Zdravím Petře, gratuluji k výhře? Co na ní říkáte v souvislosti, za jakých okolností k ní došlo? Jak se dneska cítíte?
I já tě zdravím, a děkuji za gratulaci. Popravdě jsem anketu sledoval po očku. Jinak to ani nešlo. (smích) Měl jsem lítačky po doktorech. Děkuji všem, co mi dali hlas. Nejvíc to kupodivu sledoval Marek Wrána (brankař Bohuslavic). Ten mě informoval, jaký je průběžný stav. Dnes se cítím podstatně lépe, než v neděli po zápase. Otoky pomalu opadají a rány se hojí. (úsměv)
Jak jste byl spokojen se svým výkonem v tomto zápase?
Já jsem byl určitě spokojený, celkem se mi dařilo číst jejich hru. Všechny balóny za obranou jsem kupodivu měl. Naběhal jsem po dlouhé době v šestnáctce tolik km, jak snad za celý podzim ne. (smích) Jak říkali kluci, konečně nemiluješ jen brankovou čáru a zaběhal sis. Takže do zranění to bylo super. Ono vždycky se hraje dobře s kluky, co fotbal umí. Více se nahecuješ a chceš je překvapit.
Zaskočil vás něčím soupeř ze Štáblovic?
Popravdě ani ne. Přesně, tak jak hráli, to jsem přesně čekal. Žádní kopači brambor. Výborně technický, rychlý a běhavý tým.
S jakou taktikou jste do zápasu vyrukovali? A dařilo se vám ji plnit?
Defenzivní taktika byla jasná. Nepouštět je do tlaku a opravdu přistupovat k hráčům na 100% a nenechat je dýchat. Opravdu se nám to dařilo. Takhle nějak jsme tři roky zpět zaskočili Píšť. Udělali jsme před zápasem trochu vítr s Thomsičem (David Thomas) v kabině, a musím říct, že si to kluci vzali k srdci a zápas fakt odmakali. Do stavu 0:1 plnili vše, co jsme si řekli. Pak už jsem zbytek neviděl, ale prý se to sesypalo, jak domeček z karet. Výsledek je sice 0:7, ale vím, že kluci do 70 minuty bojovali skvěle.
Zápas jste nedohrál, kvůli zranění. Jak k inkriminovanému okamžiku došlo?
Na půlce hřiště chyboval náš benjamínek v sestavě Ríša Jašek. Za což mu děkuju, protože si možná letos zlepšíme po finanční stránce vánoce. (smích) Po půlce ti samozřejmě koupím Ríšo. (smích) Lukáš Věřmiřovský se řítil na mě sám, trochu si balon předkopl a vycítil jsem šanci, že tam budu dříve. Skočil jsem po balonu, a pak už jsem ucítil jen ránu a asi po chvilce jsem se probral a nad sebou viděl spoustu hlav. Chtěl jsem normálně pokračovat, ale byl jsem přemluven, ať z hřiště vypadnu, že je to na šití. Tak jsem poslušně odešel. (smích)
Jak moc myslíte, že tato událost ovlivnila další průběh zápasu?
Já si myslím, že to zápas ovlivnilo dost. S odstupem času si jednak myslím, že měla následovat červená karta. Bylo to za stavu 0:1. Do branky se vetřel Mezi (Patrik Mezera), který beztak už nemohl. (smích) Tím se nám úplně rozpadla obrana. Pak už to dopadlo, jak to dopadlo. Výsledek asi už není podstatný. Každopádně mě Mezi trumfl v tom, že udělal nový rekord v brance, kdy dostal za 20 minut 6 gólů. Tolik snad ani on sám nedal za tu dobu na tréninku. (smích)
Kontaktoval se po zápase s vámi Lukáš Veřmiřovský nějakým způsobem?
Ano volal mi hned, když jsem byl v nemocnici s omluvou, že to neudělal úmyslně, a jak na tom jsem. Takhle by to mělo vypadat. O to víc mě mrzí, jaká kauza se kolem toho pak rozjela. Měli jsme to spolu vyřešené uzavřené. Ale nebyla by to Opava, aby se tady zase něco nepřibarvilo, přitom obarvený se maximálně tak já, když teď vypadám, jak bych měl žloutenku. (smích) Takže se ke mně doneslo, že budu podávat trestní oznámení atd. Nic z toho nebyla a není pravda. Zranění ke sportu patří, stalo se to na hřišti a tam to taky zůstane. A jestli měl padnout nějaký trest, měl to udělat rozhodčí, a pak disciplinární komise. Takže pro mě to skončilo a tím bych to uzavřel.
Jaké zranění jste si vlastně odnesl z tohoto utkání?
