ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - Góly moc nedávám, proto je každý z nich trochu kuriózní, říká obránce Zdeněk Lanta

Deštenský Zdeněk Lanta odehrál proti Rokytnici velmi povedený zápas. Druhému celku přeborové tabulky pomohl k vysoké výhře nejen spolehlivou prací v defenzivě, ale také gólem, jež vsítil b závěru úvodní dvacetiminutovky. Díky výbornému výkonu na hřišti tak získal v hlasování fanoušků titul Nejlepšího hráče 16. kola. V rozhovoru skromný obránce prozradil například to, jak vypadá kabina Deštného před zápasem nebo kdo je jeho fotbalovým vzorem.  Nezapomněl však poděkovat ani věrným fanouškům, kteří jeho celek horlivě podporují.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Deštné v sobotním zápase rozstřílelo Rokytnici v poměru 8:2. Jak byste utkání zhodnotil?
Bylo to dost složité utkání, a to zejména kvůli hroznému počasí, které panovalo. Za stavu 1:1 se nám navíc zranil gólman a do branky musel jít Honza Ježek, což je útočník. Proto jsem si říkal, že to asi nedopadne dobře. Ale paradoxně jsme začali hrát aktivně a soupeře moc nepouštěli k naší brance. Podařilo se nám dát i pár gólů a vše se v dobré obrátilo.
Zmínil jste nepříznivé podmínky, které duel provázely. Jak se ve špatném počasí hrálo Vám osobně?
Mně osobně to příliš nevadilo. My jsme kluci z hor a na takové počasí jsme zvyklí. Štvalo mě jen to, že jediné kaluže na hřišti byly právě na levé straně obrany, kde jsem se v prvním poločase pohyboval.
Na hřišti padaly branky už od samého úvodu. Váš přesný zásah z 18. minuty zajistil Deštnému vedení 2:1. Mohl byste tuto gólovou situaci popsat z Vašeho pohledu?
Kapitán Petr Drapák zahrál perfektní roh na zadní tyč, kde Honza Kánský, podle mě nejlepší hráč na hřišti, hlavičkoval balon zpět před branku, kde jsem v tu chvíli byl. A jak to v minulém kole popsal spoluhráč Lukáš Macháček, prostě jsem to kopnul do branky.
Vzpomenete si na svůj předchozí gólový zápis? Obránci se přece jen do střelecké listiny nezapisují až tak často.
Já moc gólů všeobecně nedávám. Myslím, že tohle byla moje třetí branka v sezóně. Předtím se mi podařilo dát dva góly proti Slatině, oba hlavou po standardních situacích. Žádná paráda, ale platily.
Podařilo se Vám v průběhu sportovní kariéry vsítit nějakou branku netypickým nebo kuriózním způsobem? A vybavíte si svou nejhezčí trefu?
Jak jsem řekl, moc branek jsem v životě nedal, snad někdy v žáčcích ještě trochu. Pak mě ale dali do obrany a byl jsem na hřišti hlavně od toho, abychom branky nedostali. Pamatuju si, že v dorostu jsem z půlky vymetl šibenici v Týništi, ale tenkrát to asi zařídil vítr, protože bych tam normálně ani nedokopl. Jinak bych řekl, že každý můj gól je trošku kuriózní, protože jich opravdu dávám málo.
Hrajete na pozici obránce. Líbil se Vám tento post už odmalička, nebo jste postupně vyzkoušel všechna místa v sestavě?
V první řadě si hráč moc nevybírá, kde bude hrát. To trenéři musejí poznat, kam hráče postavit. Já začínal jako žáček v útoku, ale pak jsem putoval do obrany. Celkem mi to vyhovuje, jako krajní obránce mám v našem stylu hry celkem často balon. Jinak jsem hrál už všude, jednou jsem se dokonce ocitl i v bráně. Ale tam bych hrát nechtěl. Jinak je mi to jedno. Pro mě je důležité, s kým jsem na hřišti a ne tak úplně kde.
Většina hráčů má svůj velký fotbalový vzor, k němuž vzhlíží. Máte nějaký i vy?
Vždycky se mi hodně líbil Tomáš Rosický, strašně inteligentní fotbalista. Já teda takový nejsem, ale obdivuju ho. Jen je škoda té smůly, co ho provází.
Kdo je naopak Vaším největším fanouškem?
Tohle je dost záludná otázka, na mě osobně se vlastně nikdo dívat nechodí, takže těžko říct. Po tomhle rozhovoru se to ale možná změní.  Ale každopádně bych tímto rád poděkoval všem deštenským fandům, zejména té hrstce, co si našla cestu v tom hrozném počasí minulý týden a přišli nás podpořit, a zároveň i těm, co jezdí na naše venkovní zápasy. Té podpory si moc vážíme.
Říkáte, že to, s kým hrajete, je pro vás hodně důležité. Jak byste popsal deštenskou kabinu? Kdo je před zápasem největším kliďas, kdo naopak nervák, kdo dokáže kabinu nejvíc vyburcovat, kdo pobavit a odlehčit vtipem?
Před zápasem jsme klidní asi všichni. Nikdo tam neplaší, snad kromě trenéra. Ten je asi nejvíc nervózní ze všech. Zároveň je to pěkný nervák, ale je i tím, kdo nás dokáže vyburcovat a namotivovat. Zkrátka správný trenér. Vtipem nejvíc oplývá asi Dan Fidler. V zápase ve Voděradech jsem dostal kapitánskou pásku, když Petr Drapák střídal, a po zápase mě Dan poslal podepsat zápis. Jenže on se dneska už nepodepisuje. Výraz rozhodčích ve chvíli, kdy jsem naklusal k nim do šatny, asi jen tak nezapomenu, celá kabina se dobře pobavila. Nejlepší jsou ale jeho improvizované pokřiky při vyhraném zápase, díky Dane.
Vaším největším koníčkem je evidentně fotbal. Máte čas i na nějaké jiné záliby, kterým se věnujete ve zbytku volného času?
Volného času bohužel moc nemám, protože jsem dost pracovně vytížen. Ale pokud nějaký zbyde, trávím ho hlavně se svými přáteli a rodinou. Snažím se dělat i další sporty. Občas se najde čas i na trochu kultury a cestování.
Vraťme se zpátky k okresnímu přeboru. Po dvou jarních kolech máte šest bodů a vynikající skóre 13:2. Co byste vyzdvihl na hře Vašeho týmu, čím ničíte své protivníky?
Snažíme se hrát kombinační fotbal, máme na krajích dost rychlé hráče a uprostřed zkušené borce, co tomu dávají myšlenku. Asi ideální stav. Hlavně se nám podařilo proměňovat šance, což nám v minulosti až tak nešlo. Bodují ale i všichni za námi. A narovinu, ty těžší zápasy nás teprve čekají, tam se ukáže, jak na tom jsme.
V příštím kole hrajete s Javornicí, která bude hodně nebezpečným soupeřem. V čem je podle Vás tento protivník silný a jak se na něj připravit?
Na podzim jsem proto Javornici nehrál, ale co zatím vím, tak je to velice houževnatý soupeř. Hraje hodně důrazně a tvrdě, a to platí na každého, nás nevyjímaje. Možná se nabízí říct, že na nás obzvlášť. I jejich hřiště nepředurčuje zrovna k technickému fotbalu, ale věřím, že to zvládneme a budeme zase o krok blíž našemu cíli.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.