Dostával jsem i více gólů než dvanáct, říká s úsměvem Michal Trojánek

03.05.2017 09:04 Tomáš Fait

S odtupem času vám přinášíme rozhovor s nejlepším hráčem 12. kola IV. třídy Plzeň - jih, kterým se stal neurazský gólman Michal Trojánek. Odchovanec Žinkov se v jarní části sezony přichomýtl k největšímu letošnímu debaklu, když v deseti hrající Neurazy dostaly od Záluží dvanáct branek.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Co říkáte na to, že jste se stal hráčem kola?

Samozřejmě to potěší. Úřadovala ale především přítelkyně, bez ní bych to nevyhrál.

Motivoval jste své okolí při hlasování nebo to bylo bez vašeho přičinění?

Já koukám na vaše stránky celkem často. Poslal jsem proto na ně i přítelkyni, aby to sledovala a nějak to zařídila, když by došlo na hlasování. Bylo to proto na ní, že to takto dopadlo.

Co říkáte zatím na vaše výkony v jarní části sezony, které jsou takové divoké? Především dvanáctigólový debakl proti Záluží se jen těžce přehlíží.

Bohužel jsme se tehdy vůbec nesešli, nedal se proto vůbec očekávat jiný výsledek. Hráli jsme navíc venku, kde je to s účastí hráčů přece jenom horší. Když hrajeme v domácím prostředí, sejde se nás víc.

Dostal jste vy osobně někdy tolik branek v jednom zápase?

Když jsem hrál za žáky, tak jsem jich dostal klidně dvacet. Beru to proto v pohodě, jsem zvyklý (úsměv).

Jak osobně jste vnímal v brance gólovou kanonádu soupeře. Bylo těžké se soustředit?

Soustředil jsem se na to, abych toho chytil co nejvíc. Bohužel to ale ne vždy vyšlo. Dostal jsem i nějaké špatné branky. Snažil jsem se pomoci týmu, nicméně to příliš nešlo.

Hráli jste dokonce celý zápas pouze v deseti lidech. Čím to je, že se těžce scházíte?

Všichni, co působíme v Neurazech, jsme z okolních vesnic, někdo i z Plzně. Dělá nám proto problémy se někdy sejít v odpovídajícím počtu.

Nemáte ani tréninky, takže asi hlavním cílem je hra pro zábavu a udělat si žízeň, viďte?

Je to pro mě velký koníček, hrozně mě to baví. Já začal znovu chytat po čtyřleté pauze, asi proto mám teď takovou chuť do fotbalu.

A nechybí vám osobně alespoň jeden trénink týdne?

Jelikož bydlím v Plzni, tak by byl asi problém s dojížděním. Musím ale říct, že bych si občas i zatrénoval. Přece jenom by to bylo znát i na našich výkonech.

Jak probíhala vaše fotbalová kariéra?

Začínal jsem v minižácích v Žinkovech, poté jsem pokračoval v žácích v Nepomuku a následně v Neurazech. Konec pro mě nastal v dorostu, kdy jsem působil zase v Nepomuku. V šestnácti letech jsem proto skončil s fotbalem.

Co vás přivedlo zpátky na fotbalové trávníky?

Oni mě překecávali v Neurazech delší dobu (úsměv). Rozhodli jsme se proto s kamarádem, že to ještě zkusíme a půjdeme si zahrát.

Asi už ani proto nemáte nějaké velké cíle ve fotbale?

Nemám. Chci si už jenom tak zakopat a mít tím nějaký pohyb.

Autor: Tomáš Fait