Na soustředění v Liberci jsem rozdal opět kousek radosti, říká hráč kola Petr Vazač

Děkuji. A hlavně děkuji týmu za podporu, bez nich bych se nemohl vykecat do medií. Zápas to byl v první půli takový kostrbatý z obou stran, hlavně tedy z naší to bylo zbrklé a neurovnané, ztráceli jsme mnoho míčů už na půli, soupeř byl všude o krok dřív a snáze se tlačil do zakončení střelbou z dálky. Postupně jsme se srovnávali a také se dostali na dostřel, ovšem útočníci si v první půli vzájemně moc nevyhověli. Ta druhá už byla o něčem jiném, v té už jsme měli navrch.

Byl jsem spokojený nadmíru, celý týden jsem se trápil se zablokovanými zády takže jsem nastoupil v ne úplně dobrém rozpoložení, ale jelikož jsem se téměř po roce vrátil na hřiště po těžkém zranění kolene a teprve od ledna jsem začal trénovat, tak jsem si to prostě nemohl nechat ujít a těšil jsem se na to, zvládnout další zápas, což se povedlo, i díky mému parťákovi Čáďovi se kterým se mi hraje opravdu dobře.

Druhá půle byla od nás o dost lepší, takže ano věřil jsem v to pevně, protože máme v útoku šikovné kličkomrdy, kteří se umí prosadit. Navíc my s Kubáncem máme vzadu jasné heslo "ani myš", to znamená, že jsme soupeře k ničemu nepustili a zahráli jsme si spolu zase skvělou partii stoperského šachu. A když k tomu přidáš i naše nezapomenutelné ofenzivní kvality, tak se v klidu můžeš vydat i na výlet dopředu. Zkrátka "techniku nepropiješ".

Jsem z fotbalové rodiny, takže táta, který mě v přípravce i trénoval. Ono je spíš asi jednodušší vyjmenovat, kde jsem nehrál. Vyrostl jsem na Koháči (Slavii) a pak jsem se vydal rozdávat radost po Jihočeském kraji. Bavorovice, Loučovice (FC Vltava), T. Sviny, Dříteň, Temelín, TJ Vltava, N. Hodějovice, Borek, Úsilné, Lokotka.

Dušan Švento, Leo Messi a Jakub Čada.

Sport, rybaření, chataření, bývalo to i "chalupaření“.

Moje zimní příprava byla rotoped, běh a příprava na návrat po zranění. Završil jsem ji na našem výtečném soustředění v Liberci, které nemá obdoby a na kterém jsem rozdal opět kousek radosti.