ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - V Polné jsem naprosto spokojen. Je tam super parta, takže o změně určitě nepřemýšlím.

Všichni jsme rádi, že jsme tento zápas zvládli za tři body. Po sérii porážek jsme chtěli vyhrát a povedlo se.

Portál sleduji, je tu určitě dobrá věc. Smysl vidím v tom, že se nehledí pouze na profesionální ligy, ale také i na nižší soutěže.

Pamatuji si na zápas v Bystřici, kde jsme vedli 1:3, a zápas skončil 3:3. V tomto zápase jsme měli urvat jednoznačně tři body, nestalo se, a od té doby jsme nehráli vůbec dobře. Náš herní projev se spravil až v zápase s Uherským Brodem, který jsme ale prohráli 1:2. Řekli jsme si však, že když budeme s takovým herním projevem pokračovat, výsledky i body se dostaví, naštěstí teď ve Žďáru jsme urvali tři body.

Byl to zápas fyzicky těžký, hrálo se na těžkém terénu. Co si tak vybavuji, tak první vážnější šanci měl domácí Žďár. My jsme naštěstí tuto šanci přežili, a v přicházejícím čase jsme otěže utkaní přebírali my. Měli jsme pár náznaku, ale bohužel jsme tu finální část nedotáhli do konce. Na konci první půlky po hrubce domácích jsme šli do vedení, což nám určitě pomohlo. V kabině jsme si řekli, že nesmíme nic podcenit, že na nás domácí určitě vlítnou a nám se začnou otevírat okénka do protiútoku. My jsme si s útoky domácích poradili a přidali jsme druhý gól z penalty, potom jsem přidal ten třetí a Žďár už pouze dokázal zkorigovat výsledek gólem na 1:3, ale my jsme si to už v klidu pohlídali, a po zápase panovala v kabině radost, že jsme tento zápas zvládli. Je to určitá vzpruha pro poslední dva zápasy, které nás čekají.

Branka padla z protiútoku, kdy jsme se na pár přihrávek dostali až do vápna. Já sem měl otevřenou celou pravou stranu tak jsem se vysunul, a když jsem dostal finální přihrávku do vápna, tak už to byla lahůdka zakončit a konečně jsem se taky trefil. Tato branka potěší o to víc, když jsem jí střelil dlouholetému kámošovi Filipu Jíchovi.

Určitě bychom se chtěli pohybovat o nějakou příčku výše, máme teď ještě dva zápasy, abychom to zlepšili. Určitě chceme v obou dvou zápasech bodovat a zakončit první polovinu sezóny, tak aby byl každý z nás spokojen, a mohli jsme se po dovolené začít připravovat na druhou část sezóny.

Na největšího aspiranta vidím jednoznačně Hodonín. S týmem, který mají, patří k nejlepším v divizi. Už minulý rok útočili na postup, rozhodlo se až v posledním zápase, kdy postup urval na svojí stranu celek z Blanska.

Určitě těch zápasů, kdy se nám hrálo lépe je více, je to například duel hned na začátku sezóny s Tasovicemi, poté pouťový zápas s Pelhřimovem, tyto zápasy se nám herně i výsledkově povedli.

Po odchodu z Jihlavy už to nesleduji, sleduji pouze bráchu, který hraje v kategorii U12. Podle mě se musí něco s týmem přes zimu udělat, nebo to bude mít neblahé následky v podobě sestupu do druhé ligy, a to by určitě jihlavští fans nechtěli.

To už je nějaký pátek, kdy jsem začínal, bylo to asi v šesti letech, kdy jsem začal v Jihlavě. V Jihlavě jsem vydržel až do nejstaršího dorostu. Poté jsem odešel na rok a půl na hostování do Havlíčkova Brodu, ze kterého jsem zamířil rovnou do Polné, kde působím rok a půl.

Určitě bych chtěl v budoucnu zkusit vyšší soutěž, ale momentálně studuji v Praze vysokou školu a nebyl by na to čas. V Polné jsem naprosto spokojen. Je tam super parta, takže o změně určitě nepřemýšlím.

K největšímu zážitku patří, když jsme se v roce 2008 kvalifikovali na mezistátní turnaj v Paříži a reprezentovali jsme Českou republiku. Turnaje se zúčastnilo čtyřicet zemí z celého světa a my jsme skončili na krásném 4. místě. Utkání o konečná umístění se hrálo na Parc des Princes (Park princů).

Ve svém volnu trávím čas s kamarády, které už nevídám každý den, jako to bylo na střední škole. Společně zajdeme na pivko, do kina. Už asi čtyři roky po sobě chodíme na futsalové turnaje během prosince a vánočních svátků, a každým rokem se na toto strašně těšíme.