Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
FOTO: Slavia obrat dokonat nestihla, v Edenu jen remízovala s Olomoucí
Stále více uživatelů přispívá zasíláním fotek nebo reportáží! Přidejte se i vy
HVĚZDY V PRALESE: Václav Kadlec vládne krajskému přeboru, přidal další čtyři góly

Fotbal jsem vyhledával i v zimě, nechtěl jsem vykynout, komentuje poctivou zimní přípravu žirovnický Roman Hřib

07.04.2016 23:37 Tomáš Dlouhý

Důrazný hráč, který dokáže rány rozdat i přijmout. Kopal šest let v Rakousku, kde si zahrál proti řadě bývalých profesionálních fotbalistů. Teď válí v modrobílých barvách Slavoje Žirovnice. Řeč je o Romanu Hřibovi, který podruhé v krátké době získal vavříny za vítězství v anketě Hráč kola. Romana jsme zahrnuli další porcí otázek, na které ochotně odpověděl. Jak zkušený fotbalista trávil zimní fotbalovou pauzu, kdo má hlavní slovo v žirovnické kabině a mnoho dalších zajímavostí z fotbalového života hvězdy kola se dozvíte po přečtení následujícího rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Romane, jsi prvním hráčem Poutník ligy, který v naší anketě uspěl podruhé. Co na to říkáš a jak si prožíval souboj s božejovským Pavlem Kubů, se kterým jste se přetahovali o vítězství?
To jsem netušil, je to hezký. Opravdu prožíval, vždyť v úterý měl Pavel asi 1% hlasů a pak vystřelil nahoru, dokonce byl asi 2x přede mnou, to byla fakt sranda!
Souhlasíš s názorem, že procenta u hráčů v sestavě kola tuto anketu zatraktivnila? Jsi soutěživým typem člověka?
Myslím, že ano. Ukazuje to stav a zároveň to schovává počet hlasů a tím je to napínavé. Jsem, nerad prohrávám, ale i prohra ke sportu a životu patří. Pak je potřeba prohru pochopit a nějak ji vyhodnotit.
Hraješ za Žirovnici, kam si přišel v závěru podzimu. Jak zatím hodnotíš své působení ve Slavoji, jsi tu spokojený?
Tak to by měl zhodnotit asi někdo jiný. Co se týká zápasů, zatím jich bylo opravdu jen pár, ale moc se mi tu líbí, stadion a hřiště je parádní.
Jsou za námi dvě jarní kola, Žirovnice hrála dvakrát doma. Po výhře nad Plačkovem se očekávala výhra proti průměrné Červené Řečici, ta však nepřišla. Čím si vysvětlit, že jste za stavu 1:0 oslabeného soupeře nedorazili a v závěru málem přišli i o bod? Panovalo po zápase v kabině velké rozčarování?
Podle mě nám chyběl klid na balonu, hrozně jsme to flákali dopředu, zbytečně. Soupeř bojoval, hrál důrazně a bod si za to zasloužil. My výhru ne. Rozčarování ani ne, ale byla to škoda, mohlo se pro výhru udělat víc, chyběla chuť vyhrát.
Kdo má v žirovnické kabině hlavní slovo, je tam nějaký hecíř či přirozená autorita, která spoluhráče burcuje? A jaká je tvá pozice u týmu, snažíš se třeba mladým hráčům předávat zkušenosti?
Tak určitě Poky a nový trenér Goga. Snažím se klukům říkat, že není potřeba hrát každý balón dopředu, ale asi to chce čas, máme opravdu mladý kolektiv.
Jak si prožíval zimní fotbalovou pauzu? Jsi spíš hráčem, který je rád, že si od fotbalu může chvíli oddechnout nebo by jsi nejraději hrál pořád? Co pro tebe vlastně fotbal znamená a holduješ i jiným sportům?
Nemám pauzu rád, vyhledával jsem fotbal. Po sezoně jsme chodili s bráchama a kamarádama v ČB hrát proti “A” dorostu Dynama a to byla jízda. Pak jsem chodil s místními zkušenými borci každou středu do haly a jednou týdně spinning, nechtěl jsem vykynout v zimě. Co fotbal znamená? Prostě ho mám rád. Jinak mě baví tenis, hokej a beachvolejbal.
Co zimní příprava, připravoval si se na jarní část soutěže poctivě nebo jsi to nijak nehrotil? Jak často v Žirovnici trénujete a kolik se vás na tréninky schází?
Rozhodně poctivě a rád. Mám rád zátěž. Trénujeme 2 x týdně, když se běhá, je to horší (smích), jinak chodí 12-15 lidí, to je dobrý. Když jsme hráli první přátelák proti Brkařům (Počátky, pozn. autora), tak jsem byl tak natěšený, že jsem byl zralý na 4 červený katry…
Pojďme se ještě vrátit do minulosti. Ty jsi odehrál šest sezon v Rakousku. V jakém týmu si působil, v jaké soutěži a byl tam s tebou ještě nějaký Čech či zahraniční hráč?
V roce 2006 jsem odešel do Langensteinu. Tam jsem byl necelé dva roky s Petrem a Pavlem Janouchů z Milevska. Pavel dřív byl v kádru Slávie, super gólman a Petr, to byl fantastický záložník. Pak odešli a já si přivedl gólmana Tomáše Růnu, se kterým jsem vyrůstal v Dynamu. To byla I.Klasse. Pak jsem byl v Galspachu, tam si mě vzal Růny na oplátku, byli jsme tam rok. Potom si mě vyhlídli vedle v Buchkirchenu, tam jsem byl sám. A po pauze doma jsem se dostal do SV SANDL, kde jsem byl přes 3 sezony, tam jsem si vzal Honzu Bártů, pak Davida Ryneše, všichni se mnou hráli v Dynamu. To už byla 2.Klasse. Dál tam hráli Maďaři a Turci, občas Slováci. Za zmínku ligových hráčů stojí, co jsem potkal - Honza Maroši, Láďa Fujdiar, Michal Brozman, Tomáš Řehoř a Tomáš Maruška, až na Marošiho všichni z Dynama ČB.
V minulém rozhovoru jsi zmínil, že jsi byl nadšený z prostředí, z fanoušků. Jezdili s vámi fanoušci i na venkovní zápasy? A jak se ti v bouřlivé atmosféře hrálo, nechybí ti to teď trochu?
Samozřejmě. Fanoušci se skládali hlavně z hráčů rezervy, která vždy hrála před námi, pak rodiče, kamarádi a partnerky kluků. Fakt to byla pecka. Hrálo se dobře, pomáhalo to vyburcovat nás. Je to škoda, že to tu neni, ale tam se prostě fotbalem na vesnicích baví.
Kdyby si měl vybrat jeden nejlepší a naopak nejhorší fotbalový zážitek, jaký by to byl?
Tak spoustu nejlepších jsem napsal minule, nejhorší asi když jsem se nedostal v žácích a pak v dorostu do kádru Dynama a nebylo to kvůli výkonnosti…
Máš nějaké životní či sportovní motto?
Ani ne, ale dělám věci tak, jak by se mi líbilo, aby je dělali i ostatní.
Jaká je tvá nejlepší a nejhorší vlastnost?
Ty jsi jak ženská (smích).
Máš nějaký nesplněný klukovský sen?
Asi ne, žiju v realitě a jsem spokojený.
Autor: Tomáš Dlouhý

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.