Filipe, po zápase s Kopaninou B vás trenér Vališ vychválil za několik skvělých zákroků. Vybavíte si ten nejdůležitější moment utkání z vašeho pohledu?
Ano, na tréninku si pak dělal srandu, jestli to s tou chválou nepřehnal. Každopádně si vybavuju krásnou střelu soupeře pod břevno chvíli před poločasem, za stavu 2:0. Jsem rád, že jsem tím mohl kluky podržet. Zásadní byl ale gól na 3:0, tam už jsme všichni cítili, že bychom to mohli zvládnout vítězně.
Bylo pro vás složitější zůstat soustředěný za stavu 4:0, kdy už to vypadalo rozhodnutě, nebo právě v prvním poločase, kdy se zápas teprve lámal?
Těžko říct. Na začátku se do zápasu člověk potřebuje nějak dostat – ideálně lehčím zákrokem nebo povedenou rozehrávkou. Ale i za stavu 4:0 jsem se snažil být stoprocentně soustředěný, protože soupeř mohl dát tři góly stejně rychle jako my.
Fanoušci vás ocenili potleskem, když jste chytil další těžkou střelu za stavu 2:0. Vnímáte v tu chvíli atmosféru a podporu z tribuny?
Říkám to pořád – v Řeporyjích je skvělé, že lidi chodí na fotbal a podporují nás. Vnímám je, a samozřejmě, chvála vždycky potěší. Na podzim jsme jim toho moc nenabídli, takže teď na jaře jim to chceme vracet. Doma se nám zatím daří, ale čekají nás ještě tři těžké zápasy, každý bod může být klíčový.
Co vám před zápasem s Kopaninou B říkal trenér? Šlo do toho cítit, že byste mohli favorita zaskočit, nebo to přišlo až s průběhem zápasu?
Upřímně si přesně nepamatuju, co nám trenér říkal, ale upozorňoval nás na hráče soupeře, kteří bývají rozdíloví. Favoritem byla určitě Kopanina, ale my jsme je už dvakrát porazili, takže jsme věděli, že to možné je.
Inkasovaná branka přišla až za stavu 5:0. Zlobí vás takový gól jako brankáře, nebo už v tu chvíli převládá radost z jasné výhry?
Nula by zápasu určitě slušela a trochu mě to mrzí, ale mnohem důležitější bylo vítězství. Tabulka je velmi vyrovnaná, takže každý bod hraje roli.
Trenér Melounek po zápase velmi ostře zkritizoval výkon svého týmu. Sledoval jste jeho reakci a jak působily na hřišti emoce soupeře?
Četl jsem jeho vyjádření a bylo znát, že byl hodně rozrušený. Některé reakce mě překvapily – místy to vypadalo, že je to hráčům jedno. Od 70. minuty byli úplně odevzdaní.
Zmiňoval jste, že jste se do branky dostal kvůli tomu, že jste nechtěl běhat. Uvažoval jste někdy o tom, že byste si ještě někdy zahrál i v poli – třeba na tréninku nebo za béčko?
To sedí. Mám pocit, že nohama to ještě jde, ale v poli bych nevěděl, kde stát. Nemám to vůbec navnímané. Na tréninku si občas i brankáři zahrajeme, ale v zápasech to nevidím.
Jak byste zhodnotil výkon spoluhráčů v tomto zápase z vašeho pohledu jako brankáře?
Zápas nám sedl. Po dvou červených na Meteoru jsme museli sestavu překopat, ale bylo cítit, že každý chce uspět. Podali jsme skvělý týmový výkon. Vyzdvihl bych Linhiho (Jan Linhart), který dal hattrick. Skvělá sobota.
Říkáte, že byste se rád posunul do vyšší soutěže. Kdybyste měl říct, na čem teď nejvíc pracujete, abyste se tam dostal, co by to bylo?
Upřímně, nic extra navíc teď nedělám, i když bych se výš dostat chtěl. Občas si jdu zaběhat, ale priority mám momentálně jinde. Po příchodu trenéra Vališe jsme doufali, že budeme hrát o vyšší příčky. Teď je cílem záchrana a na tu se chceme soustředit.