Václave, gratulujeme k ocenění Hráče kola! Jak jste si užil zápas proti Velkým Hošticím?
Děkuji. Po sobotním Dni obce, kterého se – až na pár výjimek – zúčastnil celý tým, jsme se necítili úplně ve formě. Do zápasu jsme ale šli s cílem vyhrát. I když začátek nebyl z naší strany ideální, náš výkon postupně rostl.
V první půli jste měli převahu, ale dlouho jste se nemohli gólově prosadit. Co podle vás rozhodlo, že se to zlomilo těsně před poločasem?
Nám se vždycky špatně hraje do zatažené obrany – neumíme hrát do plných. Silní jsme hlavně v situacích, kdy můžeme jít do otevřené obrany a zakládat rychlé protiútoky. Velké Hoštice byly hodně zatažené, my drželi míč, ale chybělo tomu zakončení. Naštěstí jsme se těsně před poločasem konečně prosadili. Upřímně jsme si ale v tu chvíli zasloužili vyšší vedení než 1:0 – zahodili jsme několik dobrých šancí.
Do druhého poločasu jste vstoupili jako uragán. Co vám trenér říkal v kabině? Pomohla nějaká speciální motivace?
Věděli jsme, že soupeř je pořád ve hře, a že musíme přidat druhý gól, abychom zápas zlomili. Nesmíte soupeři příliš dlouho nechávat naději, že může bodovat. Vlezli jsme na ně hned od začátku a během pár minut dali tři góly.
Vy sám jste se podílel na třech gólech – jednu branku jste dal a u další jste se podepsal střelou, která prošla brankáři mezi nohama. Který moment vám udělal největší radost?
Největší radost mi asi udělala asistence na gól na 1:0. Nemohli jsme se dlouho prosadit a tlak rostl. Naváděl jsem si míč po levé straně, zasekl ho na střed a centrem našel Vojtu Vaňka, který krásně hlavičkoval k tyči.
Váš zásah na 7:0 byl opravdu výstavní. Věděl jste hned, že chcete zakončit právě takhle, nebo to byla improvizace?
Získal jsem míč po špatné rozehrávce soupeře. Věděl jsem, že napravo mám ještě jednoho spoluhráče, ale věřil jsem si a vystřelil zpoza vápna k levé tyči pod břevno. Úplná šibenice to nebyla – spíš bych řekl, že měl brankář špatné postavení.
Zvenčí to vypadalo, že jste si zápas opravdu užívali. Bylo to tak i na hřišti?
Zápas byl nakonec pohodový, protože jsme hned zkraje druhé půle vedli o několik branek. Myslím ale, že se většina z nás těšila na závěrečný hvizd – dozvuky sobotní noci byly přece jen znát.
Velká Polom letos předvádí solidní výkony. Jak hodnotíte jarní část sezóny z pohledu týmu i vás osobně?
Bodově jsme byli úspěšnější na podzim. Do jara jsme nevstoupili ideálně a naše výkony byly jako na houpačce. Ztráceli jsme body s týmy, které jsme podle papírových předpokladů měli porazit. Soutěž ale byla brzy rozhodnutá, takže jsme hráli už jen o co nejlepší umístění – a to se nakonec povedlo.
Co podle vás stojí za tím, že se vám teď tak daří – včetně vysokého vítězství 7:1?
Těžíme hlavně z toho, že u nás nebývá moc změn v přestupových obdobích. Tým je stabilní, dobře se známe a víme, co od sebe čekat.
Jak vnímáte atmosféru v týmu? Je cítit, že vás fotbal baví a držíte spolu?
Parta je skvělá. Máme mladý tým, hodně se nasmějeme, ale zároveň umíme v tréninku pořádně máknout. A o tom to je.
Co pro vás osobně znamená být vyhlášen Hráčem kola? A plánujete to nějak oslavit?
Samozřejmě to potěší, ale žádnou oslavu na návsi s fanoušky nechystám.
Když se ohlédnete za celou sezónou, co vám nejvíc utkvělo v paměti? Byly nějaké klíčové momenty?
Asi jako každý tým jsme bojovali se zraněními. Vždy si říkám, jak by sezóna vypadala, kdybychom mohli hrát všechny zápasy kompletní a bez výpadků hráčů. To je věc, která se nám bohužel nevyhnula.
Jaký máte program po sezóně? Bude úplné volno, nebo si fotbal vezmete i do pauzy?
Čas s dětmi, milování s manželkou, popíjení se sousedy, golf a kolo s přáteli. Prostě to, co vždycky – jen ve větší míře.
Kdy vám začíná příprava a s jakým cílem do ní půjdete? Čekají vás přátelské zápasy nebo soustředění?
Začátek přípravy neprozradím – aby soupeři nekopírovali. Příprava bude o doplnění sil a zapracování herních návyků.
A co příští sezóna? Máte už v hlavě nějaké týmové cíle nebo osobní ambice?
Do nové sezóny půjdeme s tím, že se chceme zlepšit a třeba skončit ještě lépe než letos, kdy jsme byli třetí. Nikdy jsem nebyl příznivcem toho, že se před sezónou vyhlašuje útok na postup – to většinou nedopadne dobře. Hrajme fotbal nejlépe, jak umíme, a ono to třeba jednou přinese ovoce.
A moje osobní ambice? Vždycky jediná – pomoct týmu být lepší.