ROZHOVOR s Davidem Limberským: Horvi mi při prvním setkání oholil hlavu do hola

0

Bývalý reprezentant, ligový obránce nebo záložník, pětinásobný mistr ligy s Viktorií Plzeň, dvojnásobný vítěz českého Poháru i českého Superpoháru. Takový jest výčet největších sportovních úspěchů Davida Limberského, hráče, na kterého plzeňští fanoušci nedají dopustit, ale pro některé je zase Limberský hovado. Autor slavného výroku "jasnej kontakt, jasná penalta", byl vyzpovídán naší redakcí a rozsáhlý rozhovor naleznete zde.

Jak asi většina fotbalové veřejnosti ví, nyní hrajete ČFL za Jiskru Domažlice. Jak hodnotíte po první sezóně tuto štaci a jaká je kabina?

Hodnotím to hodně pozitivně. Kabina je úplně excelentní, je zde výborná parta, výborný trenér i majitel, takže si nemám vůbec na co stěžovat. Možná že jsme mohli být v minulé sezóně o nějakou příčku výš, ale jinak si myslím, že ten rok dopadl celkem dobře. Určitě jsme mířili ještě trošku výš, ale skončili jsme na konečné páté příčce.

 

Do některých zápasů jste ale nezasáhl. Co bylo důvodem?

Měl jsem dvakrát Covid, jednou jsem byl zraněný v zadním stehenním svalu a poslední čtyři zápasy jsem měl natržený postranní vaz. Takže se ta zranění trošku kupí a uvidíme jak vydržím se hýbat a být týmu prospěšný.

 

Máte ve svém fotbalovém věku ještě nějakou motivaci k týmovému výsledku, zejména bojovat o ty přední příčky a případné vítězství v soutěži? Nebo už stále více převládá to nadšení z fotbalu a chuť "jít si zakopat"?

Tak odkaždého trošku. Já jsem vlastně ve své kariéře vyhrál oblastní přebor, tedy pátá nejvyšší úroveň, vyhrál jsem druhou i první ligu a chybí mi třetí a čtvrtá. Takže kdybych teď vyhrál tu třetí a pak šel ještě někam rok do divize, kde bych se také snažil vyhrát. Takže toto jsem si dal také jako motivační a myslím si, že teď je asi poslední šance, kdy mohu vyhrát třetí ligu. Uvidíme, jak to dopadne a jak by to bylo případně s postupem, jak by se na to tvářil majitel, ale určitě chceme být v soutěži co nejvýše. Takže motivaci určitě mám.

 

Béčko Jiskry Domažlice postoupila teď do divize, takže zde by ta výhra mohla také proběhnout, kdyby se výsledkově dařilo a nastoupil jste do nějakých zápasů...

To je pravda! (směje se) To bych možná mohl stihnout za jeden rok dva úspěchy. Ale myslím že béčko to v divizi bude mít hodně těžké. Uvidíme... Kdybych věděl, že jsou na čele, tak bych požádal trenéra, aby mě na poslední kolo taky postavil, abych měl splněno (dodává s úsměvem).

 

Pokud by se stalo, že by Domažlice vyhrály soutěž a uskutečnil se postup... Stal byste se znovu profíkem, nebo byste to už nechal jiným?

To je těžká otázka a je to strašně hypotetické - coby, kdyby... Ale myslím, že už ne. Že už bych ve druhé lize nepokračoval. Už jen kvůli zdravotnímu stavu, Domažlice také nejsou za rohem na každodenní dojíždění. Takže si myslím, že 2 roky v Domažlicích je asi strop toho, co jsem ještě schopen fyzicky vydržet.

 

Když jsem zmínil Benfiku, jak se rezervě Jiskry přezdívá, tak jsem si vzpomněl na vaší účast na jejím posledním zápase v Holýšově, když hráčům pan Ticháček sdělil, že jim umožní postoupit po vítězství v soutěži do divize. Máte teď dostatek času na sledování i toho amatérského fotbalu, nebo toto byla výjimka?

To byla spíš trošku náhoda. Většinou čas trávím s rodinou nebo jsem na Viktorce, anebo když jsem byl zraněný, tak jsem se jezdil dívat na první tým Domažlic. Na víc už momentálně čas asi nemám.

 

Jaký to byl divácký zážitek sledovat po delší době pátou nejvyšší soutěž, krajský přebor?

