Stanislav Legdan: Muž kola je příjemné ocenění, ale důležité jsou tři body

V první řadě gratuluji. Získal jste přes 40% hlasů a stal jste se Mužem kola. Co pro vás toto ocenění znamená?

Děkuji za gratulaci. Samozřejmě mě ocenění těší a vážím si toho, ale nějak zvlášť to nepřeceňuji, pro mě je cennější to, že jsme dokázali vyhrát a získat 3 body.

Utkání s Třeboní se vám povedlo. Výhra vás posunula blíže k záchráně. Jak vypadalo utkání z vašeho pohledu?

Do utkání jsme šli s tím, že chceme potvrdit plusové body z Prachatic a získat nějaký ten bod, který potřebujeme jako sůl. Utkání, si myslím, že by více slušela remíza. Třeboň měla více ze hry, my jsem spíš čekali na nějaký ten brejk. Jeden nám, díky Karlovi Holzeplovi vyšel a šance hostů o vstřelení branky končily na výborně chytajícím Matěji Křižovi.

Na Hluboké působíte od jarní části sezóny. V čem tedy vidíte vy osobně zlepšení oproti podzimu? Chyběla mužstvu kvalita, forma, nebo jiné faktory ovlivnily, že se v podzámčí hraje o záchranu?

Těžko říct. Abych pravdu řekl ,viděl jsem asi jen dva nebo tři domácí zápasy a z toho byly dvě utkání vítězná, takže nic nenasvědčovalo tomu, že by se tady hrálo o záchranu.

Vy jste kmenovým hráčem Písku. Co vás táhlo na Hlubokou?

Já na Hluboké nad Vltavou žiji a po nečekaném konci v zahraničním angažmá jsem byl rád, že tady o mě měli zájem a že tady můžu hrát.

Prošel jste i Dynamem ČB. Jak na toto angažmá vzpomínáte?

V dobrém, samozřejmě nebylo všechno ideální, ale jsem za to rád, protože jsem se v Dynamu vlastně naučil hrát fotbal a díky tomu poznal i dost kamarádů do života.

Je vám 29 let a fotbal už nějaký ten pátek hrajete. Na které trenéry a spoluhráče, se kterými jste se v kariéře setkal, vzpomínáte nejraději?

Máte pravdu, už mám taky něco za sebou a za svoji kariéru jsem  poznal spousty trenérů a spoluhráčů a nejvíc mi v paměti uvízli trenéři, pánové Jiří Vlček a František Barát.  Spoluhráčů je spousty to ani nejde vyjmenovat, ale řeknu dvě jména s kterýma se mi na svém postu stopera hrálo nejlépe a to je Jiří Peroutka a Erik Koršala.

Vaše kariéra začala ve Zlivi. Můžete postupně popsat kariéru od prvních tréninků?

Od přípravky do 12 let jsem hrál ve Zlivi, poté jsem prošel mládeží a juniorkou Dynama, odkud jsem v 21 letech přestoupil do Písku, kde jsem hrál 2 roky a poté šel na hostování do Prachatic, posléze do Strakonic. Ze Strakonic jsem zamířil do Rakouska do SCU Wallsee kde jsem působil 3 a půl roku a nyní teda zde na Hluboké.

Ještě jednou se vrátím ke Zlivi. Láká vás ukončit kariéru v týmu, v němž jste začínal, nebo nad něčím takovým nepřemýšlíte?

Určitě, myslím že by to nebylo špatné končit tam kde to všechno začalo, ale na to, je ještě hodně času.

Máte malého syna. Bude z něj také fotbalista, nebo si myslíte, že jeho kroky půjdou mimo fotbalové trávníky?

Joooo, tak to těžko říct, přítelkyně se na to moc netváří a já se samozřejmě už teď těším jak malej Alex bude rozdávat radost na fotbalovém hřišti (smích).

A poslední otázka. Už jste slyšel o projektu fotbalunas.cz? Popřípadě jak se vám líbí a co na něj říkáte?

Ano slyšel, myslím že je to výborný nápad. Pepu Příhodu znám spoustu let a na tréninku jsem se ho snažil naučit hrát fotbal (smích). Pepovi a Vám všem co se na tomto webu podílíte přeji hodně úspěchů.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho sportovních i životních úspěchů.