protože si nestihl udělat domácí úkoly, jinak je vše při starém. Rozbory Honzy Procházky s doktorem Klírem pravidelně končí kolem šesté ráno ve Filipu, Jarda Sadílek oslavuje výhru výmykem na zastřešení restaurace apod. Jedinou změnu, kterou pozoruji, je, že Martínek Debellis chodí spinkat v sešívaném pyžámku a během snění létá nad Sinobo Stadium.

Nasazení a bojovnost. Nic jiného. V kraji jsme některé týmy přehrávali kondicí a fotbalovostí, v divizi se ty rozdíly mažou. O každém bodu se dá říci, že je vybojovaný.

Tréninky máme 3x týdně, většinou úterý, středa a čtvrtek. Úterní a středeční tréninky jsou většinou do kondice, čtvrtek je spíš na pohodu naladit se na zápas. Docházka a nasazení je asi to, co nás pálí nejvíc. Nejde to srovnávat s Tachovem, kde bral každý nemálo peněz, tam byla docházka povinná. Tady je to na každém, jak to má nastaveno v hlavě. Chápu starší kluky, co mají rodiny, ale u těch mladších mě to hlava nebere. Pokud jim stačí divize jako strop kariéry.

Jelikož jsem založením optimista a máme po 9 utkáních 18 bodů, což je asi o 14 víc, než jsem čekal, tak si myslím, že jedeme hodně nad plán. Což je super. Nemám moc rád ty kecy, že už pokukujeme po ČFL a podobné nesmysly. Pro nás je jediný cíl záchrana. Čím více bodů uděláme na podzim, tím lépe, protože víme, co se děje na jaře na určitých stadionech. Zatím je to super, doufám, že v tom budeme pokračovat.

Je to dost náročné. Dělám stavbyvedoucího ve firmě na zateplování fasád a někdy je to už na palici, že se člověk ani moc nevyspí. Pak ještě přijde Márty, který za den v práci dá 16 kafí, pošle tři e-maily a říká mi, ať nedělám, že jsem unavený. Musím se zpětně smát, když jsem byl v áčku Viktorky, měl jeden trénink denně, rehabilitaci a volné odpoledne a nic jsem nestíhal. O to víc si člověk váží pár volných hodin. V tomhle klobouk dolů i před manželkami a přítelkyněmi kluků co mají práci a fotbal, že mají tu trpělivost.

Opora je silné slovo, není těžké ucpat celou bránu, když má člověk hlavu jak dělovou kouli. Hery je duší i motorem týmu, takového hráče by chtěl mít v týmu každý. Skromný, tichý kluk, ale vůdce a kapitán jak má být. Za naší obranou by se nechytalo nikomu moc skvěle, protože mi někdy připadá, že mě mají všichni 4 na salámu. Když řvu ať vystoupí proti střele, celá linie synchronně couvně ještě o 3 metry. Naopak teď v Soběslavi křičím při výkopu pojďtě blíž je silný vítr, a celý tým odběhne až za půlku. Moc oblíbený v šatně asi nejsem (smích).

Nejde to přes pysk, ale Márty Debellis. Nějak mi ten člověk sednul. Sice potetovaná buzna s účesem ala Ace Ventura, s mozkem retardované makrely, ale je to dobrej kluk a hráč par excellence. Moc nerozumím tomu, že ho Viktorka poslala do krajského přeboru. Pro Rokycany super, pro něj myslím krok zpět. Hráči jako on, Petr Řezáč, Dan Koranda by měli hrát minimálně ČFL. Nemají co dělat v divizi, ale to už je na jiných lidech, kteří to dopustili. Věřím že pujdou nahoru, divize pro ne není určitě strop. Navíc, co jeho srdíčko plane pro Slávii a místo vysokoškolského klubu Ucho tráví volno v Praze na Náplavce, tak se zklidnil a začal proměňovat šance (smích).

Petr Mašek je v tomhle až extrém v dobrém slova smyslu, někdy mi přijde, že chytám Premier leauge. Tréninky jsou super a cítím to na sobě, baví mě to. Ale když v pátek přijdu v 7 večer nasranej ze stavby domů, sednu si na gauč s pivem a chci vypnout mozek, tak mi volá a veselým hlasem se mě ptá, jak se cítím před zápasem a zda jsem nachystán. Po zápase to rozebíráme na tréninku co bylo dobře a co udělat líp, za to jsem rád, v kraji jsme se trénovali se Špírasem sami a to jde člověk dolů i kdyby nechtěl. Jsem spokojený.

Slušná podpásovka. Na to, že v ní vidím svojí životní partnerku, nepotřebuji papír. Snažím se jí to dokazovat každý den. Ale pokud se to někdy stane, tak jenom s ní. Nepotkal jsem lepšího člověka a mám štestí, že je se mnou. Slova díků asi nestačí za to, co pro mě všechno dělá. Letíme v prosinci do New Yorku, tak třeba dostanu rozum.

Chtěl bych poděkovat Martinovi Krýslovi, Honzovi Vydrovi a dalším lidem, jak se opřeli do obnovení fotbalu v Tachově. Po tom bordelu, co tam s koncem FK udělal Móži, jsem si byl jistej, že to celé skončí, ale díky ním a dalším lidem to jede dál, byť na nižší úrovni. Voláme si každý týden, držím moc palce a věřím, že se FK Tachov vrátí tam, kam patří a budou to dělat lidé, kteří tomu rozumí!!!