ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 10.kolo Jihočeský | 1.A třída sk. B, 2018-2019

Tak určitě, zápas ve Veselí se nám nepovedl. Myslím si, že náš výkon ovlivnili dvě věci. Jednak jsme týden před tím doma porazili do té doby suverénní Sezimák a do Veselí jsme přijeli jako kdyby se nemohlo nic stát a soupeře jsme podcenili. Za druhé se poměrně brzy zranil náš kapitán Dan Bouchal a později vyšlo najevo, že i další kluci měli svalové či jiné potíže a proto nemohli podat 100% výkon. Každopádně jsme za utrpěné 3 body z venku rádi.

Tak určitě je nálada v týmu pořád stejná, pořád stejně dobrá. Start do nové sezóny ve vyšší soutěži se nám povedl nad očekávání a dokonce nás v posledních týdnech chodí na tréninky docela dost. Doufám, že se nám bude i nadále dařit a že se umístíme v nejvyšších patrech tabulky.

S fotbalem jsem začínal v šesti letech v Dynamu a přivedli mě k němu rodiče.

Tak určitě ne. Na hřišti je se mnou dalších 10 kluků a každý je tam nějakým způsobem důležitý. Jednou se více daří jednomu, jindy druhému. Jestli mě kluci vnímají tak jak si říkal, samozřejmě mě to těší ale já za tím vidím spíš kvalitní týmové výkony.

Nejraději hraju uprostřed zálohy. Stále ale čekám až mi dá trenér Jirka Beneda šanci v bráně.

Ale jo, něco pustit můžu. Bambule je můj nejlepší kamarád a na hřišti si přihráváme jen spolu. Bouchal přihrává jen Wernerovi a bere nějaký prášky. Kyrian nepřihrává nikomu. Prášky od Bouchala už bere i Fiktus a J.Kandl. Shýbal chodí pozdě. P.Kandlovi koluje v žilách pivo. Koláček je náplava. Maršán porušuje dopravní předpisy. Formánek dostává pořád housle. Vávra si ke kopačkám musel pořídit obouvátko. Grech je Harry Potter. A kluci z osady už se naučili nějaký slovíčka, takže si s námi v kabině už povídají (smích, smích, smích).

Vyloženě jednoho baviče asi nemáme. Sešla se nám teď dobrá parta, kde si každý tu a tam přisadí a celkově to funguje. Jestli mám ale označit jednoho, tak za mě to asi nejvíc tmelí hrající asistent, kondiční trenér a hospodský Dan Koláček. Dýdžejů máme několik a taky máme několik oblíbených písniček, které raději nebudu jmenovat.

Rád vzpomínám na pohárové utkání kdy jsme s Pískem porazili a vyřadili ligovou Příbram 1:0 a já jsem dal jediný gól v zápase. Taky nezapomenu na postup s Pískem do ČFL a jeden postup jsem slavil v Rakousku. Další a nejsladší postup byl ale ten loňský s Lišovem do 1.A, protože rok před tím jsem fotbal vůbec nehrál a už to vypadalo na konec kariéry.

Rád bych poděkoval našemu fanklubu, protože takové fanoušky nám právem závidí i divizní manšafty. A nemůžu zapomenout poděkovat za podporu mé skvělé manželce a dětem. Bez nich by to nešlo.