Hráče kola Miroslava Havelce těší to, jaká se sešla na "Čtyráku" skvělá parta!

Jste hráčem uplynulého kola. Jaký je to pocit? Máte z toho radost?

Popravdě jsem z toho hodně překvapený a vůbec jsem to nečekal. Už jen samotná nominace mě překvapila. Když jsem zhlédl nominaci na Hráče kola a dále četl, kdo co v zápasech předvedl a jak hrál, tak o to větší je to pro mne překvapení. Příjemné překvapení. Jsem za to samozřejmě moc rád a děkuji tímto všem, kteří mi posílali hlasy. Především však své přítelkyni, která zaúkolovala celou svou rodinu, a pak také spoluhráčům, protože nejen jejich hlasy (jistě jich také poslali hodně), ale i výkon na hřišti mi umožnil dostat se na vrchol v tomto kole o nejlepšího hráče.

Máte na „Čtyráku“ patent na tuto anketu? Jste již třetí hráč, který ji vyhrál.

Nevím, jestli to bude patent, ale spíš jsme natolik dobrá parta, která táhne za jeden provaz, a to jak na hřišti, tak i mimo něj. Poměrně v hojném počtu sledujeme výsledky a ankety, a jakmile se kdokoliv z nás objeví v sestavě kola, tak prostě si najdeme čas a posíláme hlasy. A jak je vidět, tak to zvládáme i dobře podělit, protože druhý v anketě skončil Rafa (Tomáš Valta). Škoda, že to nevyhrál, zasloužil by si to za to, jak tvrdě pracuje na hřišti v zápasech i na trénincích.

Do sestavy kola, jste byl zvolen za svůj nadstandartní výkon. Popište nám zápas a pocity z vaší hry.

Jak jsem už zmínil, ta nominace mě dost překvapila. Popravdě jsem si nepřipadal tak dobrý na hřišti. Hned můj první dotek s míčem skončil tak, že jsem si špatně přebral míč a ten mi utekl do autu (smích). Ani jsem se moc nesžil s tím popisem svého výkonu, protože v zápase jsme tam okénka měli a Větřní v zápase mělo šance a závary kolem šestnáctky zvláště na začátku zápasu. Je pravda, že nakonec Sobolík v brance nemusel nic složitého řešit, protože hosté nedokázali pořádně trefit branku. Takže výsledek vypadá jednoznačně, ale rozhodně to nebylo tak jednoduché a hlavně první poločas byl z naší strany hodně ospalý a nebyli jsme dostatečně důrazní. Navíc jsme špatně zachytávali rozehrávku soupeře a nechali je snadno vyjíždět s míčem. Naštěstí jsme tu první půlku a zejména začátek ustáli a pomalu se dostávali do hry. Druhá půle už byla o hodně lepší. Začali jsme se více pohybovat a kombinace se dařila. Navíc Valta parádním centrem našel Marušku, který to uklidil zkušeně na 1:0. Od té doby se mi zdálo, jako by se hosté sesypali, navíc jako by jim došla i síla a nás bylo plné hřiště. Z toho vyplynuly další šance a góly. Výhra si myslím, že byla nakonec zasloužená, ale bohužel hra nebyla úplně optimální. Dokážeme hrát lepší fotbal a hlavně bychom ho měli hrát celých 90 minut a ne jen poločas.

Na které příčce si přejete být po posledním kole?

Já osobně bych si přál být první a postoupit zejména kvůli klukům. Přál bych si zahrát si ještě kraj, a to hlavně kvůli týmu, protože je tam spousta mladých šikovných hráčů a měli by si zkusit zahrát proti týmům o level výše. Bohužel podzim nám nevyšel úplně podle představ. Ztratilo se hodně bodů a ty teď chybí i přesto, že jaro máme nadstandardní. Jsme rádi, že jsme jarní jízdou rychle utekli od spodních pater tabulky. Když ještě 5x vyhrajeme, tak z toho může být třeba i bedna a to by bylo skvělé!

V nadcházejícím kole zavítáte na hřiště Hrdějovic. Za jakým tam jedete cílem?

V Hrdějovicích nás nečeká nic lehkého. V posledních letech naše vzájemné zápasy jsou asi super pro lidi, ale trenéři, ti jsou vždy jednou nohou v sanitce s infarktem, protože padá poměrně hodně gólů a různě se to přelévá. Jednou vedeme my, pak se to otočí ještě třikrát a je z toho skóre 4:3 a obráceně. Takže do Hrdějovic pojedeme s pokorou. Chceme jim vrátit naši podzimní domácí porážku 1:3.

Vaši dva spoluhráči, kteří vyhráli Hráče kola v minulých týdnech, přiznali, že jste v týmu skvělá parta a chodíte spolu mimo jiné třeba do posilovny a cvičit atd.. Jaký je na to Váš pohled. Jaká jste parta?

