HRÁČ KOLA MARTIN TŮMA: I když šlo o mou životní levačku, proti bývalému klubu jsem ji moc neslavil

Martinu Tůmovi se podzimní část sezóny vydařila nade všechna očekávání. S Městcem Králové po 12 zápasech neztratil jediný bod a s přehledem vede tabulku. Navíc sbírá i individuální úspěchy, tentokrát opět zaujal fanoušky svým běhavým výkonem a brankou do poděbradské sítě, a tak si podruhé během tří kol vysloužil titul nejlepšího hráče víkendu. 

Mohli jsme tak navázat na minulý rozhovor, který se týkal například bývalých klubů, oblíbených týmů či běhu.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
V minulém kole jste se střetli s Poděbrady, za něž jste dříve hrával. Jak je to dlouho?
Ano a všichni jsme očekávali těžké utkání, což se potvrdilo. Naštěstí jsme vyhráli, z čehož jsme všichni moc šťastní. Jak dlouho tam nehraji už popravdě přesně nevím, budou to asi dva roky.
Bavíte se dosud s hráči z Poděbrad?
Bavím. Je tam skvělá parta lidí a s velkou většinou z nich si mám stále co říct nejen o fotbale. Nejvíce asi s Ondrou Martínkem, kterého znám asi už osm let a před zápasem i v jeho průběhu jsme se zdravě hecovali a špičkovali.
Přistupoval jste k zápasu jinak než k ostatním utkáním?
Ani ne. Přistupoval jsem k němu jako ke každému zápasu, i když asi trochu speciální byl.
Jak vypadal Váš gól?
Po nedůrazném odkopu jednoho z hostujících hráčů se ke mně dostal odražený míč, tak jsem si jej posunul a levačkou přehodil vyběhnutého brankáře. Kluci si ze mě dělali legraci, že to byla má životní levá. A asi byla.
Slavil jste ten gól?
Moc ne. Vždycky chci dávat góly, ale Poděbradům jsem i kvůli těm skvělým chvílím, co jsem tam zažil, moc nechtěl. Celkově jsem spíš typ člověka, co vstřelené branky moc neprožívá, když to teda není v 90. minutě na 1:0.
Jak si věříte na zápasy s Opočnicí a Jíkví?
Na zápasy si věříme a doufám, že i po 13. kole udržíme neporazitelnost s plným bodovým ziskem. Ale respektujeme sílu soupeřů. V Opočnici se vždy tradičně hraje dost od podlahy, což mi moc nesvědčí. Jíkev je pro mě nevyzpytatelný soupeř a velká neznámá.
V minulém rozhovoru jste říkal, že ještě studujete. Prozradíte, jaký obor?
Ano. Studuji fyzioterapii a ten obor mě moc zajímá a baví. Dozvídám se tam zajímavé informace o lidském těle a má to i blízko sportu, který je de facto můj život od malička.
Vzkážete něco fanouškům?
V první řadě bych jim chtěl poděkovat za to, v jak hojném počtu nás podporují. V domácím prostředí jsou naším dvanáctým hráčem. Chtěl bych, aby nás i nadále povzbuzovali a respektovali, že každý den není posvícení.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.