Bylo to zajímavý. Kluci v Domažlicích jsou šikovní, postup si vykopali zaslouženě a vyhráli o hodně bodů a klobou dolů před nimi. Teď udělají zase krok výš a uvidíme jak jim to půjde.

 

Vyzkoušel jste si možnost i fandit z kotle Viktorky. Jaký to byl pocit, být na druhé straně?

V kotli jsem byl jednou a měl jsem takové tušení, že by se to mohlo v Boleslavi s Hradcem podařit. Vyšlo to, takže to byl super zážitek. Je to samozřejmě úplně něco jiného, než když jste na hřišti a celý rok dřete, abyste dosáhl nějakého úspěchu, ale je to i zajímavé z pohledu diváka. Takže já si to užívám a určitě bych to teď s klukama neměnil, že bych byl na hřišti. Ten profi fotbal už mi rozhodně nechybí.

 

Teď něco z minulosti.Chtěl bych se zaměřit na vaše "první" zážitky, které jste ve své kariéře posbíral. Takže budu bodovitě jmenovat a jestli byste mohl ke každému bodu říci pár slov.

Dobrá, snad si na vše vzpomenu...

 

První fotbalový trénink potažmo zápas - Trénink byl určitě v Tatranu Třemošná a přivedl mě tam můj dědeček, ale zápas si nepamatuji.

 

Poprvé v plzeňském dresu - Myslím, že mi bylo 6 let. Tenkrát jsme snad hráli proti sobě Třemošná s Plzní a trenér Plzně se na mě ptal, asi jsem se mu líbil. Mamka mu řekla, že jsem z Plzně a on reagoval, že by byla škoda, abych dojížděl a že by chtěl, abych se v Luční připravoval tenkrát se Škodovkou. Takže po tomto zápase se vlastně rozhodlo o mém přesunu do Plzně.

 

První zápas za Áčko - To bylo ve druhé lize v Chomutově, kde jsem nastupoval do druhého poločasu a vyhráli jsme 0:1.

 

První gól za Áčko - Tak to je těžká otázka. Já nevím jestli jsem dal ve druhé lize gól, nebo až v první. Tak to si teď nevzpomenu, už je to nějakých možná i 17 let.

 

První zápas za mládežnickou reprezentaci - Byl jsem v U-15 na kempu v Nymburku a tam myslím, že proběhly první zápasy za mládež v repre.

 

První zápas za dospělou reprezentaci - Myslím, že to byl přátelský zápas v Jablonci hraný s Maltou a vyhráli jsme 1:0. Bylo to pod trenérem Strakou.

 

První gól za dospělou reprezentaci - Tak to si pamatuji naprosto přesně, protože jsem dal jenom jeden (směje se). Kvalifikace o ME v Rize v Lotyšsku. Tam jsem dával na 0:1 a nahrával mi nebožtím Pepa Šural.

 

První trénink a zápas v cizině - To musela být Itálie, Modena a myslím, že to byl leden 2004.

 

První soutěžní zápas za Spartu - Úplně přesně si nevzpomenu, ale je dost možné, že to bylo proti Plzni, ale jistý si nejsem. Vím že to byl jeden z prvních zápasů, kam jsem se Spartou jel. (Ano, první Davidův ligový zápas za Spartu byl proti Plzni, kdy nastoupil od první minuty, v 10. obdržel žlutou kartu a střídal v 60. minutě, pozn. redakce)

 

První zisk českého Poháru - Bohužel se Spartou (směje se).

 

První ligový titul - Neuvěřitelné, neopakovatelné a je to jako s pvní ženskou. To se nezapomíná. Navíc to bylo k výročí 100 let Viktorky, takže se to pěkně sešlo. Prvního titulu si cením nejvíce.

 

První zápasy v evropských pohárech - Kdyby to bylo pouze za Plzeň, tak bych řekl Besiktas Istanbul, kdy jsem dal i branku. Ale bylo to "bohužel" se Spartou a hráli jsme myslím Arsenalem. Jo, myslím, že to bylo předkolo Ligy Mistrů s Arsenalem.

 

První amatérský zápas po profi kariéře - V Jiskře Domažlice hned v prvním kole s FC Slavoj Vyšehrad. Výhra 3:1.

 

První setkání s Horvim - (směje se) Zase to bylo na Spartě, rok 2007 a on mi oholil hlavu do hola.

