Hráč 26. kola Martin Vaňátko vzpomíná na kliďase Tomáše Řepku!

18.06.2015 18:22 Václav Prokůpek

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 26. kole a z vašeho hlasování vzešel jako vítěz osmadvacetiletý obránce a útočník Slavoje Mýto "B" Martin Vaňátko. Hráč, který do Mýta dojíždí z Prahy, kde bydlí a trénuje přípravku pražské Slavie U - 7. Tento původně brankář a nyní i střelec TJ Slavoj Mýto fotbalem žije a ke kraji kolem Mýta a Cheznovic má fotbalista z pražských Stodůlek blízko již od malička a nejraději by dle vlastních slov: "Rád bych chytal za Mýto A a branky dával za Mýto B." Je příkladem, že někdy ve sportu pomůže i náhoda, to když svojí brankou na hřišti Příkosic poslal místní Čechii do okresního přeboru. Přesně tu Čechi, která mu na podzim nasázela pět branek a on se nechal vykartovat a osm zápasů nesměl hrát. Nyní dvakrát zachraňoval mýtskou rezervu v 1.B třídě a povedlu se mu to!

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

V kolika letech a kde jste začínal s fotbalem?

"V šesti letech v Sokolu Stodůlky jsem šel automaticky do branky."

A jak se kluk z Prahy dostane do Mýta u Rokycan?

"Jezdil jsem na letní dětské tábory do Cheznovic, nejprve jako dítě, pak jako vedoucí a chodili jsme si zahrát s mítními fotbalisty. A najednou jsem začal do Cheznovic jezdit každý týden na zápasy a hrát za místní FC."

A z Cheznovic vedla přímo cesta do Mýta?

"Ale kdepak prošel jsem Cheznovice, odkud jsem šel do třetiligového Králova Dvora, později do divizního Hořovicka, abych se znovu vrátil do Cheznovic a s kamarádem a spoluhráčem, také výborným trenérem Robertem Fišerem jsem se dostal do Mýta. V rezervě si hodně rozumím s trenérem Hatinou, máme podobný pohled na fotbal."

Přesto jste se i z Mýta na chvíli odporoučel do SK Hvozdnice. Kde jste chytal za známým spoluhráčem - stoperem?

"Ano, prostě jsem si rozumněl coby gólman s ohromným klidným hráčem SK Hvozdnice, který tam hrál coby stoper - budete se divit - Tomáš Řepka a musím říci, že jsem toho kluka poznal jako vynikajícího chlapíka a klidného hráče. Prostě úplně jinak, než je jeho obvyklý mediální obraz."

To je zajímavé, ale naši čtenáři vás zvolili hráčem kola nikoliv coby brankáře, ale jako hráče, dokonce střelce branky do sítě příkosické Čechie. Co vy na to?

"Během nucené pauzy, když jsem byl v trestu, tak začal výborně za Mýto chytat Milan Špicl a trenér Hatina se rozhodl mě pro moji rychlost nasadit do útoku proti Volduchám a já dal dvě branky, kterými jsem otočil zápas právě proti Volduchám a vyhráli jsme v zápase o záchranu 2:1, proti Příkosicím jsem dával branku po střele Jiřího Hereita, kdy se ke mě dostal balón a já ho dorazil do sítě! A opět to byl zápas o záchranu. Mimochodem, za ten gól a sestup Příkosic se vám pane redaktore Prokůpku omlouvám. Jestli se nemýlím, tak vy jste za Příkosice hrával."

Děkuji za omluvu, ale jednak je to před více než dvaceti lety a jednak si myslím, že se Příkosice brzy do krajské soutěže vrátí. Spíše se zeptám vás na vaše cíle?

"Trénuji přípravku Slavie Praha U - 7, ta práce s mládeží mě ohromně baví. Navíc moderuji plesy a sportovní akce a ještě navíc mám zajímavou práci, dělám zvukaře a nahrávám audionahrávky pro nevidomé. Takže cíle mám i životní a nikoliv jen fotbalové, ale vždy říkám, že jednou bych chtěl dosáhnout ideálního stavu, kdy bych za áčko Mýta chytal a za béčko dával branky."

Proč zrovna jste stále spojován s postem brankáře, když trenér Hatina vyzdvihuje vaši rychlost?

"No na rychlost si stěžovat nemohu a díky projektu fotbalunas.cz jsem nyní znám díky třem brankám při důležitých zápasech - tedy spíše jako střelec. Víte nikdy jsem nebyl technický typ hráče, takže jsem musel buď chytat a nebo dávat branky."

Byli prý chvíle, kdy jste chtěl s fotbalem skončit?

"Dokonce musel, jako dítě mě coby brankáře Zličína zranili a já fotbalu musel na chvíli nechat a hrál jsem hokejbal, kde jsem měl více chráněné nohy chrániči a připadalo mě to při hokejbale bezpečnější, než při fotbale. A pak jsem měl etapy života, kdy jsem si nerozumněl s trenéry a musel jsem od někud odejít. Asi to znáte?"

Až moc dobře! Kdo vás v důležitých momentech vašeho života držel takříkajíc nad vodou?

"Chtěl bych opravdu poděkovat svým rodičům, kteří mě vždy v důležitých chvílích mého života pomohli. Opravdu, bez nich bych určitě nemohl fotbal hrát a věnovat se mládeži a trénování. Pomáhali mě s vybavením a podporovali moje aktivity, nejen sportovní."

Chtěl by jste do Mýta někoho pozdravit, na kom vám záleží?

"V Mýtě je dobrá parta a také dobré vedení klubu - áčko postoupilo do krajského přeboru, béčko udrželo krajskou soutěž. Vážím si trenéra Hatiny a úžasných výkonů brankáře Milana Špicla."

Autor: Václav Prokůpek