Za každé angažmá jsem vděčný, všechno pro mě byla zkušenost a rád na každé vzpomínám, říká Tomáš Lhotka

Bylo to boj celých 90 minut. Mně osobně se nehrálo zrovna moc dobře, protože jsem byl 3 dny nemocný.

Na Hořovicko jsme se připravili skoro jako na každý zápas, ale všichni jsme v podvědomí věděli, že jde o místní derby.

Jsem za to velice rád, děkuji všem, co pro mě hlasovali.

Do Jindřichova Hradce jsme jeli s úmyslem bodovat, ale nepodařilo se a lidé, co zápas viděli, tak museli uznat, že jsme hráli lépe než soupeř.

Mé volnočasové aktivity jsou například kávička s kamarády a nějaké ty výlety.

Začal jsem už ve 3,5 letech, kdy mě táta vzal poprvé na trénink do Hýskova.

Začínal jsem v Hýskově. V přípravce si mě vytáhl Beroun, tam jsem byl až do dorostu, ale poté přišel nový trenér, se kterým jsem si zrovna moc nerozuměl a odešel jsem zpět do Hýskova. Tam jsem ale nebyl moc dlouho, protože jsem začal studovat v Plzni a rovněž jsem začal hrát za sportovní školu, ze které si mě potom vytáhl trenér do Vejprnic. Tam jsem hrál cca 3 roky, pak si mě vzal sebou do Klatov, ale tam jsem hrál jen půl roku. Byl jsem mladý a slyšel jsem na peníze, když se mi ozvali z Německa, kde jsem působil 1 rok. Pak jsem se vrátil zpět do ČR na 2 roky do Vejprnic. A nyní jsem v Berouně, kdy máme super kolektiv. Jinak za každé angažmá jsem vděčný, všechno byla pro mě zkušenost a vzpomínám na všechny rád.