Prvotní zranění bylo roztržené obočí a otřes mozku oko taky přežilo. Takže vidím a to je důležité. Byl jsem ještě odeslán na rentgen nosu. I tam se bohužel potvrdila zlomenina. Naštěstí ten můj frgol, který toho taky pamatuje (smích) se nijak nevychýlil, takže jsem ho nemusel rovnat. V úterý na další kontrole jsem šel ještě pro jistotu na CT vyšetření skeletu hlavy. I když jsem to hned zlehčil, že to bylo úplně zbytečné, tak mě hned pan doktor vyvedl z omylu, že mám i zlomenou kost pod okem.
Jaká je prognóza, kdy se úplně vyléčíte?
Prognóza je měsíc a déle, než se dá vše do kupy. Kdyby bylo na mě, vlezu na hřiště hned. Ale raději to nebudu riskovat. Proto bych chtěl apelovat na všechny, aby byly k sobě opatrní. Protože někdy ty zákroky jsou šílené. Teď to myslím celkově ve všech nižších soutěžích. Každý chceme vyhrávat to je jasné. Ale většina z nás už jsou otcové od rodin. Jedna vteřina, může změnit všechno.
Je nějaká naděje, že vás na podzim ještě uvidíme na trávníku?
Říká se, že naděje umírá poslední. Měl jsem v plánu naskočit, alespoň do posledního zápasu s Kozmicemi. Ale vše pohřbilo CT vyšetření, kdy se odhalila další zlomenina. Už jsem i kontaktovat Vitase ze Štítiny, (brankář Martin Vitáska) jestli má tu tankistovu přilbu ala Petr Čech. Říkal, že jí najde a půjčí. Nechci to ale už uspěchat. Takže podzim zřejmě odpískám, a maximálně si tak půjdu zapískat hokej. (smích) Nechci navíc poslouchat z okolí tu starou hlášku, co znáte všichni, že jsem starý c*p a měl bych se už na to v****t. (smích)
Komárov má po podzimu jen 6 bodů. Kde hledat příčiny tohoto stavu? A jak z toho ven?
Spoustu zápasů jsme úplně zbytečně ztratili. Stěbořice, Vávrovice, Chuchelná, ta se prohrála zbytečně ke konci zápasu. S Hlavnicí se nebudeme ani bavit. Příčina je jasná, netrénujeme v počtu, jak bychom měli. Já sám rád na tréninky chodím. Mám toho opravdu hodně a stíhám i fotbal. Proto nechápu, že si jednou týdně nenajde někdo čas na 2 hodiny týdně + zápas. Musím tady pochválit naše dorostence, kteří poslední dobou chodí na tréninky v hojném počtu. Ono když člověk chce, stihne vše. Jedno pozitivum bych však našel. Mezi (Patrik Mezera) se naučil jezdit na kole a jezdí poctivě se mnou na každý trénink. Je to výborný kluk, jak do kabiny, tak na hřišti. A jak z toho ven? Máme tři poslední zápasy, a tady musíme posbírat, co nejvíce bodů Situace je vážná, zatím však ne kritická.
Děláte i hokejového a fotbalového hlasatele na sportovních utkáních?
Ano je to tak. Hlásil jsem jen v Opavě na hokeji na druhé lize. Loňská sezóna byla asi zlomová. Hlásil jsem 1. ligu Porubu, když byla v azylu v Kravařích. Následně jsem to šel zkusit i na extraligu do Vítkovic, a už jsem tam zůstal. Jezdím i letos. Je to šílené, ty rozdíly v té profesionalitě, před, během a po utkání. Vlastně můžu porovnat všechny naše hokejové soutěže. Letos jsem navíc byl osloven zástupcem Slezského FC Opava, jestli bych to nezkusil i tam. Je to přeci jenom klub mého srdce. Chodím na něj odmalička. Zkusil jsem to s Chrudimí, chytlo mě to a baví mě to. Škoda, že to teď není u nás a musíme lítat po jiných stadionech, ale i to se dá zvládnout. Moc mi ale nejde po chuti upozorňovat diváky, protože jsem sám fandil a vlastně nadával stejně. Takže lidi co mě znají, mě hned po upozornění osolí, že já mám co kázat. (smích) Ale mám i perličku teď z Dolního Benešova z poháru, kdy jsem prosil diváky, aby nepoužívali vulgarismy. Z publika se ozvalo "drž hubu, piráte". (reakce na můj monokl) Musím říct, že jsem se tomu s chutí zasmál.
Máte i zážitek z hokejového MS?
Ano mám, byl jsem nejprve zkoušet led s rozhodčími týden před MS. A den před zahájením jsem s kolegy pískal v Ostravar Aréně zkouškový zápas, kde se zkoušeli různé situace, kamery, mikrofony, komerční přestávky atd. Po tribunách lítal Bob a Bobek. V kabině jsme viděli všechny rozhodčí, co řídí MS. Všichni víme, že to zřejmě bylo poslední MS v Ostravě, takže to beru jako opravdu krásný zážitek vidět, jak to vše funguje na takové velké akci. (úsměv)
Děkuji za rozhovor