Martin Bajger: Nejraději vzpomínám na Baník Ostrava

Vůbec jsem nečekal, že bych mohl vyhrát hráče kola, takže mě to spíše zaskočilo. Už jsem se párkrát objevil v sestavě, ale zatím to nikdy nebylo na výhru. Jsem za to určitě moc rád.

Podpořila mě hlavně přítelkyně a rodina. Určitě mě to bude stát nějakou láhev. Upřímně netuším, jestli máme v sazebníku něco takového. Ale jak znám Buchyho (Peťa Buchvaldek) tak mě to bude stát i nějakou korunu. (smích)

Se svým výkonem jsem byl celkem spokojený, ale vždycky to může být lepší. Jsem na sebe hodně kritický. Šance jsem si vytvořil, ale chyběl tomu nějaký gól. Nejdůležitější ovšem bylo doma vyhrát, což se povedlo.

Ano, máte pravdu. Nepodařilo se nám chytit začátek utkání a brzy jsme prohrávali. Neřekl bych, že jsme Slavkov podcenili, to určitě ne. Spíše jsme byli nepřesní a nedůrazní. Trenér nás upozorňoval na to, že hosté hrají jednoduchý a důrazný fotbal. Slavkov na nás vlétl a my jsme se dostali do zápasu až později. Viděl jsem, že jsou kluci po inkasovaném gólu dost opaření, tak jsem se je snažil strhnout. Snad se to povedlo.

Krátce. Kontakt tam byl. (smích) Vlétl jsem mezi oba stopery a utíkal na gólmana. Jeden stoper mě sice držel za dres, přesto jsem chtěl akci zakončit. Balon jsem si bohužel trošku předkopl a najednou gólman vyběhl. Já jsem si už jen stihl špičkou kopačky kolem něho míč posunout, on mě povalil na zem a rozhodčí jednoznačně pískl penaltu.

Koncovku skutečně musí zlepšit. Potřebuji dát nějakou šmudlu. Snad se to pak zlomí a začne mi to tam zase padat. Kluci ode mě potřebují hlavně góly. Doufám, že už mi to tam teď proti Štěpánkovicím spadne.

Jedeme na horkou půdu k nováčkovi soutěže. Taktiku prozradit nemohu. (smích) Ale určitě chceme být aktivní a potvrdit dobrý vstup do soutěže.

Se vstupem do soutěže jsme zatím spokojeni. Jen je škoda domácího zápasu s Kravařemi, ale sedm bodů ze tří zápasů asi čekal málokdo.

To asi není úplně otázka na mě. Ale já osobně mám vždy ty nejvyšší ambice. Neumím prohrávat, takže chci každý zápas vyhrát. Loni se nám nedařilo hlavně venku, to chceme letos určitě zlepšit.

Pocházím z Kunína, kde stále žije moje rodina. Právě tam začaly moje fotbalové kroky v šesti letech. Potom si mě všiml v dorosteneckém věku Fulnek, kde v té době muži hráli druhou ligu. Potom následoval přestup do Bílovce, ale ihned projevil zájem Baník Ostrava, odkud jsem hned putoval na hostování, to bylo stále ještě v dorosteneckém věku. Potom následoval přechod do mužské kategorie. Putoval jsem na hostování do Nového Jičína (divize), Zábřehu na Moravě (MSFL), Šumperka (divize) apod. Je to na delší povídání. Zažil jsem spoustu hostování, ale každé mělo své důvody a opodstatnění. Ve fotbale už jsem si toho ve svých šestadvaceti letech zkusil opravdu hodně. (smích) Nejraději asi vzpomínám na Baník Ostrava, tam jsem se naučil snad nejvíce hrát fotbal. Ale každé angažmá a každý trenér mi něco dal. Nikdy jsem neměl problém začlenit se do nového kolektivu. Většinou jsem si kluky získal svými výkony na hřišti. Ale hlavní je to, že za mnou vždy stála moje rodina a tím bylo všechno jednodušší.

Chtěl jsem zkusit změnu jak pracovní, tak fotbalovou, ale nakonec naše hlavní město nebylo nic pro mě…

Na to mám jednoduchou odpověď. Poznal jsem totiž svou přítelkyni, která bydlí v Hlučíně. Takže jsem se přestěhoval do Hlucina a hledal nějaký tým, abych to neměl daleko na dojíždění. Ve hře bylo několik variant, ale Darkovičky projevily ihned zájem, jak ze strany trenéra Diviny, tak i klubového předsedy.

V Darkovičkách se mi moc líbí, všechno v klubu funguje, tak já má. (smích) Ambice jsem vždy měl vyšší, ale všechno už teď záleží na skloubení práce, fotbalu, rodiny a zdraví. Kdyby všechno zapadlo do sebe, tak bych se ještě vyšší soutěži nebránil.

Nejvíce si asi vážím titulu v Baníku Ostrava, kdy jsme vyhráli dorosteneckou ligu. A potom jako nejvyšší metu řadím to, že jsem si v Zábřehu na Moravě zahrál MSFL. Bez své rodiny bych ale nic z toho nedokázal. Za to všem patří velké díky. A hlavně jsem ve fotbale poznal spoustu skvělých lidí. Trenérů, funkcionářů a hráčů.

Mezi mé záliby patří sport, hlavně fotbal. Většinu volného času trávím se svou rodinou, přítelkyní a její dvouletou dcerou. A když mám čas, teď už maximálně jednou za měsíc, tak si zahraji na PlayStationu. (smích)

Pracuji ve firmě svého otce. Stavíme rodinné domy dřevostavby.