Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
HVĚZDY V PRALESE: Václav Kadlec vládne krajskému přeboru, přidal další čtyři góly
NEJ VÍKENDU: Deset žlutých a čtyři červené karty? I takové zápasy jsou!
TOP FOTKY TÝDNE: Ruka šmátralka

Rád chodím jeden na jednoho, je to má přirozená drzost, říká Jakub Lattisch

13.11.2018 19:14 Tomáš Pešek

Proti Jindřichovu Hradci byly na Jakuba Lattische dvě penalty, což přineslo Mariánkám cenné vítězství. Mladý a drzý fotbalista se nebojí vlétnout do vápna a dovolit si. Ve svých dvaceti letech se dokáže prosadit v konkurenci starších a zkušenějších fotbalistů a na svém kontě má dvě branky plus několik asistencí. My vám nyní s talentovaným hráčem přinášíme rozhovor!

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Za výkon proti Jindřichovu Hradci jsi získal nominaci do sestavy kola, kterou jsi následně ovládl. Čekal jsi samotné zařazení do top jedenáctky a následné prvenství?
Abych řekl pravdu, vůbec jsem to nečekal, ale vše je jednou poprvé.
V utkání na tebe byly odpískány dvě penalty. Dostal jsi před zápasem speciální instrukce nebo je to tvá přirozená drzost?
Rád chodím jeden na jednoho. Takže bych řekl, že to je má přirozená drzost. Instrukce ale byly jasné. Penalty jsme neměly ani nepamatuju, a proto byly rovnou hned tři.
V Mariánkách patříš k jednomu z nejmladších hráčů. Jak těžké bylo se mezi staršími prosadit a v kolika jsi vůbec do áčka nakoukl?
Do Áčka jsem nakoukl už v Sokolově. Tenkrát jsem byl pouze na lavici, ale i to mi dalo dost zkušeností. Bylo to proti Olomouci. Myslím, že mi bylo 17-18 let. Do Mariánek jsem šel v 19 letech a trvalo mi asi půl roku se prosadit. Šlo ale spíše o to se sehrát, aby nám to klapalo.
Nyní jste odjížděli s prázdnou z Berouna. Co v tomto zápase dle tebe rozhodlo o vašem neúspěchu?
Neproměňovali jsme šance. Bylo to pro mě frustrující se koukat na kluky ze střídačky a vidět, že nám tam nic nepadá.
Jsi mladý fotbalista, jak se dosud vyvíjela tvá kariéra? Kde jsi udělal první krůčky a kdo tě ke kopané přivedl?
Mé první kroky začaly na vesnici v klubu jménem TJ Baník Pila. Tam a k fotbalu mě přivedl táta. Poté jsem přestoupil do Karlových Varů, kde si mě vybrali. Pak jsem prošel dorostem od U-16 do U-19 v Sokolově. Po dorostu jsem nastoupil na půl rok do Karlových Varů. Teď momentálně kopu za Mariánky.
Na jaké období své kariéry vzpomínáš nejraději a naopak?
Jednoznačně to byla doba, kdy jsem byl v dorostu za Sokolov. Byli jsme v U-16 na druhém místě a v U-17 jsme byli mistři. K tomu jsem vyhrál i tabulku střelců. Byli jsme hodně kvalitní ročník, a proto nám to všem klapalo. Opak nastal v Karlových Varech, kde jsem půl roku střídal. Bylo to pro mě těžké se prosadit, když máte konkurenta Františka Dřížďala, hráče, který kopal za Slavii a hrál Ligu mistrů.
Jak vyhlížíš svou kariéru do budoucna, máš nějaké konkrétní cíle?
Chtěl bych se posouvat výš a výš jako každý fotbalista, co má svůj cíl. Konkrétní cíl je takový, že musím koupit dědovi ostrov, který jsem mu slíbil (smích).
Kdo je v kabině největší šampón, tahoun, vtipálek a kdo chodí neustále na čas?
Tak šampónek to je jednoznačně František Nedbalý, protože na to, kolik mu je, je furt upravený a načesaný jak Ronaldo. Tahoun? Zase Franta Nedbalý. Jeho góly nás táhnou. Jak vtipálek, tak i na čas chodí David Šmejkal. Doufám, že mi odpustí pokuty teď, když jsem ho zmínil (smích).
Média jsou všude, a tak ani nám neuniklo, že máš přítelkyni. Chodí se na tebe dívat, je ti podporou a ví, co je ofsajd?
Přítelkyni mám už třetím rokem. Dříve chodila, ale teď má školu a spousta přípravy na VŠ. Proto spíše kouká hodně z domova, když to jde. Ofsajd ví, co je, za to má u mě plus. Podpora je a to veliká. Jsem za ní hrozně rád a miluju ji.
Kdo je tvůj nejoblíbenější fotbalista a koho naopak nemusíš?
Nejoblíbenější je jednoznačně Cristiano Ronaldo. Moc nemusím Piqueho, protože má občas divné názory (smích).
Autor: Tomáš Pešek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.