Ve Smíchově bych chtěl už kariéru ukončit, hlásí hráč 8. kola Michal Bačkovský

Děkuji. Nominace mě překvapila, v týmu bylo více hráčů, kteří podali dobrý výkon. Chtěl bych poděkovat spoluhráčům z týmu, kteří mi dávali hlasy a díky nim jsem anketu vyhrál.

Soupeř nastoupil do prvního poločasu o 9 hráčích a toho jsme chtěli využít, což se nám podařilo. Asi do 15. minuty dal soupeř konečně dohromady 11 hráčů, ale to už jsme vedli 1:0. Ale i po doplnění kádru jsme v prvním poločasu diktovali hru a přidali další dva góly. Do kabiny se šlo za stavu 3:0. Po přestávce soupeř vystřídal další zraněné hráče a my soupeře nepustili za půlku a bylo jen otázkou, kolik přidáme gólů do brány soupeře. Bohužel se nám podařilo dát pouze jeden gól, i když jsme měli spousty šancí.

Honza Kovář obešel několik hráčů ve vápně a připravil mi balon na stříbrném podnosu před prázdnou bránu, kde jsem se soustředil, abych balon do odkryté brány trefil. Jelikož byl obtížný hrbolatý terén, tak jsem to nechtěl minout nebo přestřelit, nejsem žádný velký střelec.

V týmu jsem teprve 3 měsíce. V letním období přišlo do týmu dost nových hráčů. A myslím si, že první zápasy jsme se dost hledali a hlavně dostávali hodně gólů. Právě po zápase s Dýšinou jsme si řekli, že je potřeba se zaměřit na obranou činnost, což myslím, že se nám nyní daří. Nedostáváme tolik gólů a díky tomu se nám daří i zápasy vyhrávat. Máme široký kvalitní kádr, kde na většinu postů máme 2 hráče stejné výkonnosti, takže věřím, že se to v této soutěži projeví a budeme se dále zlepšovat a vítězit.

V této soutěži už jsem si potvrdil, že nezáleží, kde se tým právě nachází. Tým z Druztové nám určitě nepřijede darovat body a prohrát bez boje. Opět se bude jednat o těžké utkání, které chceme vyhrát a nedostat gól.

S fotbalem jsem začal v 5 letech ve Spartaku Jihlava (dnes PSJ Jihlava), tady jsem působil až do mužů, kdy jsem si ve starším dorostu odskočil na rok do týmu Luka nad Jihlavou. Poté jsem putoval do týmu Věžnice, kde jsem odehrál asi 3 sezóny. Ale poslední sezónu už jsem dojížděl na zápasy z Plzně, tak jsem se rozhodl přestoupit do klubu v Plzni a prvním klubem bylo SENCO Doubravka, ze SENCA jsem krátce hrál v Blovicích, abych se na dlouhou dobu usadil v klubu SK PETŘÍN PLZEŇ (dříve SK ZCE). Letos v létě jsem se rozhodl, doufejme, k poslednímu přestupu do SMÍCHOVA, kde už bych chtěl kariéru ukončit. Doufám, že to ještě pár let bude trvat.

Na Petříně jsem trénoval a hrál za B tým. V letošním roce se Petřín rozhodl týmy spojit a vytvořit jeden velký tým mužů, ze kterého budou hráči rozdělovány na zápasy týmů A i B. Já jsem chtěl ještě hrát, což by na Petříně v konkurenci mladých kluků bylo velmi složité a proto jsem zavolal kamarádovi Jirkovi (pozn. trenér Jirka Sulek), jestli by neměl zájem o jednoho vysloužilého hráče, že mám ještě zájem pár let hrát fotbal. Jirka mi šanci dal a za to mu děkuji. Navíc v klubu jsem znal pár hráčů, kteří se mnou dříve fotbal hrávali.

Ve světě jsem to vždy přál Realu Madrid. V domácí soutěži, jelikož jsem vyrůstal v Jihlavě, kde se hrála třetí liga, tak jsem se v pěti rozhodl fandit Slavii Praha a to mi už zůstalo. Co se týká oblíbeného hráče, tak těch bylo za 32 let hodně, asi nechci jmenovat, líbí se mi kreativní hráči, který dělají hru.

Tak jelikož se od mala věnuji sportu, tak je to hlavně sport, nejvíce kromě fotbalu je to kolo, lyže a poslední dva roky se zajímám o golf. Kromě sportu se rád podívám na dobrý film a zajdu si do hospody na dobrou Plzeň.