Hráč kola se vrací zpátky do Červené Řečice díky Jiřímu Popovičovi

I přes poměrně dramatický průběh se nakonec ze suverénního vítězství v anketě hráč kola Poutník ligy může radovat Jiří Popovič z Červené Řečice. Člen pevné obranné řady řízené brankařem Paťhou patřil i tentokrát mezi opory Tatranu a proto se mu nominace do sestavy kola těžko mohla vyhnout. Celý rozhovor s Jiřím Popovičem naleznete na následujících řádcích.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Čau Jirko, hlasování o hráče kola mělo i tentokrát velice zajímavou zápletku. Nejdříve se zdálo, že o tvém vítězství nebude pochyb, potom se ale na rozdíl pár hlasů dotáhl Aleš Kos z Kamenice nad Lipou a najednou byl k vidění poměrně dramatický souboj. Sledoval jsi průběh hlasování pravidelně?
Zdravím tě, průběh hlasování jsem pravidelně sledoval, když jsem zjistil, že jsem v sestavě kola a následně jsem burcoval ke hlasování spoluhráče, přátele a rodinu. Tímto bych jim chtěl poděkovat za podporu.
Ani posedmé se TJ Tatranu nepodařilo vybojovat první vítězství v sezóně 2017/2018, přesto máte na kontě jen jednu jedinou porážku. Jak tuhle situaci vnímáte v kabině? Cítíš už i po sedmém zápase bez výhry lehkou paniku, nebo to berete s nadsázkou?
Tak určitě tuhle situaci v kabině vnímáme. Myslím si, že panika se zatím neobjevuje. Před každým zápasem se v kabině burcujeme a říkáme si, že to je ten zápas, ve kterém se to zlomí a vyhrajeme. Ale realita je bohužel jiná. V minulé sezóně jsme na tom byli na podzim hůř a pak se nám povedlo získat v 6 zápasech 16 bodů. Doufejme, že první výhra přijde brzy a my se chytneme.
Obrannou hru by vám mohl závidět nejeden celek v soutěži, útoku se ale příliš nedaří, 10 gólů v sedmi zápasech je především v takto gólové soutěži málo. V čem vidíš ty hlavní důvod toho, že vyrovnané zápasy se vám letos nedaří strhnout na svou stranu?
Tak určitě odchod Jaroslava Serbuse, který dokázal chladnokrevně zakončit a zároveň připravit šance pro spoluhráče. Myslím si, že jsme v této sezóně snad ani nehráli ve stejné sestavě. Ta se točí podle toho, kdo přijde na zápas. Také nám chybí předfinální a finální fáze. Proto je těch 10 gólů v sedmi zápasech strašně upracovaných. Pracujeme na tom a věřím, že to zlomíme.
Teď celou soutěž čeká nabitý týden. Vy ve čtvrtek vyrážíte do Kamenice nad Lipou, která má na svém kontě už 4 po sobě jdoucí výhry a bezpochyby si budou věřit i na předposlední TJ Tatran. O víkendu pro změnu přivítáte SK Obrataň, která zůstává daleko za očekáváním. Jak tyto dva zápasy tipuješ? Je ve vašich silách už zlomit tu nelichotivou bilanci a konečně vyhrát?
Ano, máme anglický týden (smích). Kamenice a Obrataň patří mezi těžké soupeře, to všichni víme. Kamenice je na domácím hřišti silná, ale věřím v dobrý výsledek, když budeme pozorně bránit a spoléhat na rychlé brejky. Obrataň mě v této sezóně překvapila, že se jim nedaří herně ani výsledkově. Proto by jsme chtěli doma vyhrát, konečně si zařvat tu naší a potěšit naše fanoušky.
Nyní k tobě. Ty celou svou fotbalovou kariéru nejsi hráčem TJ Tatranu. První dva roky jsi strávil v TJ Sokol Hořepník, než jsi v létě 2006 přestoupil do svého nynějšího působiště. Z jakého důvodu jsi z Hořepníku odešel do Červené Řečice?
Do Hořepníka jsem se dostal díky bývalému předsedovi TJ Tatran. Rok jsem hrál za starší žáky. Po sezóně většina kluků skončila v žákovské kategorii a odešla pryč. Já jsem pak dlouho léčil problémy s achillovkou. Na začátku roku 2006 jsem začal opět trénovat. Chodil jsem na tréninky v Řečici, kde jsem se domluvil s bývalým trenérem Mírou Hovorkou na přestupu. Bylo to logické, když pocházím z Červené Řečice a mohl jsem hrát doma.
Když už jsme u toho. Kdo, nebo co tě k fotbalu přivedlo? Registrovaným hráčem jsi teprve od roku 2004, s fotbalem jsi tedy začal až v patnácti letech, což je docela pozdě.
Fotbal mě baví od malička, i když jsem z nefotbalové rodiny (smích). S kamarády jsme trávili hodně času s míčem na hřišti a pravidelně se chodili dívat na domácí zápasy TJ Tatran, kde si mě jednou vyhlédl právě zmiňovaný bývalý předseda TJ Tatran, když jsme si o poločase kopali na bránu. Přišel za mnou s nabídkou, jestli nechci hrát za starší žáky v Hořepníku. Souhlasil jsem, hned další týden už jezdil na tréninky a tak to začalo (smích). V 15 letech je pozdě začít s fotbalem. Proto nejsem bůhvíjak velký technik (smích), ale snažím se to dohnat zarputilostí, bojovností a fyzičkou.
Co děláš ve svém volném čase, když nejsi na fotbalovém trávníku?
Svůj volný čas rád trávím s přáteli nebo s rodinou. Rád se projedu na inline bruslích nebo vyrazím po krásách Česka.
Jakému fotbalovému klubu fandíš?
Na domácí scéně fandím Spartě, i když se jí momentálně nedaří. V zahraničí to je pak Dortmund a Chelsea.
A co fotbalový vzor? Existuje někdo, kdo tě inspiruje, nebo motivuje?
Nedávno jsem osobně mluvil s Tomášem Řepkou. To byl vzor, když jsem s fotbalem začínal. Dnes je to David Luiz a samozřejmě náš Rosa. Přes všechny ty problémy se zdravím se snaží dál makat a nevzdává to.
Navštěvuješ stránky fotbalunas.cz pravidelně? Které články tě nejvíce zajímají?
Stránky navštěvuji pravidelně. Baví mě číst reporty z jednotlivých zápasů. Jsem rád, že se to opět rozjelo. Přeju, ať to šlape dál.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.