 

Teď trochu z druhého soudku, trošku smutnějšího... Ve své kariéře jste potkal mnoho hráčů, se kterými máte spoustu vzpomínek a zážitků. Jaké ale máte vzpomínky na hráče, se kterými se už nepotkáte? Nedávno vlastně měl smutné výročí Marián Čišovský, před ním pak David Bystroň a František Rajtoral...

Tak všichni to byli mí kamarádi, ke všem jsem měl hrozně blízko, i když nejvíce asi k Rajtymu. To byla má krevní skupina. S Byzim jsem například byl na pokoji, nebo ve dvojici na tréninku. S Číšou jsme zase zažili hodně akcí po Plzni, jak na hřišti, tak mimo. Všichni to byli skoro jak členové rodiny. Je hodně smutné, co se stalo a k tomu se jen těžko cokoliv říká. Ale budou chybět vždycky.

 

Nedávno jsem navštívil benefiční turnaj v Křimicích a v šatně jsem si všiml jmenovky Natálie Limberská, David zase hraje na Viktorce...

Už je tu změna, malá už je taky na Viktorce. Teď vlastně v pátek mají první trénink.

 

Pěkné. Takže podpora od vás ke sportu předpokládám je velká. Přál byste si, aby se jednou živili sportem, nebo je jedno jakým směrem se vydají?

Spíš ten sport mají proto, aby se někde neflákali, ale určitě to nemám tak, že je nutím do toho, aby jednou byli profíci. Když jim to půjde a budou chtít, tak je v tom stoprocentně podpořím. A když jim to nepůjde, tak je samozřejmě nevydědim a holt si najdou něco jiného. Pro mě je priorita škola, aby děti měly střední školy, ne jako já na dvakrát vyučený kuchař, takže škola je na prvním místě. Já jim vždycky říkám "nejdřív povinnosti a pak radosti". Takže nejdřív škola a pak fotbal. A jestli to dotáhnou daleko, tak budu šťastnej a když ne, tak vymyslíme něco jiného a budu je podporovat v něčem jiném.

 

Co byste se svými zkušenostmi poradil mladým, ale i dospělým fotbalistům, kteří se chtějí pořád zlepšovat s cílem dosahovat stále nejlepších výsledků?

Aby je to hlavně bavilo, aby to nedělali pro někoho, ale pro sebe. Aby si užívali každý trénink a zápas. Je důležitéto, aby do fotbalu nebyli nucení, ale hlavně je tento sport musí bavit. My třeba teď máme s Pavlem Vaiglem (trenér Domažlic, pozn. red.) a Járou Šimrem, fotbalový kemp s názvem Fotbal to je hra, a tam právě učíme děti, že je sport musí bavit a je to pojaté zábavnou formou. Samozřejmě že čím je hráč starší, tím má více zejména taktických povinností. Ale důležité je to těm dětem neotrávit. 

 

Závěrem... Jistě jste na tuto otázku odpovídal mnohokrát, ale nedá mi to se nezeptat. Vaše asi nejznámější hláška, která proběhla v poločasovém rozhovoru v utkání se Spartou po penaltě na vaší osobu. Řekl byste to teď s odstupem času jinak, nebo jinou formou? 

Jasnej kontakt, jasná penalta (usmívá se). Bylo to hodně emotivní, my jsme se Spartou hráli o první místo, tou výhrou jsme se dostali před ně a už jsme je tam do konce sezóny nepustili. Ale asi jsem spíš o poločase ten rozhovor vůbec dělat neměl. Takže to nebyla moje chyba, ale chyba PR oddělení, že mě na ten rozhovor dotáhli a já jsem vlastně mluvil v emocích. Všichni tu situaci viděli, nebudu říkat, že to byla jasná penalta. Takových nepenalt už ve fotbale proběhlo hodně, ale utkvěla právě tato. Možná to bylo tím výrokem, který proběhnout neměl.

 


Našli jste nějakou chybu? Rádi ji opravíme.

Stačí napsat na email info@fotbalunas.cz, co nejvíce nám nedostatek popište a my zajistíme, aby vše bylo v pořádku. Zároveň nám můžete pomoci s Vaším oblíbeným týmem. Napište nám na email tym@fotbalunas.cz aktuální soupisku, celá jména hráčů a budeme rádi, když nám budete dodávat informace z Vašeho klubu.

Děkujeme za spolupráci, tým fotbalunas.cz

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.

Ostatní čtou