ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 15.kolo Jihomoravský | Vyškov | Okresní přebor , 2014-2015

Je mi 44 let a s fotbalem jsem začínal v Lysovicích ve 13 letech. V dorostu jsem přešel do Kučerova, kde jsme hrávali krajskou soutěž a zde jsem setrval až do svých 36 let, kdy jsem se rozhodl s fotbalem skončit. Jenomže po roce se ozvaly Jedovnice, kde jsem strávil půl roku. Ta stejná situace se opakovala o rok později a přišel další úspěšný půl rok. Pak jsem se vrhl na trenérskou dráhu, které se věnuji dodnes.

Jenom v těch nejlepších myšlenkách. Sešli se zde rozumní lidé, kteří pro fotbal dělají maximum a mně nijak neomazovali. Když se nedařilo, dokázali podpořit a když se dařilo, tak pochválit. Z neúspěchů se nedělala tragédie.

Strašně. Přeci jen jsem vypadl ze zápasového tempa. Loni jsem sice nastoupil za béčko Drnovic, ale to bylo na mém postu, který jsem hrál celý život, tedy na místě brankáře. Teď to bylo v poli, kde jsem naposledy snad hrál před 20 roky. K tomu jsem dostal ještě v desáté minutě tzv. koňara. Snažil jsem se aspoň zavazet, a tak klukům pomoci. Snad to vyšlo.

To se dá jen těžko říci. Kromě funkcionářů jako je Dan Brtníček, Vlastík Polišenský či Olda Jelínek jsou tam lidí, kteří se motají kolem zápasů. Určitě nemohu zapomenout na Zbyně Olejníčka, tak obětavého a dobře naladěného člověka jsem dlouho neviděl. Pak jsou to naše dámy, které pomáhají nejen s prodejem lístků, ale také s dobrou atmosférou jako je Vlaďka Prievozníková, Jaruška Matulová či Pavla Petlachová. Jsou tam i další a tak se snad neurazí, že jsem je nejmenoval.

Těžko. Amor to je moje srdeční záležitost. Jak, ale říkám, když se chce, všechno jde. Chce to, ale mít tolerantní ženu. Tu zatím mám, a tak je to jednodušší.

Já jsem maximalista. Chtěl bych ještě výše, ale chtít je jedna věc a udělat je druhá. Jsem ve svých ambicích krocen, ale pokusit se o větší úspěch bych chtěl. Nejhorší je to nezkusit a říkat, kdyby...

Myslím si, že ano. Teď tam bude zkušený a skvělý trenér Zbyňa Zbořil, přijdou dorostenci. Důležité je, aby kluci zůstali pohromadě, a pak se o to mohou pokusit.

Motat se tam budu chtít i nadále. Nějakou oficiální funkci mít nebudu, ale kolem áčka budu pomáhat, kde bude potřeba.

Tak, to jsi mně zaskočila. Jo, ale na jednu jsem si vzpomněl. Na jeden domácí zápas s Dědicemi přijela v rámci projektu Okresní přebor TV Nova. Zápas jsme vyhráli a redaktor se mně ptal, zda kluci mají nějaký pokřik a zda se dá natočit a použít. Já řekl, že ano, ale co poté spustil“hlavní křikloun“ Gotty, to byla pecka a novinka, po které jsem viděl, jak kameraman a redaktor rychle opouští kabinu. Takže zápis do celostátních médií.

Když jsem převzal Drnky, tak sestupovaly z krajské soutěže. Přišli noví hráči a byl to doslova hvězdný kádr. Jenomže nefungovala komunikace, tréninková morálka a později všichni kádr opustili. Po půl roce jsem měl 8 hráčů a nikdo k nám nechtěl. Tehdy jsem se kousl a řekl, že tady postavím mančaft. Obklopil jsem se kluky do party s hlavami dolů a pokorou. Ti, kdo mě znají, ví, že nechodím pro ostré slovo daleko a raději kritizuji, než chválím. I toto museli přijmout. Myslím, že se to podařilo. V kádru je nyní 16 hráčů. V tom vidím ten největší pokrok.