Chtěl byt hrát volného hráče, sní Ježek ze Starče

08.11.2018 13:26 Martin Mužátko

Krajní hráč Starče Rostislav Ježek mluví o svém výkonu ne levém kraji obrany, své vysněné pozici, fotbalových vzorech i o velkém množství dalších věcí.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Rosťo, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?

Děkuji Martine! Je to pro mě obrovská čest, a i když potají doufám v nominaci každé kolo, jsem zároveň i překvapen. A jelikož se většinou sám starám o kasu, nejspíš mě příspěvek mine... mohl bych ale od každého něco vybrat na oslavu takové události.

Sledoval jsi těsný souboj o první místo s Měrtlem ze Stonařova? Kdo ti posílal hlasy?

Ano sledoval. Bylo to napínavé. Nepochybně mám spousty fanoušků, jimž mnohokrát děkuji za hlasy! Hlavně v závěrečné fázi. A je pravda, že i sám jsem si jich pár poslal.

O víkendu jste hráli s Polnou. Jak bys zápas popsal?

Byla to jistě krásná podívaná. Zápas se nám povedl, bylo mnoho šancí a i v obranných liniích bylo možno vidět vydařené fotbalové finesy. Dalo by se říci, že jsme měli zápas ve své režii. Šancí bylo opravdu dosti a dokonce jsme kopali dvě penalty, které Marek Vodička proměnil, i když trochu se štěstím. Píšu to proto, že já sám jsem obávaný penaltový specialista. Statisticky dávám 18 z 20ti penalt. Bohužel ty poslední dvě jsem ale nedal a trenér (v té době zde ještě nový) to asi špatně pochopil a na další mě již nenominoval. Kruté rozhodnutí nejen ke mně, ale především k divákům, kteří mé penalty milovali! No, už jsem mu odpustil...

Trenér si pochvaloval tvůj výkon na nové pozici. Jak se ti hrálo a v čem to pro tebe bylo nové?

Standardně rozdávám radost na kraji zálohy, tento zápas jsem však nastoupil na levé obraně. Byl jsem nervózní, protože o post krajních obránců se u nás vedou tvrdé boje, konkurence je opravdu velká a laťka je nastavena vysoko. Navíc hrát vedle přísných bratrů Vodičkových není žádný med! Určitě jsem rád, že mi dal trenér v tomto směru důvěru, nicméně osobně si myslím, že to je plýtvání ofenzivním materiálem. Ale také musím ve vší skromnosti souhlasit, že se mi zápas výjimečně povedl. Po 80ti minutách ze mě nervozita trochu opadla a zaznamenal jsem i několik úspěšných přihrávek. Zápas mě bavil, vše šlo jako na drátkách a jedinou kaňkou utkání (kromě kapitána Mirka Kaňky) tak zůstává fakt, že mě samotnému se gól vstřelit nepodařilo.

Jak jste spokojeni s podzimní částí sezóny?

Můj skromný cíl (1.A volá!) je zatím ještě pár let zřejmě vzdálený, stěžovat si ale nemůžeme. Hlavně hra předváděná na domácí půdě musí trenérské duo Franta Prokop & Michal Frýbort zatím uspokojit. Venku bychom potřebovali trochu štěstíčka nebo ještě jednoho Pislcajka (smích). Celkově jsme spokojeni, máme obnovený tým, zapracované mladé hráče, nadšené staré harcovníky, kvalitní a zkušené trenéry a obětavého předsedu, který na vše dohlíží. Držíme spolu na hřišti i mimo něj, zejména pozápasové teoretické rozbory v hospodě nabývají na popularitě (někdy i předzápasové).

Můžeme čekat na jaře podobnou jízdu jako loni?

Jdeme do každého zápasu s touhou vyhrát. Soutěž je vyrovnaná a vyhrát (i prohrát) můžeme s kýmkoli. Poslední jaro se nám extrémně vydařilo. Budeme se opět snažit, ale asi to není pravděpodobné (což jsem si ale myslel i o tom, že někdy nastoupím na bekovi!).

Kdo podle tebe postoupí? Zdá se, že Měřín je ve velké pohodě. Kdo by mohl být tím druhým?

Budu velice rád, pokud postoupí Měřín. Tipuji, že na špici se bude pohybovat i Stonařov.

A kdo by mohl mít největší starosti se záchranou?

Soutěž je opravdu vyrovnaná, takže si netroufám tipnout, kdo by takové starosti mohl mít. Protože i ty týmy, které jsou nyní pod námi předvedly dobrý výkon a věřím, že se ještě bodově povznesou a tabulka se zamíchá.

Kdybys měl říct jeden fotbalový moment, na který nezapomeneš, jaký by to byl?

