Davide, gratuluji k vítězství 5:2. Jak byste zhodnotil zápas v Třebařově? Skóre vypadá jasně, ale po první půli to bylo 1:1 a drama pokračovalo i po přestávce.
Děkuji, byly to pro nás nesmírně důležité body. Do zápasu jsme vstoupili skvěle – hned z první střely jsme šli do vedení a zanedlouho vybojovali penaltu. Bohužel náš ostrostřelec Filip Roshan ji tentokrát neproměnil. Postupem času jsme pak nebojovali jen se soupeřem, ale i s náročným terénem. Kupily se nepřesnosti v kombinaci a nedařilo se nám vytvářet vyložené šance. A ty, které jsme si vypracovali, jsme trestuhodně zahodili. Gól na 1:1 byl pak učebnicovým příkladem pravidla „nedáš, dostaneš“.
Třebařov hned po přestávce dokonce otočil na 2:1. Co se v tu chvíli dělo na hřišti? Jak moc vás tento moment nakopl k obratu?
Věřte nebo ne, byli jsme celkem v klidu. Věděli jsme, že máme ještě spoustu času na to, abychom výsledek zvrátili v náš prospěch. Stačilo se vyvarovat hloupých chyb v obraně a udržet nastolené tempo. Věřili jsme své hře.
V závěru utkání jste pak během pěti minut vstřelil dva góly. Který z nich byl pro vás důležitější, nebo technicky náročnější?
Abych byl upřímný, oba góly jsem doklepával asi z půl metru, takže nominaci na Puskásovu cenu za gól roku asi nečekám (smích). Ale důležitější byl rozhodně ten první na 4:2. Ten nás definitivně uklidnil a zlomil odpor soupeře.
Březová v zápase ukázala velkou ofenzivní sílu. Pracujete na produktivitě v tréninku hodně, nebo si to v Třebařově prostě „sedlo“?
My si gólových příležitostí vytváříme pravidelně hodně, ale často v koncovce vyhoříme. Tentokrát nám tam toho spadlo víc, ale i tak – kdyby bylo skóre v náš prospěch ještě vyšší, nikdo by se nemohl divit. Stále je na čem pracovat.
Vaše góly přišly v 76. a 81. minutě. Kde jste v sobě vzal v závěru tolik sil? Zdálo se, že máte víc energie než domácí obránci.
Jako celek máme po zimě slušně naběháno a věřím, že z téhle kondice budeme čerpat až do konce sezóny. I když zrovna u mě je to paradox – z tréninku jsem na nějakou dobu vypadl a asi pět minut před prvním gólem jsem si dokonce říkal o střídání. Naštěstí to trenér nechtěl ani slyšet a nechal mě na place. Vyplatilo se to.
V týmu máte vyhlášené střelce jako Filipa Roshana nebo Karla Dürra, přesto jste tentokrát zářil vy z pozice levého obránce. Jak k těm situacím došlo?
Jako bek se dopředu moc nedostávám, ale trenér mě posílá na standardní situace. Občas se ke mně ten míč odrazí a něco mi tam spadne. V Třebařově to nebyl jiný případ – byl jsem ve správný čas na správném místě.
V zápase se trefili hned čtyři různí hráči. Je to největší síla Březové, že soupeř nikdy neví, na koho si dát dřív pozor?
Samozřejmě. Je to pro nás klíčové vědět, že když někdo z ofenzivy vypadne nebo nemá svůj den, dokáže ho zastoupit někdo jiný. I ti „netradiční“ střelci z defenzivy.
Vítězství 5:2 venku je skvělé pro sebevědomí. Jaké jsou ambice Březové v letošním ročníku 7. ligy?
Po nepovedeném podzimu jsou naše ambice střízlivé. Nejdůležitější bylo zachytit začátek jara, abychom se netrápili na chvostu tabulky. Soutěž už asi nevyhrajeme, ale chceme skončit na co nejvyšším místě a bavit fanoušky fotbalem.
Bude po takovém výkonu následovat nějaký speciální příspěvek do týmové pokladny?
Naštěstí povinnost „přispět“ začíná až u hattricku, takže pokladník mě tentokrát nechat být (smích). Ale blíží se moje narozeniny, tak to v příspěvku do kabiny zohledním. Přece jen se dva góly u obránce nevidí každý den.
Co byste vzkázal fanouškům, kteří vás přijeli do Třebařova podpořit?
Naši fanoušci jsou fantastičtí. To, že za námi jezdí v tak velkém počtu i na venkovní zápasy, už je u nás v Březové pravidlem a nemůžeme si to vynachválit. Chtěl bych jim za celou kabinu veřejně poděkovat. Jsou naším dvanáctým hráčem!