Doufám, že si ještě jednou zahraju s Martinem Šípem, přeje si hráč kola Jan Děd

Děkuji, opravdu nevím, čím jsem si to zasloužil (úsměv). K inkriminované události asi tolik. Především si celou situaci zkomplikoval sám hráč. Měl tolik času a míč pod kontrolou, že si mohl vybrat celou řadu řešení. On se rozhodl sám vyvézt míč jako poslední hráč, navíc ve vápně a ke konci zápasu. Ztratil kontrolu nad míčem a zkoušel si vymodlit faul. Už v prvním poločase to takhle několik zkusil a rozhodčí mu to pískal. Tentokrát ne a podle mého názoru to bylo posouzeno správně. Náš hráč ho napadal a aspoň podle mě se nemůže poslední hráč spoléhat na rozhodčího, že to za něj vyřeší a pískne mu faul-navíc podle mě to evidentní faul nebyl. Poté zalehl míč a zabránil rukou ve vápně na míči pokračovat našemu hráči ve hře-co dodat. Rozhodčí pískl, ale podle mě nepískal faul, jak uvádíte. Já se v té době nacházel na úrovni hlavního rozhodčího. Pískl až když hostující hráč ležel s míčem někde pod tělem. Pomezní mu dopřesnila, že hostující hráč zahrál rukou a simuloval co jsem zaslechl. Takže kuriózní, ale podle mě správně odpískaná penalta. Ale každý na to má asi jiný názor. Nicméně jak jsem říkal, hostující hráč mohl dělat v podstatě cokoliv, ale vybral si špatné rozhodnutí.

Tak snažím se v každém utkání být důrazný, vyhrávat osobní souboje a prostě ve středu pole, jak se říká soupeře přetlačit. To se myslím povedlo. Góly se zde ode mne nečekaj (úsměv). Jeden takový souboj mě ze Strunkovicemi stál 3 stehy ve tváři nad levým okem. Ale musím říci nezaviněně.

Abych řekl pravdu, já tabulku moc nesleduji. Jsme fakt čtvrtí? Ale vážně, má to pak vliv na dobrou partu a náladu v týmu. Máme ve Čkyni spoustu mladíků a jsme schopni, pokud se někdo zraní zase doplnit což je velké plus v této soutěži.

Asi taťka. V 6 letech jsem se přišel ve Čkyních poprvé podívat na trénink a od té doby už jsem ze hřiště neslezl (úsměv). Musím říci, že jsem fotbalovou radost rozdával ve Čkyni, Vacově, Prachaticích a ve Vimperku. A pár let jsem byl legionář v Německu a Rakousku.

Bylo jich hodně, takže jmenovat někoho konkrétně nemůžu. Doufám ale, že si ještě někdy zahraji s takovým "plejerem" jako je Martin Šíp (Sokol Stachy) (úsměv). Slíbili jsme si to tak uvidíme... Třeba i ve staré gardě.

Ano, pokud mohu. Já osobně jsem typ hráče, že pokud vynechám pár tréninků jsem poloviční. A mrzí mě, pokud se právě nesejdem. Pak jdu sám běhat a zajdu i do posilovny. Prostě pořád se snažím v mém věku udržovat.

A jéje (úsměv). To už tady bylo přece. Ve Vimperku jsem v 38 letech měl zranění křížových vazů a po operaci jsem pomáhal jako trenér ve Vimperku.... Zatím občas pomohu ve Čkyni Josefovi s tréninkem, když pracovně nemůže. Až přestanu hrát, tak možná.

Těžko říci. Možná T. Kučera, ale nevím jak je na tom zdravotně. Možná M. Sedláček-rychlý a chytrý hráč, který by měl hrát asi vyšší soutěž a ne v Lažišti. Ale přál bych to i J. Němečků, který dlouhodobě ukazuje, že je kanonýr. R. Žurek se mi nezdál u nás úplně v pohodě zdravotně, ale kdyby byl fit, tak je také velký kandidát. Ovšem kdybyste se mi zeptali, kdo bude ze statistik největší hříšník-žluté karty, myslím, že mám velkou šanci na podzim být na bedně :-)

U nás odmalička Spartě a v zahraničí Bayernu Mnichov a Newcastlu United.

Já osobně se třemi stehy nad okem (úsměv) Ale určitě předvést co nejlepší týmový výkon, nasazení. Uvidíme.

Ano sleduji a chválím.

Děkuji a Vám také.