Těch momentů je několik, ale žádný nestojí za obsáhlé vypravování, protože by stejně zůstal ve stínu momentu, který před 14ti dny popsal Dan Tomek, a který byl i pro mě nejvíc nezapomenutelný (ne)fotbalový moment.

Jaký je tvůj oblíbený tým?

Sokol Stařeč! A když nehrajeme proti sobě, pak fandím Rokytnici. Jinak klubům nefandím, fandím dobrému fotbalu.

Kdo je tvým fotbalovým vzorem?

Určitě to bude spoluhráč (nyní hrající za Juniorku) Jarda Daňhel, který razí heslo "není důležité dobře hrát, ale dobře u toho vypadat." Taky legenda Pavel Smilek, ve fotbale pověstný kromě počtem branek také svojí pokorou a Mirko Dušínovským přístupem hlavně k rozhodčím. Dále taky kamarád a šiřič dobré nálady Jirka Pivoňka, jehož dělové rány obdivuje každý chlapec na okrese, tedy i já. Potom také pověstmi opředený zpívající-hrající-právník - Vojta Pavlík a v neposlední řadě také malý-velký hráč Štěpán Svoboda, který, ač vydělává těžký prachy v Rakouské Sranda-Klasse, chodí rozdávat radost i na naše tréninky a tím celkově zvedá jejich úroveň. A ještě dodám našeho kamaráda a nejlepšího pořadatele fotbalových zápasů za posledních 50 let a stálici tréninkových fotbálků - Járu Nováka, jehož fotbalové myšlenky jsou naprosto geniální (bohužel většinou nepochopeny/neprovedeny).

Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?

Někdy kolem osmého roku mě k fotbalu dovedl táta, který jej také hrával. Začínal jsem s klukama Linhartovejma. Stále s nimi hraji a stále se od nich učím.

Na jakém postu nejraději nastupuješ?

Nejraději nastupuji na postu volného hráče. Bohužel to ale není často. Vlastně se mi to ještě nepoštěstilo. Ale je to můj sen (třeba tento článek povzbudí trenéra k rozhodnému kroku).

Čím je pro tebe vlastně fotbal?

Fotbal a celkově fotbalové prostředí, ve kterém působím, pro mě znamená opravdu hodně. Nevím, co bych bez fotbalu dělal.

Co říkáš na portál fotbalunas.cz?

Naprosto skvělá věc! Je dobře, že se někdo věnuje fotbalu i na nižších úrovních a je to skvělá propagace fotbalu. Smekám, Martine, jen tak dál!

VÝBĚR ROSTI JEŽKA:

Největší kliďas týmu:

To bude nejspíš Mirek Kaňka, na slovo skoupý a pokorný hráč, který si nechá všechno líbit.

Největší srdcař týmu:

Jednoznačně Michal Vodička!

Největší bavič týmu:

Máme skvělou partu a dobře se doplňujeme, umíme se vyhlásit i pochválit, děláme si ze sebe srandu a víceméně to dobře snášíme. Otěže umí převzít více lidí a srandy si užíváme dost a dost... největší zdroj humoru ale asi představuje Vladimír "Jimmy" Smejkal, ať už vědomě či nevědomě. Jsme rádi, že ho máme, dělá toho pro nás opravdu hodně (pozn. Je to i náš fotbalový předseda). Díky ti, Láďo!

Nejrychlejší hráč týmu:

Velice těžké určit, máme spoustu rychlíků jako třeba Michal Vodička, Mirek Kaňka nebo Ondra Dvořák, ale nejrychlejší bude asi Martin Linhart.

Hráč s nejtvrdší střelou v týmu:

Kuba Zejda je pořádnej bomber a jeho "Zejdovky" létající daleko za lapače jsou pověstné, ale co se týče poměru kvalita/výkon, tak vede jednoznačně Jimmyho "zvonivý placír" (děkuji Milanovi Bratršovskému z Luk, od nějž si půjčuji toto hezké přirovnání).

Hráč s nejzajímavějším zaměstnáním:

Příležitostný gólman B mužstva, náš hostinský na fotbaláku a můj prima brácha - Mirda Ježek. Jeho pracovní vytížení je sice nezáviděníhodné, nicméně umí si to udělat mnohdy opravdu zajímavé!

Děkuji za rozhovor.

Já děkuji tobě Martine! Bylo to vyčerpávající, ale užil jsem si to! Doufám, že si to užijí i čtenáři. Pojal jsem to trochu s nadhledem a humorem, snad se nikdo neurazí (smích). Všem přeji klidnou zimní přestávku a snad se v plné síle setkáme opět na jaře na trávníku. Fotbalu zdar!

Autor: Martin Mužátko