Věřím, že budeme v Přešticích úspěšní, kabina i vedení si přeje postup do ČFL, říká Sebastien Böhm

Popravdě, ani jsem nevěděl, že něco takového je, ale byl jsem příjemně překvapen.

Já si myslím, že každý z kabiny, tak i z vedení, by si postup do ČFL přál, takže ano, ambice na postup máme.

Za defenzivu i ofenzivu považuji celý tým, od útočníka až po brankáře, pokud někdo nebrání na 100%, nemůžeme uspět. Brání a útočí všichni. Ale pokud nedáme v zápase gól, tak vyhrát nemůžeme, takže si myslím, že základem úspěchu je ofenziva.

Nejvíce mě zaujal Petřín, na tým z poslední příčky tabulky předvedl sympatický výkon. Nezklamal mě žádný celek, jelikož jsem neměl žádné domněnky.

Do Přeštic jsem přišel na konci července letošního roku, takže nevím, jaký byl předešlý trenér, ale myslím si, že pan Purkart je pro kabinu ten pravý. Trenér apeluje především na pracovitost a poctivost. Neexistuje, aby na hřišti ze sebe někdo nevydal 100%.

Tréninky jsou úterý, středa a pátek.

S fotbalem jsem začínal ve svých čtyřech letech, kdy mě na můj první trénink do Nýrska, kde mě trénoval pan Juraši, přivedl můj dědeček Miroslav Lepší. Děda kvůli mě postavil na svém penzionu fotbalové hřiště, abych tam s ním mohl trénovat. V létě 2011 jsem jel na zkoušku do 1. FK Příbram, kam jsem se dostal a následně jsem rok dojížděl každý den 90 kilometrů tam i zpět na tréninky. Bylo to pro mě těžké, každý den po škole sednout do auta a přijet až pozdě večer, ale ještě těžší to muselo být pro moje rodiče a dědu, kteří mě do Příbrami každý den vozili. Ale nebyli to pouze oni, kteří mě ve fotbale podporovali. Moje babička mi ve fotbale také hodně fandí a já jsem všem těmto lidem za to velmi vděčný. Po roce, kdy jsem dodělal v Nýrsku první stupeň základní školy, jsme se do Příbrami s mamkou a taťkou přestěhovali. Když se mi v roce 2013 narodila sestřička, rodiče se odstěhovali zpět do Nýrska a já jsem začal bydlet na Příbramské akademii (internát), kde jsem strávil doposud jedno z nejhezčích období svého života. V sezóně 2017/2018 jsem odešel do Mladé Boleslavi. Boleslav mi dala hodně do života, poznal jsem tam mnoho přátel a lidí, kteří mi v životě pomohli. Když se blížil konec sezóny 2018/2019, nepohodl jsem se s trenér a klub jsem opustil. Teď jsem zde v Přešticích a jsem za to vděčný a věřím, že budeme úspěšní.

Pár vtipálku v kabině máme, ať už je to Tadeáš Přibáň, Lukáš Mudra nebo Kuba Kulhánek. Ale myslím si, že největší perlu řekne vždy Matěj Stejček. Pozdní příchody si s klukama tak nějak střídáme, vyloženě není nikdo kdo by chodil pořád pozdě. Na hřišti táhneme za jeden provaz všichni. Máme v kabině plno kluků, kteří mají charakter vůdce, ale myslím si, že Honza Duchek a Matěj Strejček v těžkých chvílích dokáží zabrat nejvíce. Za mě jednoznačně Tomáš Skalický, vždy má na hlavě tak perfektní účes, že mu pokaždé závidím.

Slavia v LM na hřišti Interu předvedla pěkný výkon, ale nemyslím si, že má šanci na postup ze skupiny. Přeci jenom Barcelona a Dortmund budou o pár tříd výš.

Jelikož jsem Slávista, tak mi výsledek 0:3 hřeje na srdci a jsem rád, že to Slavia zvládla.