Honzo, fotbalisté Zbůchu kralují na jaře anketě Hráč kola. Standa Schejbal vyhrál dvakrát a ty teď. Bude tě to něco stát?
Určitě tam nějaký příspěvek bude.
Vyhrál jsi poprvé?
Myslí, že je to teď poprvé a bylo to pro mě překvapení.
Jak to?
Protože jsem to vyhrál za zápas, který se nám zrovna týmově nepovedl.
Pravidelně bodujete. Jaké jsou týmové ambice?
O žádných jsme ještě nemluvili, teď je to tam našlapané a chtěli bychom se držet vepředu.
Jaká je tvoje pozice?
Je to specifické. V žácích jsem byl obránce, v Německu jsem byl více vpředu, Ve Zbůchu standardně střední zálohu. Teď, když se nám zranili oba útočníci, tak jsem šel dopředu na hroťáka. Je to provizorní řešení.
Popiš mi ten svůj gól, co jsi dal Mladoticím do šatny.
Byl faul na Honzu Hrdličku a Aleš Prokop zahrával standardku, on to umí zakroutit pře tu zeď, Ve zdi to bylo asi tečované a brankář to vyrazil jen před sebe a já jsem to doběhl a s mým štěstím jsem myslel, že to přestřelím. Naštěstí jsem to zkrotil pod víko.
Kdo je tvojí fotbalovou modlou?
Bastian Schweinsteiger. On je důrazný a má dobrou střelu z dálky. Já se snažím hrát podobně. On se mi fotbalově hodně líbí.
Kdyby jsi se nedostal k fotbalu, co by sis vybral za sport?
Tak nejdou mi sporty, kdy musím mít něco v ruce. Jsem zbrklý a všechno řeším přes sílu. V zimě chodíme na rybník nebo na zimák hrát hokej, podívám se i na box. Chodím i na tréninky.
Máš nějaké rituály?
Před zápasem mám nastavené nějaké priority, je to pět bodů, které jsou pro mě postupně seřazené a ty si před zápasem opakuji. Je to takové tajemství. Není to jen pro fotbal, ale funguje to i v životě.
Máš rodinu?
Mám teď přítelkyni, je mi dvacet čtyři, takže pro mě je na rodinu ještě čas.
Podporuje tě rodina?
Jo to určitě. Chodí se na mě občas koukat přítelkyně, jezdí se mnou občas i ven a rozhodně mě podporují rodiče. Mamka je třeba nervózní, když se na hřišti hádáme, nebo strkáme.
Sleduješ naše stránky?
Jo sleduji, koukáme s klukama bezprostředně po zápasech na výsledky, sleduji reporty, čtu si ty články, kdo dával góly, na koho si dát příště pozor a tak.
Jak si rozumíš s trenéry pány Spillerem a Hettlerem?
Tak rozhodně je okolo fotbalu uznávám úplně nejvíc. Pan Spiller udělal pro Baník strašně moc a nesmírně si ho vážím. Nedokážu mu říct ne, kdyby mě o něco požádal. Pan Hettler je tvrďák a já jsem pod ním od sedmnácti let. On chce od kluků vždycky víc, respektuji ho. Trénoval dost vysoké soutěže a je to super zkušenost.
Je nějaká tradice, která se dodržuje ve Zbůchu po zápase?
Máme na hřišti super hospodu a snažíme se tam zůstat v co největším počtu. Kostra týmu zůstává vždycky, kdo třeba dojíždí nebo kdo nemá odvoz, tak ty jezdí domů, ale pro tu partu je to důležité.
Jaké jsou vyhlídky na další zápas, kdy přijedou Kozolupy?
Posledně, když jsme s nimi hráli, tak jsme hráli docela dobře, neproměnili jsme šance a hrozně to ovlivnil rozhodčí. Pak se to strhlo v hádku, dohrávali jsme asi v osmi nebo v devíti a prohráli jsme 0:4. Když dáme jeden dva góly tak si myslím, že máme šanci uspět. Rozhodně nemáme strach.
Budeš sledovat mistrovství světa v hokeji?
Určitě budu, asi ne ale každý zápas. U nás na hřiště se chodí koukat do hospody a já se rád podívám. Mají teď docela dobré posily z hráčů z NHL, a myslím, že udělají úspěch. Samozřejmě to není jen o hráčích z NHL, protože udělali úspěchy i bez nich. Je to tam dost o štěstí, protože všeobecně ty týmy jsou nabité.
Co bys popřál Zbůchu?
Rozhodně bych popřál přední příčky, protože jak se tady o to lidé starají, zasloužili by si tu minimálně B. třídu.