Rozhovor s Lukášem Mückem: Trenér s taktikou i zálibou v pečení

Lukáš Mück je trenér, který má svůj osobitý styl, věří v detailní přípravu a hledání slabin soupeře, aby tým mohl uspět. Je známý tím, že na hráče neřve, místo toho se zaměřuje na taktiku a strategii. Během svého působení ve Zbraslavi zavedl hru „Dřevák“, která prověřila pečicí dovednosti hráčů, a sám využívá Veokameru k analýze slabin týmu.

Lukáši, můžete nám říct, odkud jste do Zbraslavi přišel a jaká jste měl na začátku angažmá očekávání?

Před Zbraslaví jsem trénoval dorost na FK Příbram a muže v Roudnici nad Labem. Očekávání byla veliká. Do každého týmu, kam přijdu, chci hrát pěkný fotbal a pohybovat se na nejvyšších příčkách.

Jaký byl váš hlavní cíl, když jste přebíral tým Zbraslavi? Myslel jste na postup do vyšší soutěže, nebo jste se soustředil na jiné priority?

Cíl byl stabilizovat kádr a zapracovat dorostence, kteří měli přejít do Áčka. Přivést posily a navrátit na Zbraslav atraktivní fotbal a velké jméno po špatné minulé sezóně. O postupu jsme se bavili a řekli jsme si, že pokud se nám podaří začátek, nebudeme se tomu bránit. Osobně jsem byl zvědavý, jak se omlazený kádr bude prezentovat. Příprava byla super, tým začal táhnout za jeden provaz, bez ohledu na okolnosti.

Zbraslav byla po deseti kolech na 4. místě se ziskem 18 bodů. Proč jste na vlastní žádost rozhodl ukončit trénování u A-týmu?

Musím říct, že to byla skvělá jízda s klukama z Áčka, kteří pochopili můj jednoduchý herní princip, což nám přinášelo výsledky. Rezignoval jsem, protože přetrvávaly problémy ohledně chodu A-týmu, na které jsem vedení dlouhodobě upozorňoval. Bohužel jsme měli odlišné názory. Ty problémy neviděl jenom já, ale i můj kádr a trenér B-týmu. Řešili jsme to dva měsíce, ale nakonec jsme se neshodli. Přeji novému trenérovi Petru Šimoníčkovi a celému týmu úspěšnou sezónu.

Váš tým pod vedením asistenta prohrál se Slivencem. Jaký máte názor na tuto prohru a výkon týmu, který jste tak dlouho vedl?

Všichni, co sledují 1.A třídu, vědí, že zde můžete prohrát s kýmkoliv. Slivenec je těžký soupeř, vyhrál i na Zlíchově. Připravil jsem se na něj a chtěl jsem kluky vést i v tom zápase, ale na žádost předsedy klubu jsem už nešel na lavičku. Akceptoval jsem to rozhodnutí a jen držel palce, aby to zvládli.

Ve Zbraslavi jste strávil určitou dobu a tým jste chválil za jeho nasazení. Co byste nyní chtěl svým bývalým svěřencům popřát do budoucna?

Přeji klukům, trenérům Áčka i Béčka a vedení všechno nejlepší v této i dalších sezónách. Kluci mají hrát tak, jak umí, a prolomit smůlu při zakončování. Dávali jsme málo gólů, i když jsme měli hodně šancí. Je to skvělá parta, a rád se s nimi kdykoli znovu potkám.

Co bylo podle vás klíčové pro úspěch týmu pod vaším vedením? Vidíte v Zbraslavi potenciál dosáhnout vyšších příček?

Kluci mají potenciál hrát vyšší soutěž. Záleží na podmínkách a jejich nasazení na trénincích. Musí tvrdě pracovat a hlavně proměňovat šance, které si vytvoří.

Jaké jsou nyní vaše plány? Plánujete si od fotbalu na chvíli odpočinout, nebo už máte vyhlédnuté nové angažmá?

Plány ve fotbale mám vždy velké. Miluji fotbal a nechci bez něj být. Nabídky jsou, a uvidíme, kam mě to zavede. Chci, aby to dávalo smysl, než něco přijmu.

Když se ohlédnete za svým působením ve Zbraslavi, co považujete za největší úspěch nebo výzvu, které jste čelil? A co vás během této zkušenosti nejvíce posílilo jako trenéra?

Každé trenérské angažmá je výzva. Nejcennější je, když trénujete mladý tým, který vám věří. To mě nejvíc posílilo – a navíc tam byla skvělá parta. To zahřeje každého trenéra u srdce. Jediné ponaučení pro příště? Už nikdy nehrát “dřeváka”, protože se gólmani s hráči na vás vždycky domlouvají, abyste se jím stal. Jednou jsme holt musel upéct Míšovi řezy (směje se).