Fotbal hraju hlavně proto, že mě baví, říká žďárský brankář Jiří Havlík

Moc děkuji a stejně tak všem, kteří mi poslali hlasy. Před zápasem jsem si vzpomněl, jak těžko jsme na podzim hráli u nich, to jsem hrál ještě v poli. A čekal jsem podobný souboj, ale hned od prvních minut bylo jasné, že to tak náročné nebude. Kluci z Moravce přijeli hodně oslabeni a stejně jako my měli pouze jednoho na střídání. Bohužel pro ně se hned v prvním poločase dva zranili a museli dohrávat v deseti. I tak jsme měli celý zápas jasnou převahu, ale v posledních zápasech nás hodně trápila produktivita, tak jsem z brány mohl jen doufat, že se nám to podaří v tom to zápase prolomit. A taky že ano. Pár šancí jsme neproměnili ale několik gólů jsme dali, zápas si pohlídali a mohli jsme ho v klidu dohrát.

Těch zákroků jsem neměl tolik. Asi nejdůležitější byl hned v prvním poločase, kdy na mě šel jejich útočník sám. V té době jsme vedli 1:0 a kdyby mě prostřelil a srovnali, ještě víc by se Moravec zatáhl a udělal nám to těžší, ale naštěstí se tak nestalo. Ve druhém poločase na mě toho šlo ještě méně ale ta jedna dalekonosná střela, která mířila do rohu brány mi nadělala poměrně hodně práce.

Jsem spíš typ člověka, který hledá chyby. Pár dobrých zákroků jsem měl, ale spíš se soustředím na to, co jsem mohl vyřešit lépe.

V posledních letech je to s českým fotbalem bída. Proto budu rád, když naši reprezentanti neudělají ostudu a budou hrát kvalitní, nebojácný fotbal a třeba nakonec překvapí.

Jednoznačně FC Barcelona. To je srdcovka už několik let.

Když ještě hrál, byl to Carles Puyol. Dále samozřejmě Lionel Messi a z brankářů trojice Alisson Becker z Liverpoolu, barcelonský Marc-André Ter Stegen nebo Kepa Arrizabalga z Chelsea.

Sporty, tím myslím snad všechny, na které si člověk vzpomene (úsměv). Hlavně turistika, tu naprosto zbožňuji, dál cyklistika, plavání nebo tenis.

Osobní zážitek bude asi před třemi lety, když jsme hráli proti Koutům. Byl už skoro konec zápasu a prohrávali jsme o dvě branky. Peny (Tomáš Peňáz) mi hodil aut asi na půlce hřiště, já si ho posunul a někde kolem půlkruhu jsem vystřelil. Nevím, jak mě to v té chvíli mohlo napadnout, ale sedlo mi to a balon zaplul do branky. Byla jen škoda, že jsme to aspoň k remíze nedotáhli. A týmový určitě ještě z dorostenecké kategorie proti Spartě Brno. Všech 11 nás hrálo jako Barcelona. Na hřišti jsme si dělali, co jsme chtěli a vyhráli nakonec 14:2.

To, že mě fotbal živit nebude, jsem pochopil už dávno. Hraju hlavně proto, že mě to baví. A pokud budu předvádět dobré výkony, budu rád, když bych si mohl jednou zachytat za naše áčko, a potom kdo ví (úsměv), ale držím se při zemi.

U obou je to hodně různorodé. Mám rád filmy, které mě vtáhnou do děje, nějaké drama, historické filmy ale i sci-fi. Zbožňuju filmy od Quentina Tarrantina a jako oddechovku beru filmy na motivy marvelovských komiksů. V hudbě jsem zastáncem klasiky i moderních kousků. Od AC/DC, Nirvany nebo Queenů až po Macklemore, Avicii nebo třeba Twenty one pilots.

Taky díky.