Devítibodový náskok mi dodává klid, říká útočník Třebše Jakub Zeman

Přijde mi lepší dostat první gól hned ze začátku než třeba deset minut před koncem. Věděli jsme, že máme celý zápas na to s výsledkem něco udělat. Do poločasu jsme výsledek otočili a pak už se dýchalo daleko lépe.

Statisticky to tak možná vypadá, ale obrat řídil celý tým. Pro mě jsou nejlepší kolmé pasy za obranu soupeře, kdy jsem v rychlosti a občas někomu dokážu utéct. Pasy jsem dostával od záložní řady parádní a pak už je jen na mě, jak si s tím poradím.

Dá se to tak říct. Náskok devíti bodů ještě většina týmu nebere jako dostatečný, ale pro mě osobně už je to náskok, co mi ten klid v duši dodává. Zbývá sedm kol do konce sezóny a z toho čtyřikrát hrajeme na domácí půdě, kde body rozdáváme jen málokdy, a to je pro mě ten rozhodující faktor v cestě za postupem.

Jejich stadion bych nazval takovou těžko dobytelnou tvrzí. Však statistiky mluví za vše. V této sezóně doma prohráli jen dvakrát, jinak vše vyhráli. Je tam velmi specifická atmosféra, menší hřiště a domácí jsou nepříjemným soupeřem v každém zápase. Podle mě fyzicky nejlépe připravený tým v soutěži. Minulý rok jsme tam silou vůle urvali dva body po výhře na pokutové kopy, kéž by se to opakovalo i v sobotu.

Když hodíte antilopu do pavilonu lvů, také tam nebude moc klidná. Na hřištích soupeře je to vždy složitější, ale snažíme se stoprocentně koncentrovat a nemyslet na to, co se děje okolo. Naopak před domácím publikem je to klidnější, ovšem nechcete je zklamat, takže tam nějaký ten tlak je. Ale pocit, že si pak s nimi po zápase dáte vítězné pivo, je k nezaplacení (smích).