Kdybych byl lepší kanonýr, tak končím sezónu s třiceti góly, tvrdí o sobě Jakub Korčák

Děkuji za gratulaci.Trochu jsem to čekal, že se tohle stane. Kumar (můj největší fanoušek) to sdílel snad všude, kde to šlo.

Na tento zápas jsme se připravovali skoro jako na každý náš zápas, takže bez tréninku. Každý si trénoval individuálně. Akorát jsme si před zápasem řekli, o co nám jde, ale ať si ho jdeme užít, protože to je stejně jenom fotbal. Pro nás byl každý zápas v jarní části klíčový, takže jsme na tlak byli připraveni. Hlavně jsme měli šest výher v řadě, to nám taky trochu pomohlo.

Do prvního gólu jsme s domácími hráli vyrovnaně. Pak jsme zalezli a jenom se bránili a to se nikomu nehraje dobře. Mám rád, když hru tvoříme my a ne soupeř. Druhý poločas poznamenal déšť a musím říct, že mě se v dešti hraje dobře. Hlavně to pomohlo celému týmu, protože soupeř si nedokázal pořádně nahrát a nedostával nás pod takový tlak jako v prvním poločase.Důležité pro mě bylo, že jsem proměnil snad dvě šance ze tří, což je trochu překvapení, protože většinou potřebuji na dva góly tak šest šancí.

Podzimní část byla od nás velice špatná. Nedařilo se nic a prohry 10:0, 7:0 vás taky nedostanou do pohody. V nějakých zápasech to byla smůla, nějaké zápasy jsme si zase prohráli sami buďto obrovskými chybami v obraně nebo deset neproměněných šancí. Jarní část jsme začali soustředěním v horách a myslím si, že nám to pomohlo. Máme hodně naběháno a proto zvládáme tak dobře druhé poločasy. Doplnili jsme tým o 3-4 kvalitní hráče, kteří to umí s balónem a nebojí se hrát. Hlavně jsme našli střed zálohy, který běhá. V tom byla asi naše největší slabina v podzimní části.

Na období v Hradci vzpomínám velice pozitivně, našel jsem si tam spoustu kamarádů. S klukama jsme si, myslím, vybudovali super partu za tu dobu, co jsme spolu hráli. Vyhráli jsme taky dorostenecký ligový titul.

Do Žiželic jsem se dostal přes Kumara, který v Žiželicích už hrál delší dobu. Tak jsem šel za ním. Pak jsem oslovil pár kluků ještě z Hradce, aby šli za mnou a udělali jsme tu příjemnou partu, si myslím. O fotbal v Žiželicích se pečuje dobře, hřiště je většinou ve výborném stavu. Akorát nám furt někdo dluží vířivku do kabin, co si tak vzpomínám... :-)

V Hradci jsem hrál většinou kraj zálohy, ale tady v Žiže jsem chtěl hrát ofenzívního záložníka. Bohužel jsem skončil v útoku, protože se tam nemusí tolik běhat.

Myslím si, že kdybych se dokázal střelecky prosazovat, tak končím sezónu s třiceti brankami. V zakončení mám trochu problém. Moje největší přednost je asi střelba ze střední vzdálenosti.

Nejkrásnější gól, co si tak lehce vzpomínám, byl ještě v Hradci na 3:2, ale proti komu, tak to už si nepamatuji. Každý gól, co jsem dal teď v jarní části byl důležitý. Většinou to byly zápasy o gól.

Tak to si myslím, že jsem si nikdy „vlastňáka“ nedal...

A to mám ještě za řeči nebo za odkopnutí balónu. Hraji důrazně, ale ne agresivně nebo surově. Na takovou hru máme u nás jiné hráče.