Líbí se mi útočníci typu Krmenčíka, svěřil se nám David Křížek ze Lhoty

Děkuju. Tak trošku jsem očekával, že Bémák (Lukáš Böhm) si to pohlídá, zmobilizuje ostatní a vykliká mi to zasloužené vítězství hráče kola :D. Každý příspěvek nějakého toho dukátu do týmové kasy je totiž vzhledem k blížící se pro nás, doufám, veselé dokopné důležitý. Navíc tu slavnost nám nechce platit pouštěč úplně sám, jelikož jeho pravidelný a pilný sběr žlutých kartónků za jeho intelektuální a věcné rozhovory s arbitry mu značně provětrává jeho šrajtofli :D

S fotbalem jsem začal, myslím, někdy v 6 letech na Bolevci, kam nás s bráchou přivedla mamina. Měla ke sportu blízký vztah, vždyť byla i mistryní ČR v dálkovém plavání, tudíž nás rovněž vedla ke sportu. Hráli jsme již hokej zde v Plzni a fotbal byl tedy pro nás, dá se říci, spíše doplňkovým sportem. Ale nyní jsem za to moc rád, fotbal mám rád a hodně mi v životě dal a dává.

Svůj fotbalový vzor jsem asi nikdy neměl, samozřejmě sleduju hvězdy a obdivuju, neskutečné, co dlouhodobě předvádí duo Messi s Ronaldem. Jinak na hrotu se mi líbí spíše siloví útočníci, typu Krmenčíka, jeho herní filosofie je mi blízká, jen škoda, že se mi k tomuto stále nedaří alespoň maloučko přiblížit :D Z mých bývalých spoluhráčů ze Lhoty byl takovým typem útočníka Strejda (Matěj Strejček, Přeštice),přímočarý bojovník a chtěl vždycky dát bránu. Jinak, co se týče klubů, tak držím palce jedině Viktorce z Plzně, jsem přeci Plzeňák.

Jednoznačně v útoku.

Hrávalo se mi s ním dobře, a to nejenom ve fotbalu, ale i ve futsalu. Od mala jsme hráli vedle sebe, byli jsme na sebe zvyklí a stejně jsme fotbalově mysleli. V poslední době se však na hřišti potkáváme zřídkakdy, brácha má neustále nějaké bebíčko, bolístku a asi i špatnou hlavu :D, netrénuje a nehraje. Když svátečně spolu už na trénink vyjedeme a on řídí, ptá se mi už dokonce i na cestu do Lhoty :D

No, jen těžko se toto utkání hodnotí. V 1. poločase jsme měli obrovské množství šancí, využili jsme však jen zlomek. Kdyby to bylo po půli 0:6, nikdo by se nedivil. Nicméně přesto vedení o tři branky před druhou částí bylo výrazné a zdálo se být rozhodnuto. Ale druhý poločas byl zrcadlem našeho trápení v jarní části soutěže. Nevím, co se stalo, Stříbro dalo z ojedinělé střely gól, pak byli více na míči a my jakoby jsme ztratili sebedůvěru a začali jsme mít strach o výsledek. Nakonec jsme dokázali celý zápas promarnit a de facto jsme darovali soupeři vítězství po penaltách.

V této sezóně se mi příliš střelecky nedaří, zvlášť jako celému mančaftu na jaře. Každé utkání si říkám, že se to už musí prolomit. Bemák mi říká, že jsem kopyto, ale já mu to nevěřím. :D Ve Stříbře jsem byl dvakrát hned ze začátku zápasu na správném místě, tedy na malém vápně (trenér Eda mi říká, že odjinud branku nedám :D), a dvakrát jsem to tam dotlačil. V KP se mi dosud hattrick vstřelit nepodařilo, a tak je pravda, že hlavou i to problesklo. Sice šance na završení ještě přišly, ale nevyšlo to. Mrzí mě však daleko více zbytečně ztracené body.

To si nikdo nedokážeme vysvětlit, po podzimu jsme měli 27 bodů, přezimovali jsme na 5. příčce a na jaře paběrkujeme s 8 získaným punkty. Týmy aktuálně na pozicích v tabulce znamenající účast v baráži o udržení jsou od nás již na dostřel. Hrůza. Nechápu to. Přitom máme téměř totožné mužstvo jako na podzim a skvělou partu. Přišel k nám vlastně akorát navrátilec Kohy (Jakub Kohout) ze Zruče. Když s klukama nahlas společně přemýšlíme a polemizujeme v kabině nad možnými důvody našeho jarního trápení a naopak výrazným jarním zlepšením Zruče, často se právě skloňuje Kohyho jméno :D :D

Živit se fotbalem je samozřejmě pěkná představa, ale v mém případě jde hlavně o zábavu. Výš než na KP nepomýšlím, pro mě určitě strop, vždyť jako hráč pamatuji Lhotu jako účastníka Městské soutěže, takže i KP je pro mě soutěž, kterou jsem neměl úplně v plánu :D

Chtěl bych pozdravit a poděkovat klukům do kabiny i všem čtenářům za zasloužené hlasy :)

Taky děkuju!