Fotbal v Rakousku jsem miloval, říká Roman Hřib, nová akvizice žirovnického Slavoje

Anketě o Hráče kola Poutník ligy nyní vládnou fotbalový třicátníci. Po trojlístku zkušených hráčů Maratonu, kteří anketu ovládli v minulých týdnech, tentokrát fanoušci poslali nejvíce hlasů dalšímu z fotbalových matadorů. Z prestižního ocenění se ve 12. kole může těšit Roman Hřib (31). Ten, stejně jako vítěz ankety z minulého kola, pelhřimovský Zdeněk Pahr, zažil krásné fotbalové roky v Rakousku. Nová akvizice rezervy žirovnického Slavoje se v novém prostředí aklimatizovala velmi rychle. Odchovanec Dynama České Budějovice podal na pozici stopera v zápase proti Kamenici nad Lipou B kvalitní a spolehlivý výkon, čímž pomohl svému týmu k jednoznačnému vítězství. Co na sebe zkušený fotbalista prozradil, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Romane, můžeš se čtenářům blíže představit?
Jmenuji se Roman Hřib, všichni mi říkají Hříbek. Pocházím z Českých Budějovic. Mám dva mladší bratry, oba hrají fotbal za Hodějovice (okres ČB). V Žirovnici stavím s partnerkou dům. Pracuji jako obchodní a technický poradce ve firmě HENKEL ČR, mám na starosti prodej Ceresitu a Pattexu v jižních Čechách a na Vysočině.
Jaké byly tvé fotbalové začátky? V jakém klubu a v kolika letech si začínal?
Začínal jsem v 7 letech v SK Dynamo ČB jako brankář, trénovali jsme na hlavním stadiónu na Střeleckém Ostrově.
Ty jsi v žirovnickém Slavoji novým hráčem. Můžeš prozradit, odkuď si do Žirovnice přišel a jak se angažmá ve Slavoji zrodilo?
Vodím kluka Eliáška do přípravky a občas s nimi i hraju na tréninku, tak se mě ptali, jestli bych nechtěl hrát taky v Žirovnici, druhý den bylo hostování hotové. Předtím jsem hrál krátce v Nové Vsi – Brloh (1.A třída českobudějovicka) po návratu z Rakouska.
Odehrál si za nový klub zatím dva zápasy. Premiéra byla neúspěšná, když jste od Maratonu dostali solidní nakládačku. V čem byl v tomto zápase největší problém?
První půle nebyla hrozná, měli jsme i dvě šance, darovali jsme dva góly. V druhé půli se hra otevřela a já vzadu nestíhal házet lasa na útočníky. Maraton má velmi zkušené fotbalisty, kteří naše zaváhání potrestávali.
Tvůj druhý duel za modrobílé, to už byla jiná písnička. Překvapil tě výborný výkon týmu v souboji s kvalitním mužstvem Kamenice B?
Povedl se začátek zápasu, dali jsme góly a hrálo se v klidu. U soupeře hrál jediný hráč s č. 8 skvěle (Vilém Kupka, pozn. autora).
Ty jsi v tomto zápase vstřelil premiérovou branku v novém působišti. Bude nějaké zápisné a jak by si branku popsal?
Byla to první standartka v zápase. Vzpomněl jsem si na kamaráda Siviho (Tomáše Sivoka), který z Kamenice pochází, že bych ho mohl napodobit. Z rohu mě Mates trefil do šišky a spadlo to tam… Hned po zápase jsem dovezl basu kozlíka(smích).
Za výborný týmový výkon byli hned tři hráči Slavoje nominováni do ideální sestavy kola. Věděl jsi o své nominaci a překvapilo tě hodně vítězství v anketě?
Vůbec nic jsem netušil. V pondělí jsem pískal přípravku a někdo to tam naznačoval, ale nevnímal jsem to. Ve středu mi to psal právě střelec a trenér Poky a byl jsem příjemně překvapen, měl jsem radost. Spoluhráči hráli skvěle, o to víc mě vítězství překvapilo!
Nyní zajíždíte na půdu posledního mančaftu soutěže. S jakou taktikou do Hořepníka pojedete a nehrozí třeba podcenění soupeře?
Protože pocházím z ČB, vůbec neznám tento region ani soupeře, ale jedeme pro 3 body a rádi by jsme od respektovaného soupeře nedostali gól.
Hraješ na pozici stopera. Jaké jsou tvé fotbalové přednosti a jsou ti vlastní i jiné posty nebo jsi zvyklý hrát pouze v obraně?
Začínal jsem v Dynamu v bráně, ale od starších žáků hraju. Hrával jsem i mozek, ale to je dávno (smích). Určitě čtení hry, poziční hra a hra hlavou. Dál rád přijímám a rozdávám rány (smích).
Jaký je tvůj nejhezčí fotbalový zážitek a na který zápas nejraději vzpomínáš?
Je jich víc.. V mladších žácích jsme vyhráli neoficiální mistrovství republiky v Šumperku, v semifinále jsme porazili Viktorku Plzeň s Limbou a ve finale jsme porazili Spartu 0:1, gól dal Sivi samozřejmě hlavou. Hned na to jsme vyhráli turnaj v Itálii – Rimini, kde byly italské a španělské týmy. Dále vzpomínám na fotbalovou školu Ivo Viktora, která se konala v Olešníku. Trénovali jsme právě s Ivo Viktorem, Masopustem, Panenkou, Dobiášem… Byl tam ze současných ligových i Lafík (David Lafata), který z Olešníku pochází. Pak jsem v dorostu jezdil na Fotbalovou školu Jana Suchopárka do Karlových Varů. Na oba ročníky, kde jsem byl, jsem si vydělal na brigádách po stavbách. První rok tam byl Steve (Karel Poborský) a Honza Suchopárek. Bylo to asi týden po Euru 2000, tak Steve chválil Collinu (smích). Další ročník tam byl s Honzou Suchopárkem Pavel Kuka. Dal mi lepáka, když jsem mu na tréninku dvakrát zahrál na housle (smích). Oba ročníky trénoval Miloš Beznoska a Franta Jakubec, bylo to skvělý, profesionální týden se vším. Dále si vzpomenu na tým SKP ČB, se kterým jsme jednoznačně vyhráli krajský přebor dorostu a postoupili do divize. Pak se náš tým rozutekl po kraji, protože chlapi tam nejsou, mě si vybrala TJ Akra z českobudějovického krajského přeboru. A nejčerstvější vzpomínky mám na posledních 6 sezon v Rakousku, tam jsem to miloval, skvělý lidi, na zápasech 200-500 lidí fandilo, měli bubny, trumpety a vlajky. Každý mančaft svůj FanClub… Měl jsem tam skvělou pozici.
Máš nějaký předzápasový rituál, jsi pověrčivý?
V den zápasu skoro nic nedělám, třeba se jen projdu v přírodě, jen snídám, pak už nejím. Musím mít na trénink i zápas naleštěné všechny kopačky, bez toho bych na hřiště nemohl, styděl bych se. Jinak pověrčivý nejsem…
Kam by jsi se chtěl v životě podívat a proč?
Chtěl bych se podívat do Skandinávie na tu krásnou přírodu a fotbalově na El Clásico.
Jak si představuješ ideálně strávený den?
Někde v přírodě s rodinou, delší procházka, dobrý oběd…
Sleduješ portál fotbalunas.cz? Líbí se ti tento projekt a je třeba něco, co ti na webových stránkách chybí?
O tomto serveru jsem nevěděl, ale stanu se jeho fanouškem (smích).

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.