Syn kouče Šilhavého vede třetiligový Králův Dvůr: Při debatě s tátou si člověk uvědomí, co všechno ještě neví

Je to tak, s umístěním a s tím souvisejícím počtem bodů, které jsme uhráli, spokojeni nejsme. Až nová sezona ukáže, zda jsme byli schopni důvody, na které se ptáte, najít a poučit se z nich a být úspěšnější. Většinou jsme zápasy prohrávali o jednu branku a body, které jsme mohli získávat za remízy, potažmo penaltové rozstřely, nám v konečném součtu chyběly. Při pohledu alespoň na konečné skóre, které jsme měli, jako jeden z mála týmů aktivní, věříme, že vše nebylo jenom špatné.

Hlavně z hlediska atraktivnosti by měla být nadcházející sezona zajímavá. Jinak očekáváme vyrovnanou soutěž, kdy každý může s kýmkoliv vyhrát. Myslím si, že nový ročník bude stejně těžký jako ten poslední.

Asi na to mám stejný názor jako většina. Pro týmy, jako jsme my, bude hlavní přínos v atraktivnosti. A pro mladé hráče B-týmů zase v tom, že začnou hrát dospělý fotbal.

Klukům rozumím, ale přesto věřím, že kvalitní výkony budou chtít podávat v každém zápase a s motivací na kterékoliv jiné utkání by neměl být problém. Ale samozřejmě pokud se objeví nějaké zajímavé jméno v sestavě soupeře, bude ta motivace a koncentrace asi ještě o stupínek výš.

Nemám. Jak už jsem naznačil, budeme se chtít připravovat, koncentrovat a motivovat na každého soupeře stejně.

Doufám, že se nám podaří všechny příchody a odchody rychle dotáhnout. Hodně si slibujeme od příchodu dvojice Osvald, Blažek, ale věříme, že i ostatní nově příchozí hráči nám pomohou napravit již zmiňovanou loňskou sezonu.

Spíše bych zmínil výběr hráčů. Doufám, že budeme mít šťastnou ruku při složení týmu. Jinak jsme s přípravou zatím spokojeni, tím mám na mysli hlavně tréninkové podmínky a zdravotní stav hráčů. To ostatní se dozvíme až v soutěži.

Oba jsou velcí srdcaři a spolupráce s nimi je skvělá. Milan má na starosti hlavně management týmu, ale zároveň je to člověk, který má na fotbal podobný názor jako já. Je to taková klidná síla, která dokáže bez emocí a s nadhledem hodnotit různé situace a zápasy. Naopak Míra je trošku impulzivnější, možná trošku víc, ale snažíme se s ním pracovat. Vážím si ho hlavně proto, že respektuje má rozhodnutí a konečné slovo nechává na mně, i když vidím, že občas skřípe zuby.

S Jirkou jsme velcí kamarádi, ale přesto nemohu říct, že by to byl on, od kterého jsem načerpal zkušenosti, nebo kdo mi jako trenér něco dal. Určitě mě nějakým způsobem obohatil jako člověk, kamarád, ale stejně jako já i on s trénováním tenkrát začínal. Spolupráce se zkušeným trenérem, od kterého by se člověk mohl něco naučit, mi stoprocentně chybí a je to velký handicap. Byť si myslím, že k této pozici přistupuji s velkou pokorou, tak jistou dávku naivity si člověk sebou nese. Zkušenosti a zároveň znalosti, jež by člověk mohl od zkušeného trenéra získat, jsou k nezaplacení a určitě mně i Mírovi (Šilhanovi) chybí.

Právě při debatách s ním si člověk uvědomí, jak moc mu zkušenosti chybí a co všechno ještě neví a musí poznat. Byť spolu nevedeme nějaké velké debaty, tak jakýkoliv postřeh od něj je pro mě strašně cenný.

Samozřejmě je pro mě vzor, a to nejenom po fotbalové stránce. Daleko více si ho vážím jako člověka. Za jeho kariérou nestojí štěstí nebo náhoda, ale jen pracovitost, charakter a jakási oddanost fotbalu. Mnohem více obdivuji styl jeho práce než získané tituly nebo pozici reprezentačního trenéra. Nestydím se říct, že bych rád takovou kariéru kopíroval, ale zároveň si uvědomuji, že pro ni nemám předpoklady.