Já myslím, že to nijak nepřeháněli. Já mam stejný názor. Parta jsme tam opravdu hodně dobrá a v kabině je dost legrácek a každý to tak vnímá a bere. Jinak teda nevím, kdo spolu chodí a jestli tam máme nějaký ten pár (smích), kluci si to asi dost hlídají, abychom je nepřistihli společně (smích), každopádně je pravda, že někteří spolu chodí do posilky (pro mě to není, já musím na rozdíl od nich chodit pravidelně pracovat), jiní si přidávají tréninkové dávky navíc, ale taky se umíme domluvit a jít prostě celá parta i s trenérem Čepičkou do hospody a prostě se pobavit a zapařit.

Jaký máte vztah s osobitým lodivodem Robertem Čepičkou a jak jste spokojený se zázemím, kterým klub disponuje?

S trenérem Čepičkou si myslím, že mám vztah velmi dobrý. Jsem k němu upřímný a jednám s ním na rovinu a on zase má pochopení pro to, že v současnosti jezdím denně do Tábora, kde bydlím, a tudíž nechce po mně, abych se účastnil všech tréninků, a věří mi, že se budu hýbat jinak, když trénink vynechám (smích). Jinak zázemí máme standardní a celé vedení se snaží nějakým způsobem vždy pro nás něco udělat. Navíc i my hráči máme zájem, aby se „El Sídlisko“ furt nějak zvelebovalo, takže když potřebuje Fugas (správce) nějak pomoci, tak prostě zorganizujeme brigádu a jde se na to. Prostě společnou rukou hráči áčka, béčka, dorostu a Fugase s podporou výboru inovujeme (smích).

Kromě toho, že jste „pes obranář“, dokážete také vstřelit branku. Víte, kolik jste vstřelil z pozice stopera v této sezoně branek?

Je pravda, že pár branek za sezonu dám, ale zrovna letos to není žádná sláva. Můj gólový účet čítá pouze  jednu branku. Mohlo jich být více, ale když už to šlo do kasy, tak mi to tam dorazil "Lord Šejna Šrek" (hráč Patrik Šejnoha). To v loňské sezoně jsem byl lepší snajpr a rozvlnil síť asi šestkrát. Pro mě není důležité branky dávat. Spokojím se i s tím, když vyhrajeme a Sobolík vychytá čisté konto. Tím však neříkám, že nemá radost z branky a netěší mě to, každý, kdo miluje fotbal, tak má v sobě emoce a když dá gól, tak jim dá průchod a slaví.

Na kterou svou branku nejraději vzpomínáte? Popište nám ji.

Tak v současné době asi nejvíce vzpomínám na svůj poslední gól. Popravdě, kdo ho neviděl, tak tomu ani neuvěří. Byl to náš první gól na jaře, při výhře 5:1 v Plané. Takže jsem v podstatě otevřel jarní gólový účet (smích). Navíc byl to opravdu hodně nadstandardní gól, zejména pokud jde o mě. Kdo mě zná, tak ví, jak vypadám, jak hraji a jakou mám muskulaturu. To je ta posilovna, co mi chybí!! A teď to přijde. Tu branku jsem vstřelil tak, že jsem vystřihl neuvěřitelné nože! Myslím, že tomu nevěří v Planě ještě dnes!  A také si pamatuji svůj první gól za mužský A-tým. Prosadil jsem se pro mě již typicky hlavou po rohu a díky tomu jsme dokázali vyhrát 1:0 s Přešťovicemi a následně se zachránit v KP.

Co děláte kromě fotbalu? Jaké sporty ještě preferujete, popřípadě jaké máte koníčky?

Věnuji se ještě dalším formám fotbalu, jako je futsal a sálový fotbal, oba sporty hraju a ještě i pískám.  Také jsem se věnoval výchově mládeže. Trénoval jsem ve Čtyráku ročník 2003. Začínal jsem u dětí s Honzou Vančurou, ale ten pak dostal nabídku od Dynama, ale já jsem zůstal u kluků. Před letošní sezónou se z nich stali mladší žáci, a tak jsem je předal a vzhledem k časové náročnosti si už další ročník dětí nevzal. Navíc od února bydlím v Táboře, takže jsem dokončil v rámci možností pískání a hraní sálovky a futsalu (teda s FC30 „B“ ještě hrajeme), takže jako sport mi zůstává teď fotbal ve Čtyráku. Ve volném čase se snažím především věnovat přítelkyni, protože ona mě zase neskutečně podporuje a chce, abych dál hrál fotbal. Jezdí se mnou na každý zápas, takže čas, který ona stráví na fotbale, se jí zase snažím vynahradit a zatím nám to jde skvěle. Monča fandí a my vyhráváme, jen v Chýnově to neklaplo, takže jako koníčky lze brát společné výlety, in-line bruslení nebo běhání. Je pravdou, že mě i trošku péruje a rozkáže mi: „Nemáš trénink, tak jdeme běhat!“

Jak se Vám líbí fotbalunas.cz?

Je to zajímavý projekt, který si musí získat své příznivce, ale pokud udržíte nastavený trend, tak jistě bude sledovanost webu růst. Já osobně mám Vaši stránku mezi oblíbenými už od samého začátku. Přeji Vám tedy hodně štěstí do budoucna a ať se webu daří získávat si další a další čtenáře.